Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], která byla mezi účastníky uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná však svému závazku nedostála, když neuhradila splátku splatnou dne [datum] ani přes upomínky, proto došlo ke dni [datum] k zesplatnění celého závazku. Ani poté však žalovaná nic neuhradila, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.
2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že došlo k jejímu řádnému posouzení, což je zřejmé z přílohy smlouvy o úvěru – detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti.
3. K výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně velmi detailně doplnila, že porovnávala příjmy a výdaje žalované a zkoumala způsob plnění jejich dosavadních závazků a existenci úvěru. K posouzení úvěruschopnosti využívá dvě externí společnosti, které se specializují na zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaná byla ověřena v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů, v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS, příp. jiném obdobném registru. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna závazek splácet až do výše [částka] (příjem dle bankovního účtu [částka], náklady na bydlení dle tvrzení žalované [částka], náklady domácnosti dle bankovního účtu [částka] a finanční závazky dle bankovního účtu [částka]). Rovněž bylo ze strany žalobkyně zkoumáno, zda žalovaná nespadá do skupiny osob, kterým je rovnou poskytnutí úvěru zamítnuto (dostává na účet měsíčně [částka] z mikroúvěrů, prosází více jak [částka]). Žalovaná posouzením úvěruschopnosti prošla, proto jí byl ze strany žalobkyně úvěr poskytnut. K prokázání zkoumání pak žalovaná doložila kopii občanského a řidičského průkazu žalované a soubor obsahující data JSON – z internetového bankovnictví žalované.
4. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení procesně pasivní.
5. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, kdy soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, ani je nikterak nezpochybnila a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
6. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dohodu, na základě, které žalobkyně žalované poskytla částku ve výši [částka]. Žalobkyně tento závazek dodržela, když byla žalovanou dne [datum] čerpána uvedená částka (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a přílohy k ní, detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne [datum], detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne [datum]). Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet formou měsíčních splátek ve výši [částka], přičemž součástí splátky byl rovněž úrok ve výši [částka] (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná však závazek splácet poskytnutou částku společně s úrokem nedodržela, když se dostala do prodlení se splátkou dne [datum], a to ani přes učiněné výzvy ze strany žalobkyně, proto žalobkyně ke dni [datum] požadovala splacení celé dlužné částky ve výši [částka] s upozorněním na možné soudní vymáhání. Výzva byla žalované zaslána dne [datum] (upomínka 1. ze dne [datum], upomínka 2. ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum] – [Anonymizováno]).
7. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřela v souladu s § 2395 o.z., který je výše citován, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované bezhotovostně poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při sjednávání smlouvy vystupovala v postavení spotřebitele. Žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a částku úvěru žalované poskytla. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr v souladu se smlouvou splácet formou měsíčních splátek, nicméně v rozporu s uvedeným smluvním ujednáním předmětný úvěr ve sjednaných datech splátek nehradila, když se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Splatnost celého úvěru nastala ke dni [datum] v důsledku sankčního zesplatnění. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně žaluje zcela po právu a má vedle nároku na zaplacení výše specifikované dlužné částky poskytnutého a dosud neuhrazeného úvěru, také na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné částky ve výši úrokové sazby dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
12. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a doloženého výpisu z internetového bankovnictví žalované, což uvedla v žalobním návrhu a svém doplnění a doložila detailním přehledem procesu zkoumání úvěruschopnosti, včetně částek, se kterými pracovala.
13. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] (SOP byl nesprávně uhrazen ve výši [částka], nicméně správný poplatek činí [částka], přeplatek se nevrací - § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.) a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), ve výši [částka] (3 x [částka] dle ustanovení § 14b bod 3. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x [částka] režijní paušál dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s ustanovením § 14b odst. 6 a.t., tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši [částka]. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Co se týče úkonu – vyjádření ze dne [datum], pak soud nárok na náhradu nákladů řízení v souvislosti s uvedeným úkonem nepřiznal. Podání bylo učiněno na výzvu soudu, kdy měl soud za to, že nebyly dostatečně vykresleny okolnosti zkoumání úvěruschopnosti v samotném žalobním podání. Skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti a tím doložení platného sjednání úvěrové smlouvy však měly být žalobkyní dostatečně tvrzeny již v samotném žalobním návrhu. V opačném případě, kdy tyto skutečnosti doloženy nejsou, je nutno žalobu v části, popř. zcela, zamítnout. Soud je tedy toho názoru, že informace, k jejichž sdělení byla žalobkyně soudem vyzvána, měly být tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, jedná se o doplnění návrhu, který je subsumován již pod úhradou za samotné podání žalobního návrhu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady, proto za něj soud náhradu nepřiznal.
15. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. soud stanovil lhůtu k plnění v délce 3 dnů, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení, a to v obou výrocích I. a II.