Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum], která byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s obchodním úrokem ve výši [částka] a administrativním poplatkem ve výši [částka] v 36měsíčních splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však svou smluvní povinnost řádně neplnil, proto žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni [datum] neuhrazenou zápůjčku zesplatnila. Žalovaný do dne zesplatnění uhradil na jistinu částku [částka], na úrok [částka] a na administrativních poplatcích uhradil celkem [částka], nic dalšího pak již neuhradil, a to ani po zesplatnění a učiněné výzvy.
2. K výzvě soudu žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že tuto posoudila s odbornou péčí, když se nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale v souladu s judikaturou aktivně prověřila tvrzení žalovaného, přičemž nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (ISIR, CEE). Žalovaným jí byly předloženy výpisy z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy a rovněž výplatní pásky. Dále byla provedena lustrace dokladů. Z podkladů žalovaného bylo zjištěno, že měsíční příjmy jsou [částka] (část byla tvořena čerpáním pay-day úvěrů, což bylo zohledněno) a měsíční výdaje pak činí částku [částka]. Žalovanému tak dle tohoto vyhodnocení před poskytnutím zápůjčky zůstávala k dispozici částka [částka] (po započtení splátky zápůjčky [částka]), což je více než trojnásobek životního minima a částka dostačující k pokrytí nutných a běžných výdajů domácnosti. Žalobkyně rovněž uvedla, že jako poskytovatel nebankovních úvěrů nemá přístup do bankovních evidencí stran ověření bonity, čímž je z převážné části odkázána na údaje sdělené žalovaným. S ohledem na uvedené byl tedy žalovaný shledán úvěruschopným.
3. Při jednání soudu dne [datum] právní zástupce žalobkyně zopakoval tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti, když nadto uvedl, že s ohledem na počet pay-day půjček a sázkovou činnost žalovaného docházelo ke snižování bonity žalovaného, nicméně i přesto byl shledán úvěruschopným a vyhodnocen jako bonitní pro splátku [částka]. Dále bylo právním zástupcem žalobkyně uvedeno, že žalovaný řádně uhradil celkem [hodnota] splátek, teprve poté došlo k porušení povinnosti a poukázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1819/2023.
4. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním.
5. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako příjmy uváděl výdělek ze zaměstnání ve výši [částka], jako pravidelné splátky půjček uvedl částku [částka], ostatní výdaje průměrné [částka], náklady na bydlení [částka], přičemž v domácnosti bydlely 2 osoby.
6. Z výpisu z internetového bankovnictví č. účtu [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že příjem žalovaného vyplacený [datum] činil částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Výdaje žalovaného pak tvořily běžné platby kartou v potravinách, obuvi, nicméně k dalším výdajům patřily splátky úvěrů ([Anonymizováno] – [částka]; [Anonymizováno] – [částka]; [Anonymizováno] – [částka]), platby kartou ve prospěch [právnická osoba] ([Anonymizováno] – [částka]; [Anonymizováno] – [částka]; [Anonymizováno] – [částka]), platby kartou ve prospěch viva-credit.cz ([Anonymizováno] – [částka]; [Anonymizováno] – [částka]). Příjmy za dané měsíce činily částku [částka] a výdaje částku [částka]. Žalovanému pak byly z účtu každý měsíc rovněž strhávány úroky z povoleného i nepovoleného debetu.
7. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] ze dne [datum] (účet žalobkyně) bylo zjištěno, že dne [datum] byla ve prospěch účtu č. [č. účtu] provedena platba částky [částka] pod VS [var. symbol] s poznámkou: vyplacení půjčky č. [hodnota].
8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně jejím jménem vyzván k uhrazení částky [částka] do [datum] z titulu smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum].
9. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na jistinu uhradil celkem částku [částka], přičemž zbývá uhradit [částka]. Dále do dne zesplatnění uhradil částku [částka], která byla započtena na obchodní úroky a částku [částka], která byla započtena na neuhrazené administrativní poplatky.
10. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem [hodnota] splátek, nicméně tyto nebyly hrazeny zcela řádně, když s jejich hrazením býval žalovaný v prodlení.
11. Z elektronického výpisu informací bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní ověřen stran exekuce, insolvenčního řízení s negativním výsledkem a dále byl ověřen OP žalovaného s tím, že tento je platný.
12. Z výplatní pásky za měsíc [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], přičemž za [Anonymizováno] mu byla vyplacena čistá mzda ve výši [částka].
13. Z tabulky coringu bylo zjištěno, že žalovanému bylo vypočteno, že může maximálně splácet částku [částka], tedy že splátka ve výši [částka] je v silách žalovaného hradit.
14. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti schopné vyvrátit či jinak ovlivnit níže popsaný závěr, pročež soud tato skutková zjištění ve výčtu neuvedl.
15. Soud provedené listinné důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
16. Žalovaný s žalobkyní vedl kontraktační jednání, kdy výsledkem bylo, že ze strany žalobkyně byla dne [datum] žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný měl povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v postupných splátkách, což však neučinil ani přes upomínání, když na poskytnutou částku uhradil pouze částku [částka]. Žalobkyně před poskytnutím částky provedla šetření stran finanční situace žalovaného s tím, že uzavřela, že je v jeho schopnostech hradit splátky.
17. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy (smlouvy o zápůjčce) z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně (věřitele).
23. Jak výše uvedeno v bodě 2. a 3. tohoto odůvodnění, žalobkyně uvedla, že je přesvědčena, že úvěruschopnost zkoumala řádně, když žalovaného prověřila v jí dostupných nebankovních registrech, ověřila jeho příjmy a výdaje z výpisu z bankovního účtu žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím částky ve výši [částka], přičemž výpis z účtu řádně doložila. Uvedla, že provedla výpočty bonity žalovaného, přičemž při zohlednění všech jeho příjmů a výdajů, zohlednění toho, že pravidelně sází, dospěla k závěru, že je žalovaný schopen splátku ve výši [částka] hradit. Na úvěruschopnost žalovaného poukazovala rovněž skutečností, že žalovaný uhradil celkem [hodnota] splátek. Soud však po provedeném dokazovaní dospěl k opačnému názoru, že ač bylo provedeno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vcelku řádně, přičemž příjem žalovaného byl ve zkoumané době lehce nad průměrnou mzdou v roce [Anonymizováno] (průměrná mzda v ČR za rok [Anonymizováno] - [částka]), tak žalovaný, s ohledem na veškeré výdaje zaznamenané ve výpisu z účtu, nebyl v době zkoumání úvěruschopným. Žalovaný pravidelně hradit několik splátek na dříve čerpané úvěry (v průměru cca [částka] měsíčně za [Anonymizováno]), prováděl sázky skrze provozovatele [právnická osoba] v rozmezí [částka] – [částka] měsíčně. Výdaje žalovaného za měsíce [Anonymizováno] byly rovny příjmům žalovaného za totožné období, přičemž z výpisu z účtu nevyplývalo, že by z účtu odcházely pravidelné platby spojené s bydlením. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků, aby mohl poskytnutý úvěr hradit a přitom mu zůstalo dostatek finančních prostředků na potřeby běžného života. Jak z výše uvedeného vyplývá, žalovaný i před kontraktačním jednáním se žalobkyní žil na hraně svých možností, když jeho příjmy byly rovny jeho výdajům, když měsíční splátky úvěrů a prosázené peníze byly vyšší než příjem žalovaného, pročež na účet žalovaného byly v nepravidelných intervalech vkládány peníze v hotovosti, příp. poskytovány day-pay peníze. Soud je tedy toho názoru, že žalovaný nebyl v době vyplacení částky [částka] úvěruschopný, tedy byly v dané chvíli důvodné pochyby o úvěruschopnosti žalovaného, přičemž tento závěr nevyvrací ani tvrzení žalobkyně, že žalovaný 22 splátek uhradil, když tyto splátky sice uhrazeny byly, avšak nikoli řádně, přičemž ze způsobu života žalovaného (dle výpisu z účtu) je možné předpokládat, že v době splácení žalovaný čerpal finanční prostředky od jiných poskytovatelů, proto shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
24. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
25. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva týkající se úvěru (zápůjčky) shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila- li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených prostředků společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši [částka], když žalovaný na poskytnutou částku uhradil pouze [částka]. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s návrhem žalobkyně a zákonný úrok přiznal v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I)
26. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků byl úspěšným jen v části, žalobkyně byla úspěšná z 50,8 % a žalovaný z 49,2 %, proto soud rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal, když její výsledek řízení byl téměř 50:50.
28. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.