Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka], a to od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále v rozsahu částky [částka] a úroku ve výši 11,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti soudní poplatek ve výši [částka], účet číslo: [č. účtu], VS: [var. symbol], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (podepsána žalovaným). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému dne [datum] na účet poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 64,59 % ročně v 48-ti měsíčních splátkách á [částka], které byly splatné vždy k 22. dni každého měsíce, počínaje [Anonymizováno]. Žalovaný řádně uhradil pouze 1. splátku dne [datum] ve výši [částka], následně byla dne [datum] uhrazena částka [částka], dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, . Žalovaný se dostal do prodlení, pročež mu vznikla povinnost v souladu se smlouvou uhradit smluvní pokutu ([částka]). V důsledku prodlení žalovaného došlo rovněž ke zesplatnění úvěru ke datu [datum] (dlužná jistina [částka], přirostlé úroky [částka]), přičemž z důvodu prodlení po zesplatnění vzniklo žalobkyni další právo na zaplacení smluvní pokuty (0,1 % denně z dlužné jistiny [částka] – [částka] ke dni [datum]) a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka] s příslušenstvím. Jelikož žalovaný ani přes výzvy nedostál své povinnosti, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.
2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že tato byla zkoumána na základě dokladů a informací od žalovaného, jakož i z dalších zdrojů (např. doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.), následně byla ověřena úvěrová historie v databázích SOLUS a NRKI, rovněž byl ověřen insolvenční rejstřík a vyhodnocen tak tzv. scoring klienta.
3. Na základě výzvy soudu žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti zopakovala již výše uvedené a dále doplnila, že z formuláře hodnocení klienta vyplynula skutečnost, že žalovaný má volné zdroje ke splácení ve výši [částka], když jeho celkový měsíční příjem v čistém činil [částka] a výdaje [částka], přičemž stálý příjem byl ověřen informativním výpisem z banky. K výdajům měl žalovaný uvést, že náklady na bydlení činí částku [částka] a dále hradí jeden úvěr v měsíční výši splátky [částka] (úvěrová smlouva č. [hodnota]) Žalobkyně rovněž uvedla, že nedisponuje např. doklady o výdajích na bydlení.[právnická osoba] jednání soudu dne [datum] se žalobkyně po řádné omluvě a žalovaný bez omluvy nedostavili, soud tedy jednal v souladu s § 101 odst. odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v jejich nepřítomnosti.5. Soud při jednání udělil žalobkyni skrze jejího zástupce poučení v souladu s § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. stran doplnění skutkových tvrzení ohledně skutečností, na jejichž základě byl učiněn pozitivní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, zejména kdy je nutno řádně a úplně tvrdit jaká konkrétní šetření žalobkyně provedla a jaká zjištění byla učiněna a jakými konkrétními důkazy ze strany žalovaného byly tvrzení prokázány.6. Žalobkyně, resp. její zástupkyně, v návaznosti na uvedené poučení soudu pouze opětovně odkázala na doplnění žaloby uvedené pod bodem 3 odůvodnění.7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že z účtu č. [č. účtu] byla dne [datum] vyplacena ve prospěch účtu č. [Anonymizováno] částka [částka] pod VS [var. symbol].8. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný celkem na poskytnutou částku ve výši [částka] uhradil v několika splátkách částku [částka].9. Z hodnocení klienta ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně zohlednila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši [částka] a počítala s výdaji [částka] (nájem [částka], splátky [právnická osoba]. [částka] a životní minimum [částka]), čímž vznikla volná částka k užití ve výši [částka].10. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána částka [částka]. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána částka [částka].11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl právní zástupkyní žalobkyně žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím, a to do 15 dnů dne odeslání výzvy, přičemž byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Zásilka obsahující výzvu byla žalovanému odeslána prostřednictvím [právnická osoba]. dne [datum] ([Anonymizováno]).12. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [spisová značka] -[právnická osoba] bylo zjištěno, že bylo soudem prohlášení, že žalovaný je v hrozícím úpadku, přičemž bylo rozhodnuto o řešení hrozícího úpadku oddlužením.13. Z insolvenčního návrhu žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v době podání insolvenčního návrhu uváděl celkem [hodnota] věřitelů, kteří měli pohledávky za žalovaným v celkové výši [částka].14. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů, jež byly při jednání provedeny, soud při formování skutkového závěru nevycházel, neboť nebyly způsobilé zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit, nebyly z nich zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro učiněný závěr o skutkovém stavu.15. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze toliko z důkazů navržených žalobkyní i z jejich tvrzení a dospěl k tomuto skutkovému závěru:16. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal postupně v měsíčních splátkách uhradit, avšak tomuto svému závazku zcela nedostál, a to ani na základě učiněné výzvy ze strany žalobkyně. Žalovaný uhradil žalobkyni postupně částku [částka].17. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.23. Jak výše v bodech 2. a 3. tohoto odůvodnění uvedeno, žalobkyně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soudem bylo žalobkyni při jednání uděleno poučení v souladu s § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. stran prokázání zkoumání výdajové stránky žalovaného, a to s ohledem na dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024, kdy poskytovatel úvěru, tedy žalobkyně, má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně k výdajové stránce žalovaného pouze uvedla, že vycházela z informace sdělené žalovaným, tedy že hradí na bydlení částku [částka] měsíčně, aniž zkoumala její pravdivost, neboť vycházela z premisy, že žalovaný uvedl skutečný údaj, přičemž podezření o nereálnosti uvedeného výdaje nevyvolala ani jeho velmi nízká výše. Dále pak uvedla, že operovala s výdajem [částka], což byla interní splátka. S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit, a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání reálných výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady, stran doklady prokazující výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Výdaje tedy nebyly nikterak doloženy a soud je toho názoru, že tvrzené náklady na bydlení bez jakéhokoli ověření a další výdaje určeny životním minimem žalovaného, jsou nedostatečným pro vyvození závěru o schopnosti žalovaného úvěr řádně hradit. Ve věci je nutno poukázat na fakt, že žalovaný jen necelé 3 měsíce po vyplacení částky [částka] žalobkyní, podal insolvenční návrh stran hrozícího úpadku, ve kterém bylo uvedeno 7 dalších věřitelů žalovaného, kteří však žalobkyní při zkoumání jeho úvěruschopnosti nebyli zohledněni. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.24. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.25. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva ze dne [datum] shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku [částka]. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených částek společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení, neboť nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne [datum] za použití § 573 o.z. dnem [datum], když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění v délce 15 dnů od odeslání výzvy. (výrok I)26. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná z 26,25 % a neúspěšná z 73,75 %, z čehož vyplývá, že náhrada nákladů řízení by náležela žalovanému ve výši 47,5 %. Z obsahu spisu však nebylo zjištěno, že by žalovanému náklady řízení vznikly, když byl po celou dobu procesně pasivní, proto soud rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.28. Výrokem IV soud rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit soudní poplatek ve výši [částka], když tato povinnost žalobkyně dosud nebyla splněna a soud jí ke splnění povinnosti dosud nevyzval. Výše soudního poplatku byla vypočtena z hodnoty předmětu řízení [částka] v souladu s položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků.29. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.