Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení a) částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a b) částky [částka], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ([Anonymizováno]). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka [částka] s možností postupného čerpání s tím, že poskytnuté a vyčerpané prostředky společně s úrokem a poplatky za sjednané doplňkové služby se zavázal splatit v pravidelných denních splátkách v rozmezí období [datum] až [datum]. Žalovaný vyčerpal dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaný však řádně neplnil své povinnosti a nesplácel, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.
2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla zejména vyhodnocení informací získaných od žalovaného, zejména informace ohledně rodinné (počet členů v domácnosti), majetkové (příjmy a výdaje domácnosti), pracovní situaci žalovaného, přičemž tyto informace byly zaznamenány do souboru úvěruschopnost. Ověřila žalovaného v nebankovních registrech a následné posouzení úvěruschopnosti provedla v souladu s metodikou ČNB. Vycházela rovněž z žalovaným předložených výpisů z účtu a výplatních pásek, přičemž čistý příjem žalovaného činila částka [částka], což bylo posouzeno jako dostatečné k hrazení splátek sjednaného úvěru.
3. Na výzvu soudu pak žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti shrnula to, co již je výše uvedeno s tím, že soudu doložila výpis z účtu žalovaného. Následně žalobkyně uvedla informaci ohledně uhrazených splátek žalovaným, kdy tato souhrnná částka činila [částka].
4. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:
5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno, že ohledně žalovaného bylo pracováno s těmito informacemi – počet členů v domácnosti [Anonymizováno], s příjmem [Anonymizováno] osoby, pravidelné výdaje na půjčky [částka], pravidelné výdaje na bydlení [částka], ostatní zbytné výdaje [částka], výše ověřeného měsíčního příjmu [částka], výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem [částka]. Z těchto údajů pak vyšel žalobkyni disponibilní příjem [částka].
6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta částka [částka], dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , celkem tedy [částka].
7. Z výpisu z běžného účtu [IBAN], jehož vlastníkem je žalovaný bylo zjištěno, že se na účtu vyskytovaly ve větším množství výdaje představující splátky úvěrů (Minutová půjčka, nespecifikované splátky úvěrů), příjem ze zaměstnání (mzda od [právnická osoba]), další vklady či příchozí platby v různých výších od fyzických osob, či příchozí platby představující čerpané půjčky (např. dne [datum] – [částka]).
8. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly pro zjištěný skutkový stav významné.
9. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z tvrzení, obou účastníků a dospěl k tomuto skutkovému závěru:
10. Žalobkyně vedla se žalovaným kontraktační jednání, jejichž výsledkem bylo postupné poskytnutí peněžních prostředků žalovanému v celkové výši [částka], přičemž žalovaný uhradil na poskytnutou částku v postupných platbách celkem [částka].
11. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti míry a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne [datum], nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k míře a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a nechť specifikuje jakou částku žalovaný celkem splatil.
17. Proces zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně již nastínila v samotném žalobním návrhu, jak je uvedeno pod bodem 2. tohoto odůvodnění, k výzvě soudu pak tento proces shrnula do stručných bodů, které pouze opakovaly již dříve uvedená tvrzení. Ke svým tvrzením pak doložila dokument „výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba].“ a výpis z účtu žalovaného. Žalobkyně však nedoložila ke svému tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žádné důkazy, které by dokládaly správnost uváděných údajů, existenci zkoumání příjmů a výdajů žalovaného. Obsahem spisu není žádná listina dokládající podrobně proces zkoumání úvěruschopnosti, tedy dokládající nějaké vstupní údaje pro toto zkoumání a jejich původ a ověření jejich správnosti, a odpovídající závěr odůvodňující úvěruschopnost. Žalobkyně se spokojila s tvrzenými výdaji na splátky půjček [částka] (zřejmě tento uvedený údaj nebyl porovnán s výpisem z účtu, kde např. za měsíc [Anonymizováno] splátky na různé úvěry dosáhly výše [částka]) a na bydlení částky [částka], přičemž částka uváděná na bydlení je podezřele nízká s ohledem na běžné výdaje spojené s bydlením v dnešní společnosti. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrových smluv s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo, běžné životní potřeby), přičemž by ověřovala jejich správnost příslušnými listinami, když soudu podklady, stran doklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.
18. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva ze dne [datum] shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na jehož základě strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila – li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný na základě neplatné smlouvy uhradil celkem částku [částka]. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté, čerpané částky, což žalovaný bez dalšího splnil, když postupnými splátkami celou jistinu uhradil. Proto shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, žalobkyni by svědčilo právo na uhrazení bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný tuto svou povinnost splnil, proto byl požadovaný nárok žalobkyně zcela zamítnut.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšným účastníkem byl žalovaný. Z obsahu spisu však nebyly zjištěny na straně žalovaného žádné náklady řízení, neboť byl po celou dobu řízení procesně pasivním. Proto soud rozhod tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.