Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále v rozsahu částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 21% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně požadovala jednak z titulu smlouvy o půjčce č. [hodnota] (dále také jen „smlouva 1“), která byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a dále na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota] (dále také jen „smlouva 2“), která byla uzavřena mezi týmiž účastníky dne [datum].
2. Na základě smlouvy 1 byly žalované poskytnuty hotovostní finanční prostředky ve výši [částka], které se zavázala splatit společně s částkou [částka] (úroky a poplatky v souvislosti s půjčkou), a to formou 60 týdenních splátek á [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum], nicméně splátky nehradila řádně a včas, když celkem uhradila částku ve výši [částka].
3. Na základě smlouvy 2 byla žalované poskytnuta v hotovosti částka ve výši [částka], kterou se zavázala uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 45 týdenních splátkách po [částka], nejpozději do [datum]. Žalovaná celkem uhradila částku ve výši [částka], přičemž poslední splátku uhradila dne [datum].
4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla s odbornou péčí vyhodnocení informací získaných od žalované, a to ohledně majetkových, rodinných a výdělkových poměrech, což bylo zaznamenáno v zákaznické kartě žalované. Žalovaná měla k posouzení dodat rovněž „ověřené dokumenty“, což je zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní/podnájemní smlouvu, kdy správnost poskytnutých informací a jejich ověření žalovaná stvrdila podpisem.
5. Svou aktivní věcnou legitimaci doložila žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností postoupení ke dni [datum].
6. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila, když byla po celé řízení procesně pasivní.
7. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:
8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je nezaměstnaná její příjem činí podpora ve výši [částka], když dalším příjmem domácnosti je rovněž podpora ve výši [částka]. Jako výdaje uvedla inkaso [částka] + [částka], telefon [částka], splátky půjček/výživného ve výši [částka], výdaje na domácnost [částka]. Celkem tedy za výdaje uvedla částku [částka]. Ke svým tvrzením měla doložit OP a výměru podpory. Rovněž v zákaznické kartě uvedla, že má aktuálně půjčku u PF.
9. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka ve výši [částka], kterou se zavázala vrátit se sjednaným příslušenstvím ve výši [částka] v 45 týdenních splátkách po částce [částka] ([částka] v případě poslední splátky).
10. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako dělnice u [právnická osoba] [adresa], její příjem činí [částka], když dalším příjmem domácnosti neuvedla. Jako výdaje uvedla inkaso [částka], telefon [částka], splátky půjček/výživného ve výši [částka], výdaje na domácnost [částka]. Celkem tedy za výdaje uvedla částku [částka]. Ke svým tvrzením měla doložit OP a pracovní smlouvu. Rovněž v zákaznické kartě uvedla, že má aktuálně půjčku u PF.
11. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka ve výši [částka], kterou se zavázala vrátit se sjednaným příslušenstvím ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po částce [částka].
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí je seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly na základě dohody mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní předány žalobkyni. Žalované toto bylo oznámeno dopisem ze dne [datum].
13. Z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k uhrazení dlužných částek ze smluv č. [hodnota] a č. [hodnota] ve lhůtě do [datum]. (podací lístek [Anonymizováno])
14. Z přehledu plateb k půjčce č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem částku [částka].
15. Z přehledu plateb k půjčce č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem částku [částka].
16. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit.
17. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z tvrzení, obou účastníků a dospěl k tomuto skutkovému závěru:
18. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaná uhradila částku ve výši [částka]. Dále dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaná své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit zcela nedostála, když uhradila pouze částku [částka]. Předmětné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
19. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
20. Podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
22. Podle § 451 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
23. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti smluv o spotřebitelském úvěru z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně.
24. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k míře a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalované. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobní návrh tak, že zopakovala postup při posouzení úvěruschopnosti žalované realizovaný její právní předchůdkyní, když podotkla, že tento postup považuje za dostatečný, neboť právní předchůdkyně žalobkyně ověřila dokumenty doložené žalovanou a na jejich základě ji shledala úvěruschopnou. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že v režimu zákona č. 145/2010 Sb. se jednalo v případě nedostatečného posouzení úvěruschopnosti o neplatnost relativní, nikoli absolutní, kdy ke změně došlo novelou č. 43/2013 Sb.
25. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací, které žalovaná uvedla v zákaznických kartách. Tyto zákaznické karty byly sepsány cca 2 týdny časově vzdáleny, přesto však se v nich objevují odlišnosti, kdy v zákaznické kartě ze dne [datum] byly uvedeny výdaje ve výši [částka], v zákaznické kartě ze dne [datum] již pouze výdaje ve výši [částka]. Výdaje žalované nebyly žádným způsobem ověřovány, kdy ani žalobkyně netvrdí, že by k takovému ověřování došlo. Příjmy žalované měly být ověřeny v prvním případě dokladem o státní podpoře a v druhém případě z pracovní smlouvy žalované, nicméně tyto doklady nebyly soudu předloženy. I v případě, že by byly předloženy veškeré doklady, které žalovaná doložila, má soud za to, že žalovaná nebyla ve chvíli uzavírání předmětných smluv úvěruschopnou, neboť její příjmy nebyly nikterak vysoké, v části závislé na státní podpoře a jí uváděné výdaje zejména na bydlení byly nepřiměřeně nízké. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pak nebyly nijak reflektovány běžné další výdaje na jídlo, ošacení, hygienu, léky, atd. Soud v této věci uzavřel, že zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně nebylo dostatečné, dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. jako neplatnou, a to absolutně (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019).
26. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
27. Ve smyslu cit. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. byly smlouvy o půjčce ze dne [datum] a ze dne [datum] shledány ze shora nastíněných důvodů neplatnými. Je-li smlouva neplatná, je každá strana povinna druhé vrátit to, co si navzájem plnila (§ 457 obč. zák.). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]; na tuto částku žalovaná uhradila [částka] a dále peněžní prostředky ve výši [částka]; na tuto částku žalovaná uhradila pouze [částka]. Podle zásad o bezdůvodném obohacení je žalovaná zavázána povinností k vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených částek společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši [částka] (ze smlouvy ze dne [datum]). Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaná ocitla v prodlení, čímž založila svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne [datum], a to dnem [datum], když žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do [datum]. (výrok I)
28. Co se týče zbylé části nároku ze smlouvy ze dne [datum] představující částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.
29. Rovněž byl výrokem II zamítnut nárok ohledně smlouvy ze dne [datum] představující částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 21% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když tato smlouva byla rovněž shledána absolutně neplatnou a nadto žalovaná na tuto smlouvu uhradila částku [částka], tedy částku přesahující částku právní předchůdkyní žalobkyně poskytnutou.
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná z 17,35 % a neúspěšná z 82,65 %, z čehož vyplývá, že náhrada nákladů řízení by náležela v rozsahu 65,30 % žalovanému, kterému ale dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto nebyly přiznány žádnému z účastníků.
31. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.