Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v souhrnné výši [částka] s příslušenstvím z titulu nároku na zaplacení zákonného příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) a částky [částka], jako náhrady nákladů spojených s uplatněním dílčí pohledávky.
2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval.
3. Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel vozidla registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu [IBAN], přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 dle § 2 odst. 1 písm. H) vyhlášky č. 205/1999 Sb.[právnická osoba] období od [datum] do [datum], tedy po dobu 193 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva (doručena dne [datum]) k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za uvedené období byla žalovanému řádně doručena s tím, že měl příspěvek uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne [datum].5. Žalovaný dlužný příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky.6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:7. Podle § 1 odst. 2 zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.8. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.9. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ačkoliv byl žalovaný uveden v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla uvedené registrační značky, porušil svou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona a v uvedeném období provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle § 4 odst. 1 zákona byl žalovaný za každý den porušení uvedené povinnosti povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. h) činí sazba příspěvku [částka] denně a celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku odpovídá výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky [částka], představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývá z dikce § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni v každém jednotlivém případě také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na marné uplynutí lhůty k plnění každého jednotlivého nároku, jak výše uvedeno.10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění (dále jen „a.t.“), tj. za úkony učiněné k datu [datum] ve výši [částka] (2 x [částka]) a za úkon učiněný po datu [datum] pak 1x400 dle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.)), 3x [částka] režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t., dále náhradu DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.