Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], , tituly za jménem
Odůvodnění
1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno] Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit celý čerpaný úvěr a poplatek ve výši [částka] do 30 dnů od poskytnutí úvěru; částka poskytnutého úvěru byla zaslána žalovanému dne [datum] na účet č. [č. účtu]. Úvěrovou smlouvou si účastníci rovněž sjednali doplňkové služby, jež byly zpoplatněné a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit i tyto poplatky, a to poplatek za expres výplatu ve výši [částka], poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka] a poplatek za SMS servis ve výši [částka]. Splatnost celkového dluhu nastala dne [datum], jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil do data splatnosti, pročež vyúčtovala žalobkyně žalovanému dne [datum] účelně vynaložené náklady ve výši [částka], přičemž dále vzniklo žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného právo na smluvní pokutu ve výši 3 % z nezaplacené jistiny úvěru (celkem účtováno [částka] – [datum] - [částka] a [datum] - [částka]). Protože žalovaný ani přes výzvy ničeho neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.
2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, když byl po celou dobu procesně pasivním.
3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:
4. Žalobkyně na základě dohody poskytla žalovanému částku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal společně s poplatky splatit nejpozději do [datum]. (úvěrová smlouva ID žádosti [Anonymizováno] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a informační memorandum, sazebník platný od [datum], opis výpisu ze dne [datum]) Žalovaný však porušil svou povinnost a poskytnutou částku společně s poplatky do data splatnosti neuhradil. (výpis čerpání, splátek a úhrad k č. smlouvy [Anonymizováno]) Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum] (poštovní podací arch [Anonymizováno]).
5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
10. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně již v žalobním návrhu soudu předestřela způsob, jakým úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru zkoumala, a to s ohledem na zjištěné informace ohledně domácnosti žalovaného, příjmů a pravidelných výdajů. Žalobkyně rovněž žalovaného ověřila v databázích, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. Své úvahy doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti klienta a dokumentem „potvrzení o provedení ověření bonity klienta“. Což sama dále žalobkyně dotvrdila v rámci podání ze dne [datum], kdy zároveň soudu předložila úvěrovou zprávu žalovaného. Co se tedy týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem plně v souladu s § 86 zákona o ochraně spotřebitele, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele.
11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný porušil svou povinnost a poskytnutý úvěr společně se sjednanými poplatky neuhradil do data splatnosti, proto žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním vzniklo rovněž právo na smluvní pokutu ve sjednané výši dle § 2048 o.z a účelné náklady spojené s vymáháním pohledávky (§ 513 o.z.). Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši [částka] ([datum] do [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.)
12. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši [částka] (3 x [částka] dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x [částka] režijní paušál dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši [částka]. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
13. Co se týče úkonu – podání ze dne [datum] pak za tento úkon zdejší soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť vyjádření bylo učiněno k výzvě soudu a týkalo se prokázání skutečností osvědčujících platnost úvěrové smlouvy v poměru ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Tedy skutečností, které měly být již nade vší pochybnost tvrzeny a doloženy v samotném žalobním návrhu, aby tento mohl být úspěšným.
14. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.