Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení [částka], s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem 15,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem 15,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení [částka], s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem 15,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem 15,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaného úroku a poplatků vrátit formou 36 měsíčních splátek po [částka] formou inkasa z účtu žalované. Žalovaná porušila své povinnosti tím, že nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a požadovala jeho úhradu, což žalovaná ani přes upomínání neučinila, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupní pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] částku [částka] a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaných úroků a poplatků ve výši [částka] vrátit formou 36 pravidelných měsíčních splátek s tím, že první splátka měla být uhrazena ve výši [částka] a byla splatná dne [datum] a každá další splátka měla být uhrazena ve výši [částka] a byla splatná do 20. dne příslušného měsíce, bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu]. RPSN činila 17,04 % (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne [datum], souhlas se zpracováním údajů o zdravotním stavu pro účely sjednání pojištění ze dne [datum], akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum]).
5. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr ke dni [datum] za okamžitě splatný ve výši [částka] a požadovala jeho úhradu.
6. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem [částka] s tím, že poslední splátka ve výši [částka] byla uhrazena dne [datum] (souhrnný výpis pohybů na účtu, výpisy z účtu č. [č. účtu], doplnění žaloby ze dne [datum]).
7. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy č. [hodnota] - seznamu postoupených pohledávek, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum] a potvrzením úplaty bylo prokázáno postoupení pohledávky jež je předmětem tohoto řízení žalobkyni. Žalobkyně o postoupení pohledávky informovala žalovanou vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslaným [datum].
8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost vymáhání soudní cestou.
9. V průběhu řízení soud vyzval žalobkyni k doložení listin prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v rejstříku CBL a dále předložila žádost o poskytnutí informací o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, bydlí ve vlastním domě/bytě, je od 10/2018 zaměstnána jako manuální pracovník u [částka] kontokorentu [částka] a splátkami úvěrů [částka]. Z potvrzení o příjmu pro [právnická osoba]., bylo zjištěno, že žalovaná pobírala čistý měsíční příjem v měsíci 8/2019 v částce [částka], 9/2019 v částce [částka] a 10/2019 v částce [částka], Anonymizováno10. Protože si skutková zjištění, která soud učinil z důkazů uvedených shora neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. I když žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně řádně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, z provedeného dokazování vyplynulo, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně sice vycházela z toho, že žalovaná je zaměstnána a pobírá mzdu ve výši [částka] (v období od 8/2019 do 10/2019), nicméně neprokázala, že by jakkoliv ověřovala výdaje žalované a jejich reálnou výši, a to i přes to, že jí bylo známo, že žalovaná je majitelkou účtu, z něhož mohla alespoň rámcově ověřit výdaje žalované a jejich výši. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr a tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácení úvěru žalovanou, která se ocitla v prodlení již s úhradou čtvrté splátky a pak i následujících splátek.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.12. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky [částka] a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky (15,99 % ročně). Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení příjmů a výdajů žalované. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nároky žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků [částka] – úhrady žalovanou [částka] a konstatoval důvodnost žaloby jen do částky [částka].13. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.14. Dluh žalované se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností a schopností žalované. Žalovaná byla v řízení pasivní a soudu nesdělila své aktuální možnosti vrácení dlužné částky, soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě a žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky již [datum] předžalobní výzvou, má za to, že žalované byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby si prostředky mohla obstarat a mělo by být v jejich možnostech dlužnou částku uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (v souladu § 160 o. s. ř.). Až marným uplynutím této lhůty žalobkyni vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když převážně úspěšné žalované v důsledku její nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly.