Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši [Anonymizováno] ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyni žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu [datum], domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným měla její právní předchůdkyně, jež své nároky za žalovaným postoupila žalobkyni, uzavřenu smlouvu o vydání kreditní karty č. [hodnota], na jejím základě poskytla právní předchůdkyně ([právnická osoba]., dále „banka“) žalovanému úvěrový rámec [částka]. Žalovaný nicméně své povinnosti neplnil, banka přistoupila k zesplatnění a po žalovaném žádá žalobou úhradu dlužné jistiny a příslušenství.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že v reakci na návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty č. [hodnota] z [datum] [viz návrh] provedla banka ověření žalovaného v interním systému banky, který jej ověřil mj. proti [Anonymizováno] přičemž dle protokolu [Anonymizováno] nezjistila nic, co by bránilo schválení úvěru [viz protokol]. Žalovaný měl v době sjednání další úvěry se splátkou [částka], další výdaje [částka], na splátky mu zůstávala dle propočtů banky částka [částka], když jeho příjem činil [Anonymizováno] [viz přehled]. Banka se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový limit [částka], jenž měl po vyčerpání vrátit do jednoho roku. Úrok činil [Anonymizováno] [viz akceptace]. Veškeré informace k produktu banka vtělila do listiny formuláře [viz tento formulář]. Přípisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě téhož dne [viz přehled], oznámila banka zesplatnění úvěru [viz prohlášení z [datum] ]. Přípisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě téhož dne [viz potvrzení], oznámila banka postoupení pohledávky [Anonymizováno] [viz oznámení], která [datum] oznámila postoupení pohledávky žalobkyni [viz oznámení]. Dluh žalovaného na jistině činí [částka] [viz výpis z účtu].
4. Soud provedl dokazování také produktovými podmínkami, smlouvou o zřízení přímého bankovnictví, listinou nazvanou údaje klienta, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.
5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. S ohledem na změnu v osobě věřitele se soud musel zabývat otázkou, zda je žalobkyně k uplatnění nároku za žalovaným aktivně legitimována. Žalobkyně předložila notifikační úkon, jež vyhotovila a předala k poštovní přepravě žalovanému banka (jímž bylo oznámeno postoupení pohledávky na [Anonymizováno] a dále notifikační úkon [Anonymizováno] a. s. a doklad o jeho odeslání žalovanému (jímž bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni). Existence notifikačních úkonů a dokladů o jejich odeslání samotnými postupiteli je pro prokázání postoupení zcela postačující (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4511/2009). Žalobkyně je tedy v řízení aktivně legitimována.
12. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž řádné neposouzení úvěruschopnosti zakládá absolutní neplatnost příslušné smlouvy [srov. rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, OPRFinance s.r.o. v. GK, věc C-679/18]. Bylo tedy povinností banky posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Pro závěr o neplatnosti smlouvy v důsledku absence řádného posouzení úvěruschopnosti musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut). Neplatnost smlouvy nemůže být založena výlučně na porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost (neprověření dlužníkem uváděných výdajů, resp. absence zjišťování reálných výdajů), aniž by soud vzal v úvahu, zda dlužník byl schopen úvěr splatit. Způsob a rozsah posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se v konkrétních případech bude lišit, neboť se vždy jedná o posouzení individuální (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).
13. V nyní posuzované věci soud rozhodoval v situaci, kdy měsíční splátka úvěru byla řádově nižší než prokázaný měsíční příjem spotřebitelovy domácnosti. Žalovaný úvěr řádně po určitou dobu splácel, aniž by bylo zjištěno, že sám uplatnil jakoukoli výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit (to ostatně netvrdila ani v průběhu řízení). Soud vzal v úvahu závěry judikatury (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2105/2024) a dovodil, že banka při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele ověřila, že je zaměstnaný, má určité příjmy a výdaje, a není předlužený či mu hrozí úpadek (podle dostupných registrů). Za dané situace nelze dospět k závěru, že úvěr neměl být spotřebiteli poskytnut, neboť ho nebyl schopen splácet, a nelze tak dovodit důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy).
14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že banka jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se banka zavázala poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Neboť žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, požadovala žalobkyně v jí určené lhůtě, tedy ke dni [datum], splacení celého zůstatku úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně se ovšem domáhá pouze částky [částka], soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit.
15. Po dobu, co žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky, je žalovaný povinen na základě smlouvy a § 2395 o. z. platit úrok z poskytnutých prostředků ve [Anonymizováno] Kapitalizovaný úrok z dlužné částky ročně činí za dobu od [datum] do [datum] částku [částka], za dobu od [datum], v souladu s návrhem žalobkyně, do zaplacení je žalovaný povinen na základě smlouvy a § 2395 o. z. do úplného zaplacení dlužné částky platit úrok , Anonymizováno16. Žalovaný byl v prodlení s plněním svých smluvních povinností, co byl ostatně důvod, proč banka přistoupila k zesplatnění dluhu. Nárok na úrok z prodlení se opírá o ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni svědčí právo na úrok z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení je žalovaný povinen na základě smlouvy a § 1968 a § 1970 o. z. do úplného zaplacení dlužné částky platit úrok ve výši 14,75 % ročně.17. Soud s ohledem na shora uvedené tedy žalobě jako zcela důvodné vyhověl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.19. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.