Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 021,40 Kč- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 18 021,40 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 021,40 Kč- s úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 18 021,40 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení- a s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 16 946,42 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 845,54 Kč a části kapitalizovaného úroku ve výši 31 687,38 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 261,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 18 021,40 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě níž poskytla původní věřitelka žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle jistiny také úrok z úvěru ve výši 14,9 % ročně v 61měsíčních splátkách ve výši 705 Kč. Celkem žalovaná uhradila na dluh 13 053,58 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu jistiny ve výši 18 021,40 Kč včetně poplatku ve výši 1 074,98 Kč, úroku z úvěru ve výši 49 708,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 29 866,94 Kč a dále úroku z úvěru a prodlení od 19. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dne [datum]. Právní předchůdkyně vymáhala dluh po žalované prostřednictvím rozhodčího řízení dle rozhodčí doložky obsažené ve Všeobecných obchodních podmínkách, kdy z žaloby vyplývá, že rozhodce nebyl v dané věci pravomocný k rozhodnutí. Exekuce byla zastavena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 50m o. s. ř.
3. Vzhledem k tomu, že strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu č. [hodnota], na základě které byla žalované poskytnuta bezhotovostně částka 30 000 Kč (smlouva, obecné podmínky, sazebník, doklad o zaslání částky). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná vrátí jistinu spolu s poplatky a s úrokem v 61měsíčních splátkách ve výši 705 Kč. Příjem žalované před uzavřením smlouvy byl [částka] (potvrzení zaměstnavatele). Právní předchůdkyně zesplatnila dluh ke dni [datum] (výzva, dodejka). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě (výzva z [datum], podací lístek). O pohledávce bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem sp. zn. [právnická osoba] dne [datum] (rozhodčí nález). Vůči žalované byla na základě rozhodčího nálezu vedena exekuce, která byla zastavena na základě souhlasu žalobkyně ze dne [datum] (souhlas se zastavením exekuce).
4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba].[IČO] IČO, jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. [hodnota] smlouvy včetně pohledávky za žalovanou na straně [Anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.
5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku 2005, tak nárok z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od [datum] (dále jen „o. z.“) podle dosavadních právních předpisů.
6. Podle ustanovení § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle ustanovení § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Podle ustanovení § 1805 odst. 2 o. z. věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.
9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění do [datum]. Smlouva byla shledána platnou. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na straně žalované. Žalovaná však svým závazkům ze smlouvy o zápůjčce nedostála, když neplnila sjednané podmínky smlouvy tím, že včas a řádně nevrátila poskytnuté finanční prostředky, které jí byly na základě sjednané smlouvy poskytnuty ani neuhradila úroky. V důsledku porušení smluvní povinnosti žalobkyně požadovala zaplacení dosud neuhrazené části jistiny včetně smluvených poplatků ve výši 18 021,40 Kč. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši. Jelikož žalovaná svůj závazek dosud nesplnila, soud vzal nárok žalobkyně na jistinu za prokázaný a v této části vyhověl žalobě v plném rozsahu.
10. Co se týká nároku na zaplacení úroku z úvěru a úroku z prodlení, tak tyto úroky žalobkyně kapitalizovala ke dni [datum] na částky přesahující jistinu. Soud dospěl k závěru, že je na místě uplatit ustanovení § 1805 odst. 2 o. z. a zkrátit nárok žalobkyně na tyto úroky ve výši přesahující jistinu. Soud sice z dokazování zjistil, že nárok byl uplatněn v rozhodčím řízení a na základě rozhodčího nálezu také vymáhán dlouhá léty v exekuci. Nicméně s ohledem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu musela mít žalobkyně povědomost o neplatnosti rozhodčí doložky obsažené v obchodních podmínkách již v roce [Anonymizováno], kdy sama odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]. Pokud sama již v tu dobu neukončila exekuci, a naopak nechala exekuční řízní probíhat dalších [Anonymizováno] let, pak nese následky takového postupu zkrácením nároku dle ustanovení § 1805 odst. 2 o. z. Soud tedy přiznal tyto nároky pouze do výše jistiny (včetně poplatků) a dále přiznal nárok na úrok z úvěru ve smluvené výši 14,9 % ročně, a na úrok z prodlení v požadované výši 10,5 % ročně až od podání žaloby do zaplacení. Ve zbývající části žalobu zamítl.
11. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 261,50 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalované v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 021,40 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 261,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.