Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 42 000 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 143 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobce zdůvodnil tak, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 42 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku do [datum]. Zápůjčka nebyla úročená. Při uzavření smlouvy žalovaný potvrdil žalobci písemně svůj dluh co do důvodu i výše. Žalovaný však v termínu splatnosti částku nevrátil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.
3. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech předložených listinných důkazů dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Žalobce dne [datum] poskytl žalovanému částku 42 000 Kč s tím, že tuto částku mu měl žalovaný vrátit do [datum] (uznání dluhu). Strany se nedohodly na úročení poskytnuté částky. Uzavření smlouvy včetně výše uvedených podmínek zápůjčky stvrdil žalovaný písemným prohlášením ze dne [datum] (uznání dluhu). Žalovaný neprokázal, ani nevyplynulo z předložených listin, že by na dluh do dne rozhodnutí cokoliv uhradil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě (výzva z [datum], potvrzení o podání).
4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněných v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobce je důvodný. V dané věci uzavřel žalobce s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku a poskytl žalovanému částku 42 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do [datum]. Smlouva byla shledána platnou. Existence smlouvy a jejích podmínek vyplývá z Uznání dluhu ze dne [datum]. Žalovaný svůj závazek uznal dle ustanovení § 2053 o. z. a netvrdil žádné okolnosti, které by prokazovaly splnění závazku. Soud tedy vzal nárok žalobce za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 42 000 Kč.
7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení, a to od žalobcem požadovaného data prodlení 6. 12. 2025, i když žalovaný byl v prodlení již dříve. Soud je však vázán rozsahem podané žaloby. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení.
8. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 143 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 000 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby) a z částky 1 390 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 300 Kč ve výši 1 743 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 12 143 Kč k rukám právního zástupce žalobce. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.