Výrok
I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v částce úroku z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši 19,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 19,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že dne [datum] právní předchůdce – [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Na jejím základě si strany ujednaly, že věřitel poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný je vrátí v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 19,90 %. Úvěr byl poskytnut, ale žalovaný na úvěr hradil pouze částečně. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje neuhrazený zůstatek úvěru ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z úvěru [částka], úrok z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaný ke dni postoupení a poplatky ve výši [částka] Poslední upomínku před podáním žaloby žalobkyně zaslala dne [datum].
2. K výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného věřitel zkoumala řádně a vycházel přitom z jeho prohlášení uvedeném v žádosti o úvěr, tj. že je svobodný, žije ve vlastním bytě bez zástavy a zohlednil také příjem, kdy žalovaný měl u věřitele veden běžný účet č. [bankovní účet] a věřitel tak znal a měl ověřenou jeho platební morálku a výši jeho příjmů i výdajů. V souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla, aby si soud vyžádal tuto informaciod právního předchůdce žalobkyně.
3. [právnická osoba] vyplynulo, že žalovaný deklaroval v žádosti o úvěru svůj příjem [částka] měsíčně, což poradce ověřil na účtu klienta, zároveň žalovaný nedeklaroval žádné životní výdaje. Tyto si věřitel stanovil na částku [částka] měsíčněa deklarovaný příjem tedy žalovanému postačoval.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uznává nárok [částka], je bez zaměstnánía bez nároku na podporu a není schopen dluh uhradit.
5. Žalobkyně navrhla vydat rozsudek pro uznání s úhradou ve splátkách.
6. Soud provedl všechny žalobkyní předložené listinné důkazy a dospěl po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. k následujícímu skutkovému zjištění: mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které bylo žalovanému poskytnuto celkem [částka], což vyplynulo z historie úvěru. Na úvěr hradil žalovaný pouze částečně, byl v prodlení s úhradami jednotlivých splátek a z tohoto důvodu věřitel ke dni [datum] úvěr zesplatnil. Právo zesplatnit úvěr vyplývá z bodu 8.2 smlouvy. Dle smlouvy měl být úvěr splácen měsíčně splátkou ve výši [částka]. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 19,9 % ročně. Z bodu [číslo] o úvěru vyplývá povinnost žalovaného hradit poplatky spojené s vymáháním, jejichž výše vyplývá z Ceníku, se kterým byl žalovaný seznámen při podpisu smlouvu. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou žalobce dne [datum], o čemž svědčí podací lístek. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že za celý rok 2015 měl pouze tři příjmy,a to v celkové výši [částka], za rok 2016 do poskytnutí úvěru neměl příjem žádný.
7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele,a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Podle § 2991 odstavce 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k právnímu závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně.V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti zák.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla shledána soudem neplatnous ohledem na to, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal s řádnou pečlivostí úvěruschopnost žalovaného. Poskytovatel úvěru má povinnost řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit (viz např. nález Ústavního soudu č.j. III. ÚS 4126/18). Žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce vycházel z tvrzení žalovanéhoa prověřil si jeho příjmy a výdaje na účtu č. [bankovní účet], který vedl, z toho však nevyplynulo, že by žalovaný vůbec měl tvrzené příjmy. Pokud za celý rok 2015, tedy rok před poskytnutím úvěru, byly příjmy žalovaného ve třech položkách celkem [částka]a toto měl věřitel možnost si na jím vedeném účtu zjistit, pak je zcela zřejmé,že to neodpovídá tvrzenému příjmu [částka] měsíčně. Žádné jiné příjmy z účtu nevyplynuly. [právnická osoba], že její poradce tvrzený příjem prověřil, nebylo prokázáno. Dle soudu nelze vycházet pouze z toho, že žadatel o úvěr sdělí svůj příjem bez toho, aby alespoň předložil pracovní smlouvu či tzv.výplatní pásky. Pokud právní předchůdce žalobkyně vyšel pouze z tvrzení žalovaného a fakticky pro ověření, že žalovaný skutečně má tvrzený příjem nic neučinil, takto nelze považovat za dostatečné prověření (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně neprokázala žádným důkazem schopnost žalovaného úvěr splatit. Při tvrzení, že žalovaný má příjem [částka], vycházel právní předchůdce pouze z informací od žalovaného. Navícje evidentní, že takový příjem vůbec neměl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tak soud smlouvu musel posoudit jako neplatnou, a to neplatnou absolutně (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího souduč.j. 33 Cdo 201/2018, která se sice týkala úvěrů uzavřených před účinností novely[číslo] Sb. ale vyplývá z něj, že je absolutní neplatností sankcionováno porušení§ 9 zák. č.45/2010 Sb. i po této novele). Soud posoudil poskytnutí částky celkem ve výši [částka] jako bezdůvodné obohacení, které žalovaný skutečně obdržel, ale žalobkyni vrátil pouze [částka]. Zbývající dluh tedy činí [částka], což soud žalobkyni přiznal jako bezdůvodné obohacení. U zbývající části žaloby, tedy smluvních úrokůa dalších požadovaných částek rozhodl soud o zamítnutí žaloby, neboť tyto částky byly vázány na porušení smluvních povinností u smlouvy, kterou soud posoudil jako neplatnou.
12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ust. § 1968 o.z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po lhůtě, kterou poskytla žalobkyně pro úhradu dlužné částky ve výzvě ze dne [datum], tj. od [datum] do zaplacení. Úrokdo [datum] byl zamítnut v celkové požadované výši, neboť k tomuto datu nebyl žalovaný v prodlení s úhradou. Výši úroku z prodlení stanovil soud dle výše požadované žalobkyní v žalobě, neboť je vázán žalobním návrhem.
13. Přesto, že žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání s ohledem na vyjádření žalovaného k žalobě, soud tento návrh zamítl s ohledem na § 153a odst. 2 o.s.ř., kdy nelze rozsudek pro uznání vydat, pokud ve věci nelze uzavřít a schválit smír. Smír nelze schválit, pokud dle § 99 odst. 2 o.s.ř. by takový smír byl v rozporu s právními předpisy. Vzhledem k výše zmiňovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu je zřejmé, že soud z úřední povinnosti musí zkoumat, zda před uzavřením smlouvy zkoumal věřitel úvěruschopnost žalovaného, neboť pokud tak nečinil, je následkem absolutní neplatnost takové smlouvy. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že smlouva o úvěru byla sjednána neplatně a tedy v rozporu s právními předpisy, pak nemohl rozsudek o uznání v tomto případě vydat.
14. Plnění je splatné ve lhůtě dle § 160 o.s.ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 63,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,86 %a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle§ 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka]za 64 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhláškyč. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady jsou splatné ve lhůtě dle § 160 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 o.s.ř.