Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 14 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala smluvní pokuty od [datum] do [datum] a od [datum] do budoucna, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o studiu ze dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy vznikla žalovanému povinnost uhradit školné ve výši 59 000 Kč, a to konkrétně druhou splátku za školní rok 2023/2024, přičemž žalovaný uhradil první splátku ve výši 34 000 Kč, avšak druhou splátku která byla splatná k [datum] ve výši 25 000 Kč neuhradil. Pro případprodlení s úhradou školného účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 50 Kč za každý den prodlení.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Smlouvou o studiu ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně se zavázala zajistit žalovanému podmínky pro studium v [Anonymizováno] a žalovaný se zavázal uhradit školné ve výši 59 000 Kč za akademický rok 2023/2024, a to ve výši 34 000 do [datum] a ve výši 25 000 Kč do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou školného účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 50 Kč za každý den prodlení.Upomínky prokazovaly, mže žalovaný byl k platbě částky vyzván. Předžalobní upomínkou byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání částky soudní cestou.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Po právní stránce posoudil soud nárok žalobce jako nárok žalobce na plnění podle nepojmenované smlouvy dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Žalobkyně a žalovaná uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby uvedené v předmětu smlouvy a žalovaný se zavázal za služby poskytnout částku 59 000 Kč ve dvou splátkách, kdy druhou splátku, splatnou dne [datum] žalobkyni neuhradil. Dnem [datum] se proto žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo domáhat se zaplacení této částky soudní cestou.Pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty, její výše byla sjednána ve smlouvě v čl. [Anonymizováno]. odst. [Anonymizováno] a soudem byla v souladu s ust. § 2048 o.z. přiznána. Jelikož žalobkyně požadovala smluvní pokutu za období před splatností dlužné částky ([datum] do [datum]), byla žaloba za toto období jako nedůvodná zamítnuta. Stejně tak byl nárok na zaplacení smluvní pokuty zamítnut od [datum], neboť smluvní pokuta není – na rozdíl od úroků z prodlení – ani příslušenstvím pohledávky (jedná se o samostatný nárok), ani opětující se dávkou, kterou by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3477/2006, ze dne 6. 11. 2007).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl ve věci úspěšnější s ohledem na obsah výroku II., dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.