Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 65 636 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované částky 60 840,33 Kč, úroku v částce 22 096,51 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 123 776,33 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení v částce 4 337,35 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 126 476,33 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem 126 476,33 s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaná byla v souladu se smlouvou oprávněna čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 130 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.29 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 139 089 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 73 453 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum].
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V rámci provedeného dokazovaní soud ke smlouvě o flexibilní půjčce – revolvingový úvěr č. [hodnota] ze dne [datum] a úvěrových podmínek zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku zpočátku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku včetně sjednaného úroku ve výši 27,88 % ročně formou měsíčních splátek po 3,293 % z částky.
4. Ze potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum], že žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vyžadovala informace k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, přičemž zjistila, že žalovaná je [Anonymizováno], má příjem ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka] a měsíční výdaje [částka].
5. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná má 1 žádost o splátkovou půjčku, 1 existující splátkovou půjčku a 12 ukončených splátkových půjček.
6. Z výzvy ke splacení bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. K zaplacení byla vyzvána i předžalobní upomínkou datovanou dne [datum].
7. Z výpisu čerpání a úhrad je patrno, kdy a v jaké výši byl úvěr čerpán.
8. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná měla [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] příjem ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve výši [částka]. Dále byly z výpisu z účtu patrny půjčky, a to dne [datum] přijata částka [částka], dne [datum] přijata částka [částka]. Z výpisu z účtu je patrno, že žalovaná z přijatého úvěru dne [datum] splatila částku [částka] (označeno jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]), dne [datum] zaplatila částku [částka] (na [Anonymizováno] [Anonymizováno]), dne [datum] zaplatila [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Kromě výše uvedeného výpisy z účtu prokazovaly další výdaje žalované9. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin. Protože si tedy skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.10. Při právním posouzení nároku uplatněného ze smlouvy o úvěru soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla smlouva o úvěru dle § 2395 o.z. přenecháním peněž žalovanému uzavřena platně, neboť žalobkyně při uzavírání smlouvy porušila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tím, že poskytla žalované úvěr, přestože z výsledků posouzení úvěruschopnosti žalované vyplynuly (nebo alespoň měly při řádném zkoumání vyplynout) důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Důvodné pochybnosti zakládá nejen neověření dalšího příjmu domácnosti. Žalobkyně zjistila, že žalovaná v rozhodném období měla příjem [částka]. Bylo zjištěno, že žalovaná splácí částku [částka] jiným společnostem. Žalovaná uvedla své měsíční výdaje domácnosti ve výši [částka], výše splátky schváleného úvěru měla být [částka]. Je nepochybné, že výdaje žalobkyně tak, jak je uvedla, jsou vyšší než její příjmy. To, že žalobkyně vycházela z životního minima, není rozhodné. Žalobkyně si výši dalších příjmů domácnosti neověřila. Jestliže pak vycházel z toho, že domácnost žalované je schopna úvěr hradit, nepostupovala řádně. Žalobkyně se měla dožadovat doložení veškerých relevantních podkladů zejména ve vztahu k dalšímu příjmu domácnosti žalované. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C-679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 z.č. 257/2016 Sb., aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne. Právní vztahy mezi žalobkyní, a žalovanou se proto řídí úpravou bezdůvodného obohacení obsaženou v § 2991 a násl. o.z, neboť bylo plněno, aniž by tu byl platný závazek a žalobkyně má dle § 2993 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení byl jen z části důvodný, neboť z přenechané částky 139 089 Kč žalovaná doposud vrátila jen část 73 453 Kč, a proto má žalobkyně nárok na vrácení toho, co plnila ve výši 65 636 Kč. Splatnost byla soudem určena ve lhůtě dle § 160 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná, neosvědčila, jaké jsou její současné majetkové poměry, aby soud mohl určit přiměřenou výši splátky. Soud proto vychází z toho, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení již dne [datum], tedy přibližně před [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalovaná tak měla dostatek času reagovat na vzniklou situaci a peněžní prostředky se pokusit zajistit.11. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, úroky z prodlení požadované od splatnosti jednotlivých splátek), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty výrokem II. tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že nepřiznal žádnému z účastníkovi náhradu nákladů řízení. Žalovaná byl ve věci úspěšnější, avšak dle obsahu spisu ji žádné náklady řízení nevznikly.