Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [Anonymizováno] z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do [Anonymizováno] od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobce, a to do [Anonymizováno] od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované spočívajícího v bezesmluvním (protiprávním) užívání nemovitých věcí pozemku [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to za období od [datum] do [datum]. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce byl spoluvlastníkem uvedených nemovitostí v rozsahu [Anonymizováno] žalovaná pak v rozsahu spoluvlastnického podílu v rozsahu [Anonymizováno], přičemž spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem bylo zrušeno a vypořádáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa], ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci ve vztahu k výroku o zrušení podílového spoluvlastnictví dne [datum]. Od [datum] byl výlučným vlastníkem právní předchůdce žalobce, který pak k datu [datum] převedl nemovitosti na žalobce. Žalovaná i po datu [datum] užívala předmětné nemovitosti bez právního důvodu, aniž by případně došlo k uzavření nájemní smlouvy, případně k jiné dohodě, na jejímž základě by mohla žalovaná předmětné nemovitosti ([Anonymizováno]) řádně užívat. O nároku žalobce na bezdůvodné obohacení za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí za dobu [datum] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Žalovaná užívala předmětné nemovitosti v rozsahu [Anonymizováno] zcela neoprávněně, a to Pro stanovení výše obvyklé úplaty byl v rámci soudního řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] zpracován znalecký posudek [Anonymizováno]) ze dne [datum] včetně vyjádření ze dne [datum] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Podle tohoto znaleckého posudku činila výše úplaty (nájmu) neformální bytové jednotky v [Anonymizováno] částku konkrétně v části [Anonymizováno]. Dále žalovaná neoprávněně užívá pozemek parcela [Anonymizováno], a to v části [Anonymizováno]). ve výši [částka] měsíčně a výše úplaty (nájmu) za [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně. Žalobce pak i přes vzrůstající výše nájmu požadoval částku vycházející z výpočtu bezdůvodného obohacení z částky stanovené znaleckým posudkem pro rok [Anonymizováno], tedy pro žalovanou výhodnější. Za uvedené období od [datum] do [datum] tedy žalobce požadoval částku [částka], když tato částka byla stanovena jako poměrná částka za část [Anonymizováno] ve výši [částka] a dále za období [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalovaná požadovanou částku neuhradila ani přes doručování předžalobní výzvy ze dne [datum] a žalobce tak měl nárok i na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, který požadoval od [datum].
2. Žalovaná se k žalobě fakticky nijak věcně nevyjádřila, ač jí byla žaloba doručena již dne [datum]. Ve svých vyjádřeních pouze slovně útočila na žalobce, stejně tak i na další osoby, aniž by se však vyjádřila k žalobou uplatněnému nároku. Zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro hájení jejích zájmů. Soud usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] žalované neustanovil zástupce z řad advokátů, když u žalované neshledal zákonné podmínky pro takový postup. Soud nařídil jednání na den [datum], přičemž k tomuto jednání se dostavil žalobce (jeho zástupkyně), žalovaná se k jednání bez řádné omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Soud tak postupoval podle § 101 odst.
3 OSŘ a věc projednal v nepřítomnosti žalované.3. Žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, pokud šlo o věcné a srozumitelné vyjádření k žalobě, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.
4. Na základě předložených důkazů ze strany žalobce a jeho tvrzení, jakož i s přihlédnutím k rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a listinným důkazům obsaženým ve spise zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] měl soud za bezpečně zjištěné z [Anonymizováno] č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba] pro [adresa], že žalobce byl a doposud i je výlučným vlastníkem nemovitostí od [datum], a to pozemku [Anonymizováno].
6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s potvrzením o sledování zásilky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za nadužívání, respektive za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí [Anonymizováno], a to za období od [datum] do [datum]. Jak mohl dále zjistit, předžalobní upomínka se dostala do dispozice žalované k datu [datum].
7. Z rozsudku Okresního soudu v Uherském [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že tento nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným [datum], přičemž v tomto případě byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když tato částka představovala bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] za nadužívání podílu a bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobce od [datum] do [datum] za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu.
8. Z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud provedl k důkazu jednotlivé listiny, a to znalecký posudek č. [Anonymizováno] vyhotovený dne [datum] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a také vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] založené ve spise [spisová značka] na [Anonymizováno] a vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] založené ve spise [spisová značka] na [Anonymizováno], přičemž z těchto listin soud bezpečně zjistil, že cena za užívání prostoru neformální bytové jednotky v [Anonymizováno] činila od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] částku [částka] měsíčně s tím, že tato částka byla pak výchozí částkou pro stanovení bezdůvodného obohacení za nyní žalované období, neboť žalobce nepožadoval vyšší částku. Cenu za užívání zahrady v rozsahu [Anonymizováno] na pozemku [Anonymizováno] ohodnotil znalec na částku [částka] měsíčně. Tento znalecký posudek soud považoval za relevantní a nebylo rozumného důvodu případně provádět výslech znalce či zadávat nový znalecký posudek, jestliže i sám žalobce považoval stanovenou částku, byť nyní požadovanou za pozdější období, za dostatečnou, neboť takovým postupem by soud fakticky zatěžoval pouze ekonomiku řízení a rovněž se soudu takový postup jevil i neekonomický z hlediska nákladů státu, potažmo účastníků řízení. Soud tak vyšel ze závěrů tohoto znaleckého posudku. Soud měl fakticky za bezpečně prokázané i s ohledem na procesní pasivitu žalované stran případných tvrzení, že žalovaná užívá prostor [Anonymizováno], když ostatní prostory [Anonymizováno] jsou společné a není nikomu bráněno je užívat. Žalovaná užívá [Anonymizováno]. S ohledem na výše uvedené měl soud za prokázaný rozsah užívání žalované, a to [Anonymizováno] a prostor [Anonymizováno].
9. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Pokud šlo o konkrétní listinné důkazy shora uvedené, pak žádný z účastníků fakticky nijak nenamítal pravost těchto důkazů, stejně tak nebrojil proti jejich věrohodnosti, když žalovaná tak nečinila pro svou procesní pasivitu, respektive se vyjadřovala ke zcela jiným věcem, avšak nikoliv věcně k navrhovaným důkazům, ostatně k jednání se bez řádné omluvy ani nedostavila a nebylo ani zřejmé, že by jí v doručení případné omluvy či žádosti o odročení jednání cokoliv bránilo, jestliže do doby jednání soudu dne [datum] opakovaně soudu doručovala různé rukou psané reakce, stížnosti apod., adresované nikoli jen zdejšímu soudu, ale i ostatním soudům (Vrchní soud v Olomouci či Krajský soud v Brně) či jiným institucím. Soud pak při svých zjištěních vycházel i z listinných důkazů obstaraných v rámci jiného řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], když podle názoru soudu nebyl porušen princip bezprostřednosti a ústnosti ve vztahu k prováděnému dokazování, neboť soud především vycházel z listin považovaných za veřejné listiny, o nichž platí presumpce správnosti a pravosti. Soud pak neprováděl k důkazu výslech žalobce a žalované, neboť opět toto nepovažoval za nutné, a to s ohledem na bezpečně učiněná skutková zjištění. Žalobce, respektive zástupkyně žalobce, neměla jakékoliv návrhy na doplnění dokazování poté, kdy soud poskytl řádné poučení ve smyslu § 119a odst. 1 OSŘ. Soud pak podle jeho přesvědčení provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro posouzení oprávněnosti nároku uplatněného žalobou v tomto řízení, kdy nebylo třeba další důkazy obstarávat, nebylo třeba provádět rozsáhlejší dokazování za účelem posouzení a rozhodnutí v této věci.
10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a tvrzení žalobce dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který se plně shodoval se zjištěními takto učiněnými, přičemž tak bezpečně uzavřel, že žalobce byl a doposud i je výlučným vlastníkem nemovitostí od [datum], a to pozemku [Anonymizováno]. Žalovaná užívá a užívala i v době od [datum] do [datum] bez právního důvodu prostor [Anonymizováno], když ostatní prostory [Anonymizováno] jsou společné a není nikomu bráněno je užívat. Žalovaná užívá pro [Anonymizováno] prostor [Anonymizováno] S ohledem na výše uvedené měl soud za prokázaný rozsah užívání žalované, a to [Anonymizováno]. Za takové bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí pak žalobci náležela částka za bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce ve výši [částka]. Žalovaná byla k zaplacení uvedené částky řádně vyzvána, avšak ničeho neuhradila, a to ani v průběhu řízení a po doručení žaloby prostřednictvím soudu. Žalobce pak měl nárok i na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od [datum], když v předžalobní upomínce doručené žalované dne [datum] stanovil lhůtu k zaplacení bezdůvodného obohacení do [Anonymizováno]. Výkon práva žalobce pak soud nepovažoval za šikanózní či neoprávněný, ale naopak jako zcela oprávněný požadavek z hlediska příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ). (viz níže právní hodnocení)
11. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na požadované bezdůvodné obohacení, respektive období, za něž žalobce požadoval bezdůvodné obohacení na straně žalované, soud posuzoval závazkový vztah účastníků podle příslušných ustanovení NOZ.
13. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. [právnická osoba] podle odst. 2 téhož se pak bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je neoprávněné získání majetkových hodnot jedním subjektem, a to na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna negativně projevila. Újma jednoho je v podstatě důsledkem obohacení jiného. K neoprávněnému získání prospěchu se nevyžaduje protiprávní úkon, nýbrž jde o objektivně vzniklý stav, kdy bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Otázka zavinění, ať už v podobě úmyslu či nedbalosti, nehraje pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení žádnou roli.16. Podle přesvědčení soudu došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení z její strany na úkor žalobce, když žalovaná užívala předmětnou nemovitost (předmětné nemovitosti) nad rámec vlastního spoluvlastnického podílu, respektive bez jakéhokoliv právního důvodu ve výše uvedeném rozsahu. Užívala tak bez svolení vlastníka cizí věc v konkrétně vymezeném a bezpečně zjištěném rozsahu a vznikla jí povinnost vydat to, oč se takovým užíváním obohatila, a to podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 NOZ, dříve podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění do [datum], § 451 a násl. ObčZ.). Podle ustálené judikatury lze výši bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti bez právního důvodu určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla právě formou nájmu. Žalobce se pak v takových případech může domáhat vydání bezdůvodného obohacení jen v takové výši, na níž by měl od žalovaného nárok v případě, že by mezi nimi byla uzavřena nájemní smlouva. (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum])17. Soud v tomto řízení bezpečně zjistil rozsah neoprávněného užívání předmětných nemovitých věcí žalovanou a zároveň i s ohledem na závěr výše uvedeného znaleckého posudku měl jednoznačně za prokázané, že žalobci za období od [datum] do [datum] náleželo bezdůvodné obohacení ve výši [částka], odpovídající součtu částky obvyklého nájmu ve výši [částka] měsíčně za užívání neformálně vymezené jednotky [Anonymizováno] a [částka] měsíčně za užívání [Anonymizováno], přičemž za celé období náleželo žalobci bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Žalovaná se pak dostala s úhradou uvedené částky i do prodlení od [datum] a žalobci náležel i zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 NOZ z žalované částky od tohoto data do zaplacení. Soud tak dospěl k závěru, že žalobou uplatněný byl zcela oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I.)18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ, kdy plně úspěšnému žalobci náleželo právo na náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů tohoto řízení potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], v odměně právní zástupkyně žalobce za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty ve výši [částka] tj. [částka], když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za [Anonymizováno] úkonů právní služby tj. celkem [částka] (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za [Anonymizováno] úkony právní služby po [částka], tj. [částka] (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to převzetí a příprava ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], podání žaloby ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]), dále v náhradě cestovních výdajů ve smyslu § 147 a § 148 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném a účinném znění, (dále jen ZPr), za cestu k soudnímu jednání před zdejším soudem na trase ze [adresa] a zpět, kdy za jednu cestu tedy byla přiznána částka [částka] (motorové vozidlo [Anonymizováno] [SPZ], palivo NM, cena [částka] za 1 litr, sazba náhrady [částka] /km, počet km za jednu cestu [Anonymizováno]), náhradě za promeškaný čas ve výši [částka] za [Anonymizováno] půlhodiny (§ 14 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]). Odměna zástupkyně žalobce a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce [částka]. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí [částka]. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)