Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem z úvěru ve výši [Anonymizováno] z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši [částka] spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba].[IČO] IČO, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobkyně, pozn. soudu, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v [Anonymizováno] splátkách ve výši [částka] splatných vždy do každého [Anonymizováno] příslušném měsíci počínaje od [datum]. Žalovaná měla při řádném splácení uhradit částku ve výši [částka]. Žalovaná řádně nesplácela splátky úvěru, opakovaně se dostala do prodlení s úhradou splátek a právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný k datu [datum] s tím, že žalovaná dlužila na jistině [částka], na smluvním úroku k datu zesplatnění částku [částka], na úrocích z prodlení částku [částka], na dlužných poplatcích částku [částka] a na nákladech za upomínání ve výši [částka]. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne [datum]. Samotná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] byla žalovaná v souladu s § 101 odst.
4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.4. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v [Anonymizováno] splátkách ve výši [částka] splatných vždy do každého [Anonymizováno] v příslušném měsíci počínaje od [datum]. Žalovaná měla při řádném splácení uhradit částku ve výši [částka]. Součástí úvěrové smlouvy byly i Všeobecné podmínky úvěrové smlouvy a Produktové podmínky právního předchůdce žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně pak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná řádně nesplácela splátky úvěru, opakovaně se dostala do prodlení s úhradou splátek, jak soud zjistil z výpisu úvěrového účtu, a právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný k datu [datum] s tím, že žalovaná dlužila na jistině [částka], na smluvním úroku k datu zesplatnění částku [částka], na úrocích z prodlení částku [částka], na dlužných poplatcích částku [částka] a na nákladech za upomínání ve výši [částka]. Uvedené pak soud zjistil z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum].
5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.
6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat, když bylo podstatné, že mezi účastníky, respektive právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], žalovaná řádně nesplácela úvěr, přičemž právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný k datu [datum] s tím, že žalovaná dlužila na jistině [částka], na smluvním úroku k datu zesplatnění částku [částka], na úrocích z prodlení částku [částka], na dlužných poplatcích částku [částka] a na nákladech za upomínání ve výši [částka].
7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Stejně tak ji posuzoval i podle úpravy spotřebitelského úvěru obsažené v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.
9. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.
10. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, o čemž svědčily veškeré listinné důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované. Stejně tak byla žalovaná řádně informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši [částka] poskytnut, kdy si musela být vědoma částky, kterou bude muset právnímu předchůdci žalobkyně uhradit v souvislosti s poskytnutým úvěrem, respektive čerpanou částkou úvěru, dále jí byla sdělena i výše RPSN a další skutečnosti týkající se poskytnuté částky. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná poskytla a uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.
11. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
13. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
14. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
15. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
16. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.
17. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyni z jejího právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.
18. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platně Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu, tj. jistiny a rovněž ve vztahu k příslušenství, stejně tak ve vztahu k dlužným částkám požadovaným žalobkyní řádně podle úvěrové smlouvy i podmínek právního předchůdce žalobkyně. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)
19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty [částka] tj. [částka], když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za [Anonymizováno] úkony právní služby tj. [částka] (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za [Anonymizováno] [Anonymizováno] úkony právní služby po [částka], tj. [částka] (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]). Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce [částka]. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí [částka]. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)