Výrok
I. Zletilý [Jméno osvojence], narozený [Datum narození osvojence], syn matky [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [datum], a otce [jméno FO], narozeného [datum], je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem [jméno FO] ´[Anonymizováno] [Anonymizováno], narozeného [Datum narození osvojitele], [adresa].
II. Osvojitel [jméno FO], narozený [Datum narození osvojitele] úřadu v [adresa] ve svazku [Anonymizováno], roč. [Anonymizováno], na straně [Anonymizováno] pod č. řad. [Anonymizováno] jako otec osvojence.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Navrhovatel (dále též jen „osvojitel“) podal ke zdejšímu soudu návrh, aby soud určil, že pan [Jméno osvojence], narozený [Datum narození osvojence] (dále též jen „osvojenec“), se stává právní mocí rozsudku jeho osvojencem. Svůj návrh odůvodnil tím, že osvojitel osvojovaného vychovává od jeho sedmi let společně s jeho matkou. Existuje mezi nimi trvalý a hluboký vztah, obdobný vztahu rodič a dítě. Osvojovaný má v rodném listu zapsaného otce, který je pouze formální, navíc tento již zemřel. Osvojovaný vrací péči osvojiteli ve stáří tím, že se o něj stará a je mu oporou. Osvojovaný s osvojením souhlasí a souhlasí i jeho matka. Osvojení odpovídá zájmům osvojovaného a není v rozporu s dobrými mravy.
2. Osvojenec se k návrhu připojil a vyslovil výslovný souhlas se svým osvojením.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Osvojenec je synem [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [datum], a [jméno FO], narozeného [datum], zemřelého (zjištěno z rodného listu ze dne [datum] a z CEO matrikového otce).
5. Osvojitel a matka osvojence uzavřeli manželství dne [datum] (zjištěno z ISZR osvojitele).
6. Osvojenec je rozvedený, má dvě dcery [jméno FO], narozenou dne [datum] a [jméno FO], narozenou dne [datum], které s osvojením jejich otce vyslovily písemný souhlas. (zjištěno z CEO osvojence a prohlášení dcer osvojence).
7. Z výslechu osvojitele soud zjistil, že osvojitel je biologickým otcem osvojence. Jeho zdravotní stav je špatný, je po amputaci nohy pod kolenem a kotníku. Je ženatý s matkou osvojence. Osvojence zná od narození, je s ním v kontaktu denně. Vztah mezi osvojitelem a osvojencem je roven vztahu otce se synem.
8. Z výslechu osvojence soud zjistil, že osvojitel o osvojence pečoval odmala, vyrůstal s ním a považuje ho za svého otce. Souhlasí s tím, aby byl osvojen osvojitelem. Tento vztah kontinuálně trvá, osvojenec je s osvojitelem v pravidelném kontaktu a mají vztahy rodinného charakteru. Důvody pro osvojení jsou vztahové i majetkové. Osvojenec je rozvedený.
9. Z výslechu matky osvojence soud zjistil, že ta souhlasí s osvojením osvojence osvojitelem.
10. Z výsledků testů DNA č. [hodnota] bylo zjištěno, že biologickým otcem osvojence je osvojitel, nicméně vzorky byly poskytnuty bez ztotožnění osob danou laboratoří.
11. Po právní stránce posoudil věc soud následovně:
12. Podle § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.
13. Podle § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.
14. Podle § 797 o. z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.
15. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
16. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.
17. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.
18. Podle § 851 odst. 1 o. z. osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení.
19. V daném řízení tak bylo zcela prokázáno (a mezi účastníky ani nebylo sporným), že osvojitel žil s matkou osvojence ve společné domácnosti, tedy od velmi raného věku osvojence, přičemž o osvojence pečoval a podílel se na jeho výchově a výživě. Mezi osvojitelem a osvojencem vznikl vztah rovný vztahu mezi otcem a synem. Dále bylo v řízení prokázáno, že oba účastníci mají o osvojení zájem, jsou v pravidelném kontaktu, stýkají se, cítí se být skutečnými příbuznými a chtějí tento faktický stav uvést do souladu se stavem právním. Se svým matrikovým otcem není osvojenec v kontaktu, tento již zemřel. Matka osvojence vyslovila s osvojením osvojence osvojitelem souhlas. Dle testů DNA je vysoce pravděpodobné, že osvojitel je biologickým otcem osvojence.
20. Soud v souzené věci shledal, že jsou naplněny předpoklady osvojení podle § 847 odst. 1 písm. c) o. z., protože osvojitel pečoval o osvojence jako o vlastního syna již v době jeho nezletilosti. V řízení pak nevyplynula žádná skutečnost, pro kterou by osvojení osvojence mohlo být v rozporu se zájmy třetích osob či v rozporu s dobrými mravy ani žádné jiné skutečnosti. Osvojení nebrání ani žádné překážky podle § 847 odst. 2 o. z. Naopak má soud za to, že takové rozhodnutí je i do budoucna z hlediska osvojitele a osvojence žádoucí, neboť potvrzuje faktický stav, který mezi osvojitelem a osvojencem panoval v podstatě po celý život osvojence.
21. Soud tak neshledal žádné překážky navrhovaného osvojení, neboť účastníci splnili všechny zákonné podmínky pro osvojení, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
22. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť se jedná o statusovou věc, ve které nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.