Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 5 451,29 Kč, s úrokem z prodlení z částky 5 451,29 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 10 351,29 Kč s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále též „věřitelka“) byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba]., s účinností dne [datum] převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Na základě úvěrové smlouvy věřitelka poskytla žalovanému dne [datum] částku 4 900 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem 5 451,29 Kč do [datum]. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny (4 900 Kč), dlužného poplatku (5 451,29 Kč) a úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
3. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o.s.ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Společnost [právnická osoba]., a žalovaný se dne [datum] písemně dohodly, že tato společnost zapůjčí žalovanému částku 4 900 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 5 451,29 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní nejpozději do [datum], sjednaly si úrokovou sazbu 40 %; žalovaný převzal téhož dne částku 4 900 Kč bezhotovostně (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru). Částka byla zaslána téhož dne (potvrzení o platbě). Dne [datum] společnost [právnická osoba]. zaslala žalovanému oznámení o postoupení předmětné pohledávky spolu s výzvou k úhradě dluhu do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího lístku).
5. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba]., a žalovaný se dne [datum] písemně dohodly na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 4 900 Kč a dalších podmínkách, přičemž úvěr spolu s poplatky měl být vrácen do [datum]. Před poskytnutím úvěru nebyla posouzena úvěruschopnost žalovaného vůbec. Žádný doklad k posouzení úvěruschopnosti žalobce neposkytl, k soudnímu jednání se nedostavil. Žalovaný čerpal úvěr 4 900 Kč bezhotovostně dne [datum] a na svůj dluh neuhradil ničeho. Společnost [právnická osoba]. se dne dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovaným postupuje na žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dluhu do tří dnů. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
7. Společnost [právnická osoba]., a žalovaný jako spotřebitel uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat, a to zejména jeho § 86 a § 87.
8. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. K úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila ničeho, nelze mít za prokázané posuzování úvěruschopnosti za dostatečné ve smyslu § 86 ZSÚ. Soud na základě provedeného dokazování nemá posuzování úvěruschopnosti žalovaného za dostatečné a proto konstatoval, že smlouva je podle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (nyní podle zákona, dříve dovozeno judikaturou SDEU a Nejvyššího soudu). Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.
9. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy, je možno uvažovat toliko o pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce 4 900 Kč. Na dluh žalovaný nehradil. Žalovaný, jež se o částku 4 900 Kč obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinen tuto částku vydat žalobkyni. Od [datum], kdy byl žalovaný v prodlení, je tedy žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výší, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl (výrok I).
11. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy nedůvodná. Na poplatky ani úroky, jež byly součástí absolutně neplatné smlouvy o úvěru, nemá žalobkyně právo. Soud tedy žalobu zamítl v této části týkající se nároků ze smlouvy o úvěru, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, resp. z úroků z prodlení převyšující zákonnou sazbu (výrok II).
12. O nákladech řízení soud rozhodl dle poměrného procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla procesní úspěch v části, kde bylo žalobě vyhověno (v částce 4 900 Kč, tj. 47 % řízení), žalovaný měl naopak procesní úspěch v části, kde došlo k částečnému zamítnutí žaloby (v částce 5 451,29 Kč, tj. 53 % řízení). Po odečtení neúspěchu od úspěchu (47 % - 53 % = -7 %), nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, když se aktivně řízení neúčastnil (výrok III).
13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.