RozsudekVyhověno

Spisová značka

11 C 251/2025

Soud: Okresní soud v Ústí nad LabemDatum rozhodnutí: 2026-03-16Č. j.: 11 C 251/2025-18Samosoudce: JUDr. Bc. Nikola HönigováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-05-06Předmět řízení: o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSUL:2026:11.C.251.2025.1
bezdůvodné obohaceníinvestiční fondnáhrada nákladůpostoupení pohledávkysmlouva o úvěruneplatnost smlouvylhůtynáklady řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (22) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 504 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 40 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 11,7 % ročně a náhrady nákladů řízení z důvodu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. – dříve [Anonymizováno] nebo [právnická osoba]) prostřednictvím internetových stránek uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) půjčila a poskytla žalovanému celkem částku ve výši 40 000 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně ([Anonymizováno] [právnická osoba].) přešla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO]) a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [Jméno žalobkyně]., tj. žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z listin založených ve spise (smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] dodatku č. [hodnota] a [Anonymizováno] ke smlouvě o úvěru – formulář informace, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], potvrzení o platbě ve výši 10 000 Kč, 4 000 Kč, 14 500 Kč a 11 500 Kč, výzvy k úhradě ze dne [datum]) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku v celkové výši 40 000 Kč, kterou převedla na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti žalobkyni částky neuhradil. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši 40 000 Kč, který dosud ani přes výzvu neuhradil. S ohledem na neplatnost smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěru schopnosti byl dluh posouzen jako dluh z bezdůvodného obohacení, a takto byl i od počátku žalován.

5. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum], kterou byl i žalovaný předžalobně vyzván k úhradě dluhu. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného.

6. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2991 odst. 1 obč.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky 40 000 Kč důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku jako dluh z bezdůvodného obohacení.

8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 504 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky.

12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací