Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 500 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 576,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále též „věřitelka“) byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ]. Společnost [právnická osoba] s účinností dne [datum] převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Na základě úvěrové smlouvy věřitelka poskytla žalované dne [datum] částku 1 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem 15 168 Kč v 65 týdenních splátkách. Věřitelka posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, když zhodnotila informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy o jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty žalované ze dne [datum]. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny (15 000 Kč), dlužného poplatku (1 500 Kč) a úroku z prodlení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.
3. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o.s.ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Společnost [právnická osoba] a žalovaná se dne [datum] písemně dohodly, že tato společnost zapůjčí žalované částku 15 000 Kč, za což se žalovaná zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 15 168 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 65 týdenních splátkách po 465 Kč, resp. 408 Kč v případě poslední splátky, sjednaly si úrokovou sazbu 88 %; žalovaná převzala téhož dne částku 15 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru). Téhož dne žalovaná poskytla v žádosti o úvěr ve výši 15 000 Kč společnosti [právnická osoba] údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je vdova, vyživuje jednu osobu, nevlastní auto a o úvěr žádá s ohledem na neočekávané výdaje; dále uvedla, že má příjem z vdovského důchodu, což mělo být věřitelce doloženo výměrem důchodu a složenkami, její pravidelné měsíční příjmy činí celkem 17 166 Kč, z toho čistý příjem 9 516 Kč a další čisté příjmy domácnosti 7 650 Kč, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá bankovní účet, její měsíční výdaje činí pouze odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč; dokument byl podepsán žalovanou i zástupkyní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Společnost [právnická osoba] se dne [datum] dohodla s žalobkyní, že na ni postupuje pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. [RČ] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek). Dne [datum] společnost [právnická osoba] zaslala žalované oznámení o postoupení předmětné pohledávky spolu s výzvou k úhradě dluhu do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího lístku).
5. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba] a žalovaná se dne [datum] písemně dohodly na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč a dalších podmínkách, přičemž úvěr spolu s poplatky měl být vrácen v týdenních splátkách po 465 Kč. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě a zjevně z výměru důchodu a složenek. Žalovaná čerpala úvěr 15 000 Kč v hotovosti dne [datum] a na svůj dluh neuhradil ničeho. Společnost [právnická osoba] se dne [datum] dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovanou postupuje na žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení dluhu do tří dnů. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
7. Společnost [právnická osoba] a žalovaná jako spotřebitel uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat, a to zejména jeho § 86 a § 87.
8. Žalobkyně předně prokázala skutečnosti vedoucí soud k závěru, že na ni byla předmětná pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou postoupena podle § 1879 a násl. o. z.
9. Žalobkyně však neprokázala, že by její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. Zákaznickou kartou (při jejichž vyplňování byly některé údaje zjevně ověřeny z výměru důchodu) nelze prokázané provedené posuzování úvěruschopnosti považovat za dostatečné ve smyslu § 86 ZSÚ. Poskytovatelka úvěru zřejmě dostatečně ověřila příjmy žalované, avšak nezabývala se dostatečně jejími výdaji. Pokud žalovaná uvedla, že odhaduje své měsíční výdaje na částku 4 000 Kč, pak to muselo nutně vést poskytovatelku úvěru, postupovala-li by v souladu s § 86 ZSÚ, ke zkoumání pravdivosti tohoto údaje, tím spíše za situace, kdy žalovaná současně uvedla, že bydlí v nájmu, a další deklarované čisté příjmy domácnosti jsou pro posouzení úvěruschopnosti žalované jako vdovy zcela nerelevantní a nadto nebyly zjevně nijak doloženy. Je tedy zcela nepravděpodobné, že žalovanou uváděné údaje jsou úplné, pravdivé a spolehlivé, pokud žalovaná čerpala úvěr na neočekávané výdaje ve výši 15 000 Kč od nebankovní úvěrové společnosti za nevýhodných podmínek. Poskytovatelka úvěru jinými slovy nevycházela ze spolehlivých a dostatečných informací získaných od žadatele o úvěr, musela mít na základě údajů sdělených žadatelem o úvěr důvodné pochybnosti (zejména o deklarovaných měsíčních výdajích), které ji měly vést k dalším úkonům nutným pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud na základě provedeného dokazování nemá posuzování úvěruschopnosti žalované za dostatečné a proto konstatoval, že smlouva je podle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (nyní podle zákona, dříve dovozeno judikaturou SDEU a Nejvyššího soudu). Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.
10. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy, je možno uvažovat toliko o pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalované poskytla peněžní prostředky v částce 15 000 Kč. Na dluh žalovaný nehradila. Žalovaná, jež se o částku 15 000 Kč obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinen tuto částku vydat žalobkyni. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle předložených důkazů byla žalovaná vyzvána psaním ze dne [datum] k vrácení dlužné částky, který právní zástupce žalobkyně odeslal žalované téhož dne. Podle § 573 o. z. se má zmíněná výzva za doručenou třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne [datum]. Původní věřitelka vyzvala žalovanou ke splnění do tří dnů. Od [datum] je tedy žalovaná ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výší, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl (výrok I).
12. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy nedůvodná. Na poplatky ani úroky, jež byly součástí absolutně neplatné smlouvy o úvěru, nemá žalobkyně právo. Soud tedy žalobu zamítl v této části týkající se nároků ze smlouvy o úvěru, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, resp. z úroků z prodlení převyšující zákonnou sazbu (výrok II).
13. O nákladech řízení soud rozhodl dle poměrného procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla procesní úspěch v části, kde bylo žalobě vyhověno (v částce 15 000 Kč, tj. 85 % řízení), žalovaná měla naopak procesní úspěch v části, kde došlo k částečnému zamítnutí žaloby (v částce 15 00 Kč a v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 1 090,78 Kč, tj. 15 % řízení). Po odečtení neúspěchu od úspěchu (85 % - 15 % = 70 %), má žalobkyně právo na náhradu 70 % jí vzniklých nákladů řízení. Žalobkyni, jež byla v řízení zastoupena, vznikly náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, tj. odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 590,78 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni 70 % z jejích nákladů řízení ve výši 1 576,40 Kč (výrok III).
14. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.
15. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.