Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 669,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 669,27 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 987 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 34 669,27 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný na adrese [adresa], odebral neoprávněně v době od [datum] do [datum] elektrickou energii v hodnotě 12 038,46 Kč (z toho 21 229,80 Kč za spotřebovanou elektřinu a 793,76 Kč za příkon), náklady žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru činí 12 645,71 Kč včetně DPH, součet těchto částek představuje škodu žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného, k náhradě škody ve výši 34 669,27 Kč do [datum], žalovaný škodu nenahradil.
2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.
3. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili, a to výzvou ze dne [datum].
4. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , je žalobkyní zmocněna mj. k provádění kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny (zjištěno četsného prohlášení ze dne [datum]). Společnost [právnická osoba]. zjistila neoprávněný odběr elektřiny žalovaným, náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč vyfakturovala žalobkyni, jež dne [datum] tuto částku uhradila (zjištěno z písemného čestného prohlášení [jméno FO], zaměstnankyně žalobkyně, z [datum]). Žalovaný v období od [datum] do [datum] na adrese [adresa], odebíral neměřenou elektrickou energii, čímž způsobil žalobkyni škodu; Ke dni [datum] byla ze strany původního zákazníka ukončena smlouva o dodávkách elektrické energie, byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru, tomu však bylo bráněno, dne [datum] byl zjištěn odběr energie na místě, výše odebrané energie byla tak zjištěna ze samotného elektroměru (zjištěno z oznámení o neoprávněném odběru ze dne [datum] a z protokolu o kontrole odběrného místa). Opakovaně žalobkyně zaslala doporučené psaní s dopisem z [datum] žalovanému na adresu [adresa] (zjištěno z dopisu z [datum]). Opakovaně byl žalovaný vyzván k úhradě částky 34 669,27 Kč do [datum], kterou si žalovaný i osobně převzal dne [datum] (zjištěno z upomínky platby za neoprávněný odběr č. [hodnota]).
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný neoprávněné odebíral od žalobkyně elektřinu v období od [datum] do [datum], odebral elektřinu v hodnotě 17 487,98 Kč+DPH, platba za příkon činí 656 Kč+DPH, náklady na zjištění neoprávněného odběru prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. činí 10 451 Kč + DPH. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě, což neučinil. Celkem činí dluh částku 34 669,27 Kč.
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný odebíral v období od [datum] do [datum] po připojení k části zařízení, kterou prochází neměřená elektřiny, z elektrizační soustavy neoprávněně elektřinu, přičemž takový odběr ve smyslu § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění od [datum] do [datum], se podle § 51 odst. 2 energetického zákona zakazuje. Žalovaný je proto podle § 51 odst. 3 energetického zákona povinen nahradit v penězích vzniklou škodu, již v souladu s § 17 odst. 3 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, č. 359/2020 Sb., představuje cena za elektřinu (zde 21 229,80 Kč) a cena za službu (zde 793,76 Kč), a dále též prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru (zde 12 645,71 Kč). Žalovaný byl žalobkyni, jíž neoprávněným odběrem vznikla škoda ve výši 34 669,27 Kč, vyzván k dohodě na úhradě škody, k čemuž nedošlo. Žalovaný škodu včas neuhradil ani po výzvě ze strany žalobkyně, je proto povinen uhradit žalobkyni škodu ve výši 34 669,27 Kč, a to včetně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši, jelikož se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu § 1698 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
7. Žalobkyně svá tvrzení prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 987 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 387 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.