Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku od původního věřitele, společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku společnosti [právnická osoba], následně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Původní věřitel [právnická osoba] poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč na jeho bankovní účet č. [č. účtu], a to ve dvou platbách dne [datum] ve výši 8 000 Kč a dne [datum] ve výši 12 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol]. Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, uzavřenou smlouvu však žalobkyně není schopna doložit, proto žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu, žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] (tj. 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky) do zaplacení.
2. Soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
3. Z předložených listinných důkazů a zprávy banky soud zjistil následující skutečnosti:
4. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány [název] byla dne [datum] odeslána částka 8 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
5. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány [název] byla dne [datum] odeslána částka 12 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
6. Ze zprávy [právnická osoba], vyžádané soudem, bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byl majitelem účtu č. [č. účtu] žalovaný, který byl i jedinou osobou s dispozičními právy k tomuto účtu. V tomto období přišly na tento účet dvě příchozí platby ve výši 8 000 Kč a 12 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] z účtu č. [č. účtu] od odesílatele , právnická osoba7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost [právnická osoba] společnosti [právnická osoba], pohledávky ze smlouvy o úvěru, a to mj. pohledávku označenou číslem smlouvy [číslo smlouvy] a částkou 49 737,49 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost [právnická osoba], žalobkyni pohledávky ze smluv o úvěru, a to mj. pohledávku označenou číslem smlouvy [číslo smlouvy] a částkou 49 737,49 Kč.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ve výši 49 737,49 Kč skládající se z neuhrazené jistiny, poplatků, smluvní pokuty, úroku z prodlení, nákladů na vymáhání.10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 49 737,49 Kč s náklady právního zastoupení do 3 dnů. Uvedl, že se jedná o dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na základě které byla žalovanému původním věřitelem [právnická osoba] poskytnuta částka 20 000 Kč, a tato pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva byla odeslána dne [datum].11. O pravosti a správnosti uvedených důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází.12. K žalobě byl dále připojen seznam pohledávek, ve kterém byla uvedena pohledávka za žalovaným ve výši 20 000 Kč s variabilním symbolem [var. symbol]. Není však jasné, k čemu se má tento seznam vztahovat. Proto z něj nebylo zjištěno nic podstatného pro věc.13. Na základě provedených důkazů soud shledal, že předložené důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru, ostatně žalobkyně sama uvedla, že smlouvu nemůže doložit, proto požadovala pouze úhradu částky 20 000 Kč zaslané na účet žalovaného z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má přitom z listinných důkazů za prokázané, že žalovanému byla skutečně částka v celkové výši 20 000 Kč společností [právnická osoba] zaslána na jeho bankovní účet, a to ve dvou platbách dne [datum] ve výši 8 000 Kč a dne [datum] ve výši 12 000 Kč. To prokazují záznamy o platbě [právnická osoba] a zpráva [právnická osoba], která potvrdila tyto platby i to, že předmětný účet patřil žalovanému.14. Soud má také za prokázané, že smlouvami o postoupení byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným, když to kromě samotných smluv prokazuje zejména oznámení společnosti [právnická osoba], že žalobkyni postoupila pohledávku vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru (přičemž smlouva označená uvedeným variabilním symbolem i dlužnou částkou byla uvedena i v obou smlouvách o postoupení).15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.19. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od společnosti [právnická osoba], částku 20 000 Kč, aniž by k tomu byl právní důvod. Uzavření smlouvy prokázáno nebylo a žalovaný ani netvrdil, že by zde byl jiný právní důvod pro poskytnutí těchto peněz. Jednalo se tak o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, tedy o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., které je dle § 2993 o. z. žalovaný povinen vydat.20. Bylo prokázáno, že žalobkyni byla pohledávka postoupena za žalovaným v souladu s § 1879 o. z., ostatně žalovanému bylo také postoupení oznámeno dle § 1882 o. z. Přitom je nerozhodné, že pohledávka případně náleží z jiného titulu, než jak ji ve smlouvě o postoupení její účastníci právně kvalifikovali (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 678/2009), tedy nikoliv ze smlouvy o úvěru, ale z bezdůvodného obohacení. Přitom z ničeho nevyplývá, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byly jiné pohledávky, které by mohly být předmětem postoupení. Soud proto vychází z toho, že se jednalo právě o předmětnou pohledávku. Žalobkyně je tak oprávněna domáhat se zaplacení dlužné částky.21. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, proto nastává na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 3 dnů. Soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z., tj. dne [datum]. Dluh tak byl splatný do [datum]. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je proto povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala úrok z prodlení až od [datum].22. V uvedených důvodu soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, vyplněním dat a částek (obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 14 C 162/2025 nebo 14 C 169/2025), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném k datu úkonu právní služby (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby učiněné v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) 2x300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. a. t., ve znění účinném do [datum], odměna za 1 úkon právní služby učiněný v roce 2025 (podání žaloby) ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. a. t., ve znění účinném od [datum], tj. odměna celkem 1 000 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), resp. odst. 6 písm. a) a. t., tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 273 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 373 Kč.23. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.