Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 146 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 661 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 146 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodávka elektřiny byla zahájena dne [datum] a ukončena dne [datum]. Dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou na částku 21 146 Kč s datem splatnosti [datum]. Žalovaná dluh neuhradila. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku s úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
5. Z předložené smlouvy soud zjistil, že účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytování služeb coby smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že její nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky poskytování služeb.
6. Z všeobecných podmínek poskytování služeb bylo zjištěno, že dle těchto měla žalovaná hradit za dodávku elektřiny cenu stanovenou v ceníku žalobkyně (čl. IV. odst. 1 všeobecných podmínek). Dodávka elektřiny měla být vyúčtována fakturami, které budou splatné do 14 dnů od vystavení (čl. IV. odst. 4, 5 všeobecných podmínek).
7. Z ceníku elektřiny žalobkyně účinného od [datum] bylo zjištěno, jaké byly ceny za dodávku elektřiny v jednotlivých distribučních sazbách.
8. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] na částku 21 146 Kč, která byla splatná dne [datum].
9. Z výzvy před podáním žaloby a potvrzení o podání soud zjistil, že tuto výzvu právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne [datum].
10. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že jejím předmětem podnikání je mj. obchod s elektřinou, jinak z něj nebylo zjištěno nic podstatného pro věc.
11. O pravosti a správnosti uvedených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází.
12. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jakém množství žalovaná elektřinu čerpala a jaká částka jí byla vyúčtována. Žalovaná však svou povinnost ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti faktury, tj. dnem [datum], a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dlužné částky. Nárok na zaplacení ceny za dodávku elektřiny s úrokem z prodlení tak soud shledal důvodným, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x400 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. a. t., tj. celkem 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 846 Kč, tj. celkem 2 661 Kč.
14. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.