22 C 186/2025

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 28. 5. 2025 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení 61 372 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 20. 11. 2024 poskytla žalovanému zdravotní péči, spočívající v provedení laserové refrakční operace za účelem odstranění dalekozrakosti metodou ReLex SMILE, když cena za poskytnutou zdravotní péči byla žalobkyní žalovanému vyúčtována dle ceníku výkonů daňovým dokladem – fakturou č. [hodnota] ze dne 20. 11 .2024 na částku 80 000 Kč, jak byla žalovaným uznána v uznání dluhu a dohodě o zaplacení ze dne 20. 11. 2024, přičemž byla úhrada za provedený zákrok byla sjednána formou splátek, dle které byla první splátka ve výši 4 990 Kč uhrazena v den provedení zákroku a doplatek konečné ceny měl být hrazen v 11 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 6 819 Kč, vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje prvním měsícem následujícím po provedení operace. Žalovaný však svůj závazek neplnil řádně a včas, když byla uhrazena toliko splátka v den provedení zákroku (4 990 Kč) a dále pak splátka za měsíc prosinec 2024 a leden 2025 (vždy ve výši 6 819 Kč), dále pak na základě výzvy - zesplatnění dluhu ze dne 19. 3. 2025 dlužník telefonicky kontaktoval zástupce žalobkyně s příslibem úhrady dlužných splátek a následným dodržováním splátkového kalendáře, nicméně ze strany dlužníka byla provedena toliko úhrada částky 6 819 Kč, která byla žalobcem zaúčtována na splátku za měsíc leden 2025, a dále již nebylo hrazeno ničeho, a to ani přes příslib žalovaného o dorovnání splátek do 15. 5. 2025. Žalobkyně tak ke dni podání žaloby evidovala vůči žalovanému pohledávku z titulu neuhrazené ceny za poskytnutou zdravotní péči ve výši 61 372 Kč, a proto se jejího zaplacení domáhala žalobkyně žalobou v tomto řízení, a to s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně po splatnosti jednotlivých splátek a zbytku pohledávky po zesplatnění od 1. 5. 2025 do zaplacení.

2. Podáním ze dne 29. 5. 2025 žalobkyně informovala soud, že žalovaný dne 28. 5. 2025 zaplatil na žalovaný nárok částku 13 638 Kč, kterou započítala na splátky za únor a březen 2025, a proto žalobkyně vzala žalobu v této částce spolu s úrokem z prodlení se zaplacením splátek splatných dne 28. 2. a 31. 3. 2025 od 28. 5. 2025 částečně zpět. Na podkladě tohoto zpětvzetí žaloby před zahájením řízení ve věci soud řízení v této části postupem dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, částečně zastavil pravomocným usnesením ze dne 5. 6. 2025, č. j. [spisová značka].

3. Žalovaný k žalobě svými podáními ze dne 15. 6. 2025 soudu sdělil, že s ní nesouhlasí, neboť plnil veškeré dohody s žalobkyní (resp. se zást. žalobkyně, pozn. soudu dle přiložených listin), konkrétně s paní [jméno FO]. Uvedl, že se dostal do špatné finanční situace a jeho pozdní splátka byla předána do vymáhání společnosti AKV (zást. žalobkyně, viz shora), se kterou se dohodl na posunu splacení. Poslední část dlužné splátky bohužel odeslal o 9 dní později, než bylo dohodnuté, a to z důvodu obdržení mzdy později, než obvykle. Společnost AKV o této skutečnosti informoval jak písemně tak i telefonicky, ale vždy ho odkázali výhradně na paní [jméno FO], neboť se ním nebyl nikdo oprávněn dluh údajně řešit. [jméno FO] nesehnal na telefonu a neodpovídala ani na emaily atp. [jméno FO] mu po týdnu, co uhradil dle dohody 6. 6. příkaz, ho nikdo nekontaktoval, neupozornil a ani neodpověděli na jeho e-mail. Když do společnosti volal, zvedl telefon vždy někdo jiný než paní [jméno FO] a každý mu sděloval, že s ním není oprávněn nic řešit, a že se tomu bude věnovat výhradně paní [jméno FO] po dovolené. Dále uvedl, že dluh splnil a splátky hradil i nadále dle dohody.

4. Žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán bez omluvy nedostavil a nepožádal o odročení jednání, tedy byly splněny všechny podmínky, aby soud mohl věc projednat a rozhodnout bez jeho přítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) a nepřítomná žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků řízení, jen na podkladě obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Soud ve věci provedl dále uvedené listinné důkazy, z nich zjistil následující dílčí skutečnosti:

6. Z faktury – daňového dokladu ze dne 20. 11. 2024 (na č. l. 37) soud zjistil, že tímto daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 20. 11 .2024 žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 80 000 Kč za zdravotní péči poskytnutou dne 20. 11. 2024 (dle data uskutečnění zdanitelného plnění), spočívající v provedení laserové refrakční operace za účelem odstranění dalekozrakosti metodou ReLex SMILE 2x, tj. ve výši dle ceníku služby laserová korekce dioptrií na internetové stránce žalobkyně 2x 40 000 Kč (na č. l. 46), se splatností dne 31. 10. 2025 v 11 splátkách, když bylo dne 20. 11. 2024 uhrazeno platební kartou 4 990 Kč.

7. Uvedenému vyúčtování pak odpovídá též ujednání obsažené na listině Uznání dluhu a dohoda o zaplacení ze dne 20. 11. 2024 (na č. l. 35), ve které se účastníci dohodli na poskytnutí vyúčtované lékařské péče s tím, že doplatek bude hrazen v 11 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po provedení operace, jak žalovaný písemně uznal. Součástí ujednání bylo též sjednání úroku z prodlení ve výši 0,03 % denně z dlužné částky až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou déle jak 15 dní si účastníci sjednali splatnost zbytku dosud neuhrazené úplaty jednorázově k žádosti žalobkyně a zánik záruky. Dohoda byla pak doplněna též Dodatkem ke smlouvě uzavřené dne 20. 11. 2024 (na č. l. 36), který obsahoval platební údaje a rozpis 11 splátek á 6 819 Kč s uvedenými daty splatnosti po jednotlivých měsících od 31. 12. 2024 do 31. 10. 2025.

8. Z výzvy ke splnění povinnosti ve smyslu § 142a o.s.ř. ze dne 24. 2. 2025 (na č. l. 38) soud zjistil, že touto kontaktoval žalovaného zást. žalobkyně z AKV advokátní kancelář, a to s tím, že byl žalobkyní informováno neuhrazení splátky za měsíc leden 2025, když žalovanému bylo sděleno, že před zesplatněním celého dluhu mu žalobkyně poskytuje lhůtu k zaplacení dlužné splátky za měsíc leden se splátkou za měsíc únor, a to do 5. 2. 2025 s tím, že v opačném případě bude zesplatněna celá pohledávka, která může být též soudně vymáhána. Tato výzva byla žalovanému zasílána v příloze e-mailu ze dne 24. 2. 2025 (na č. l. 39).

9. Z výzvy k úhradě pohledávky – zesplatnění dluhu ze dne 19. 3. 2025 (na č. l. 40) soud zjistil, že touto kontaktoval žalovaného opětovně zást. žalobkyně z AKV advokátní kancelář, a to s tím, že byl žalobkyní informován o neuhrazení splátek za měsíce leden a únor 2025, přičemž využívá sjednaného práva na zesplatnění celého zbývajícího dluhu, a to ve lhůtě k 31. 3. 2025, přičemž v případě jeho neuhrazení může být dlužná pohledávka též soudně vymáhána. Tato výzva byla žalovanému zaslána dopisem dne 19. 3. 2025 jak soud zjistil z kopie obálky ze dne 19. 3. 2025 (na č. l. 41).

10. Z e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným za období od 19. 3. 2025 – 9. 6. 2025 (na č. l. 19-22), e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným za období od 19. 3. 2025 – 16. 6. 2025 (na č. l. 28-30) a e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným za období od 19. 3. 2025 – 23. 4. 2025 (na č. l. 42-45), když se po obsahové stránce jedná o totožnou komunikaci mezi žalovaným a advokátní kanceláří, paní [jméno FO] (asistentkou advokátní kanceláře), a žalovaným, zjistil soud následující: Výzva k úhradě ze dne 19. 3. 2025 byla žalovanému zaslána též emailem ze dne 19. 3. 2025, když téhož dne se pokoušel žalovaný se zást. žalobkyně spojit též telefonicky. Dne 16. 4. 2025 byl žalovaný opětovně kontaktován s tím, že dohoda o ponechání možnosti splácet dluh dle předchozího splátkového kalendáře byla podmíněna tím, že žalovaný uhradí do 31. 3. všechny dlužné částky (leden až březen 2025), když však byla dne 15. 4. uhrazena pouze jedna splátka, započítaná na splátku za leden 2024, a dále již ničeho, a proto žalovaného žádá o zaplacení nejpozději do 30. 4. 2025 o zaplacení splátek za únor až duben 2025 s tím, že v opačném případě bude zahájeno soudní řízení. Dne 22. 4. 2025 pak žalovaný požádal o prodloužení lhůty pro doplacení dluhu do 15. 5. 2025, která mu byla následujícího dne potvrzena. Dne 28. 5. 2025 (v den podání žaloby) byl zást. žalobkyně kontaktován žalovaným s tím, že v příloze zasílá potvrzení o provedení plateb (soudu nepředloženo, pozn. soudu) s tím, že by se chtěl žalovaný dohodnout na dalším postupu. Dne 9. 6. 2025 žalovaný žádal žalobkyni o zpětvzetí žaloby s tím, že dodržel předchozí písemné i ústí dohody, když však obdržel platební příkaz. Dne 16. 16. 2025 byl pak ze strany zást. žalobkyně zaslán žalovanému e-mail s rekapitulací celé věci s tím, že dohody dodrženy nebyly právě ze strany žalovaného, a proto bylo ze strany žalobkyně přistoupeno k podání žaloby.

11. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 20. 11. 2024 poskytla žalobkyně žalovanému zdravotní péči spočívající v provedení laserové refrakční operace za účelem odstranění dalekozrakosti metodou ReLex SMILE, když cena za poskytnutou zdravotní péči byla žalobkyní žalovanému vyúčtována dle ceníku výkonů daňovým dokladem – fakturou č. [hodnota] ze dne 20. 11 .2024 na částku 80 000 Kč, jak byla žalovaným uznána v uznání dluhu a dohodě o zaplacení ze dne 20. 11. 2024, kde byla úhrada za provedený zákrok sjednána formou splátek, dle které byla první splátka ve výši 4 990 Kč uhrazena v den provedení zákroku a doplatek konečné ceny měl být hrazen v 11 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši á 6 819 Kč, vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje prvním měsícem následujícím po provedení operace. Součástí ujednání bylo též sjednání úroku z prodlení ve výši 0,03 % denně z dlužné částky až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou déle jak 15 dní si účastníci sjednali splatnost zbytku dosud neuhrazené úplaty jednorázově k žádosti žalobkyně. Žalovaný na sjednané splátky kromě první platby uhradil řádně pouze splátku za prosinec 2024, když splátku za leden 2025 uhradil až k výzvě žalobkyně dne 15. 4. 2025, a to po zesplatnění celého dluhu dopisem žalobkyně ze dne 19. 3. 2025 ke dni 31. 3. 2025. Kromě toho zaplatil dne 28. 5. 2025, tedy po podání žaloby, částku 13 638 Kč, která byla žalobkyní započítána na splátky za únor a březen 2025, jak bylo zohledněno ve zpětvzetí žaloby (viz výše), a dále již ničeho, když další platby žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, ani nevyplynuly z provedeného dokazování.

12. Žalovaný vstoupil se zást. žalobkyně po doručení zesplatňovacího dopisu do jednání o možnosti nadále splácet pohledávku ve splátkách, které pokračovalo i po podání žaloby, jak jej soud shrnul výše. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalobkyně s žalovaným uzavřela dohodu, kterou by byla odložena splatnost již dříve splatné pohledávky, jak by soud mohl vyložit neúplná tvrzení žalovaného, když žalovaný se svou neúčastí na jednání vzdal dobrodiní výzvy ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně takové dohody a doložení jejího uzavření.

13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).

14. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

15. Podle § 1958 odst. 1 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

16. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Žalovanému vznikl u žalobkyně dluh ve výši 80 000 Kč za poskytnuté lékařské služby, který dne 20. 11. 2024 písemně uznal, a soud má proto ve smyslu § 2053 o. z. zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Účastníci si ujednali ve smyslu § 1966 o. z., že dluh bude plněn ve splátkách s možností jeho zesplatnění při prodlení, ke kterému došlo po uhrazení splátky za prosinec 2024, a kterého žalobkyně využila ke dni 31. 3. 2024. Z žalovaného nároku se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. se splátkami za únor a březen 2025, splatnými dne 28. 2. a 31. 3. 2025, když žalovaný jako dlužník byl ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. v případě ujednaného data splnění plnit i bez vyzvání žalobkyně, tedy bez ohledu na probíhající komunikaci účastníků, a ve zbytku, tj. 47 734 Kč, ke dni 31. 3. 2025 dle zesplatňujícího dopisu, přičemž po splatnosti pohledávek se dostal do prodlení s jejich zaplacením a vznikla mu též povinnost dle § 1970 o. z. zaplatit úrok z prodlení v ujednané výši, jehož výši soud neshledal v rozporu se zákonem ani dobrými mravy.

20. Jednání účastníků ve formě elektronické komunikace soud hodnotil dílem jako komunikaci ve snaze vyhnout se soudnímu sporu, resp. po podání žaloby ve snaze o jeho mimosoudní vyřešení, když však v řízení nebylo prokázáno, že by tímto jednáním byla uzavřena dohoda, která by měla za následek změnu důvodů k podání žaloby, anebo oprávněnosti či splatnosti žalovaných nároků, např. ve smyslu § 1903 a násl. o. z.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kterým žalobě v rozsahu, v jakém nebylo řízení zastaveno, vyhověl. Pro úplnost soud podává, že úrok z prodlení přiznal až od data požadovaného žalobkyní, neboť nemohl překročit žalobní nárok a je právem žalobkyně určit si výši nároku, jaké se bude svou žalobou domáhat.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, při shledání zavinění žalovaného na zpětvzetí žalob platbou po jejím podání ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř., nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 560,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 387 Kč (po jeho částečném vrácení žalobkyni) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 61 372 Kč (úkony právní služby byly činěny ještě před částečným zastavením řízení) sestávající z částky 3 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 790 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 790 Kč za částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 3 a odst. 2 a. t. ze dne 29. 5. 2025, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 540 Kč ve výši 2 633,40 Kč. Soud naopak žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za podání ze dne 28. 7. 2025 a 9. 9. 2025, když těmito podáními žalobkyně pouze shrnovala svá dřívější tvrzení a omlouvala se z nařízeného jednání, což soud neshledal z pohledu náhrady nákladů řízení účelným, ani úkonem právní služby ve smyslu § 11 a. t.

23. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Odůvodnění

Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu a soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.