Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně a dále částku [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, dále částky ve výši [částka] jako smluvní pokuty a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek [webové stránky] uzavřel dne [datum] Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně půjčila a poskytla žalovanému úvěr do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala částku dlužné jistiny [částka], poplatku [částka], poplatku za další službu Presto [částka] a úrok [částka], smluvní pokutu [částka] a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků (101 odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku do výše [částka] a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku včetně poplatků do dne [datum]. Žalobkyně žalovanému poskytnutý úvěr převedla na bankovní účet žalovaného (tedy dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]), což bylo potvrzeno [právnická osoba]., když k dotazu soudu sdělila, že na účet žalovaného byly připsány částky tak jak v návrhu uvedla žalobkyně. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku, resp. splátku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši [částka] (tj. jistina úvěru ve výši [částka], poplatek za vyplacení úvěr ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za službu – „Presto“ ve výši [částka] a dále smluvní pokuta ve výši [částka]), který dosud ani přes výzvu neuhradil.
4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně návrh co do smluvního úroku ve výši [částka] zpět. S ohledem na částečné zpětvzetí návrh bylo řízení co do částky ve výši [částka] zastaveno (výrok II. tohoto rozsudku). Tento úrok s ohledem na jeho výši soud považuje za rozporný se zákonem, žalobci by ho tedy ani nepřiznal.
5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný tedy žalobkyni z úvěrové smlouvy uzavřené na dálku dluží po zohlednění částečného zpětvzetí jistinu úvěru ve výši [částka], poplatek za vyplacení úvěr ve výši [částka], poplatek za službu – „Presto“ ve výši [částka] a dále smluvní pokuta ve výši [částka]. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do dlužné částky jistiny úvěru i příslušenství důvodný a podložený příslušnými důkazy. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. úvěrové smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, přehledu bankovních transakcí, výpisu o posouzení úvěruschopnosti, osvědčení o registraci, sdělní ČSOB a. s., přehledu bankovních transakcí, upomínek a dalších listinných důkazů. V tomto směru byl nárok žalobkyně po zohlednění částečného zpětvzetí shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího příslušenství.
7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Pokud měl účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný byl ve věci poměrně více úspěšný, měl by v tomto případě nárok na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému však žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.