Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím jako dlužných plateb za odebranou elektřinu. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou s možností automatické prolongace smlouvy, a to do odběrného místa na adrese [adresa]. Na základě této smlouvy odebírala žalovaná od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa z důvodu opakovaného porušení platebních povinností. Žalovaná neuhradila žalobkyni fakturu s variabilním symbolem [var. symbol] na částku [částka], splatnou dne [datum] (smluvní pokuta za měsíce od [období], tedy 12 měsíců po [částka]). Dále neuhradila žalobkyni daňový doklad č. [hodnota] na částku [částka], splatný dne [datum] (tj. 0,57200 MWh odebrané elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh ve výši [částka]), tudíž žalovaná dluží žalobkyni celkem částku [částka]. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužných částek ode dne splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. Žalovaná dlužné částky žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě ani k věci samé nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaná uzavřela kupní Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalovaná odebírala od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázala hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaná odebírala elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa [adresa]. Žalovaná neuhradila žalobkyni fakturu s variabilním symbolem [var. symbol] na částku [částka], splatnou dne [datum] (smluvní pokuta za měsíce od [období], tedy 12 měsíců po [částka]). Dále neuhradila žalobkyni daňový doklad č. [hodnota] na částku [částka], splatný dne [datum] (tj. 0,57200 MWh odebrané elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh ve výši [částka]), tudíž žalovaná dluží částku [částka]. Výše uvedené faktury se vztahují k odběrnému místu shora uvedenému. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména smlouvy o dodávce elektřiny, faktur, obchodních podmínek, upomínky a dalších důkazů založených ve spise. Žalovaná se nevyjádřila.
4. Do prodlení se zaplacením kupní ceny za elektřinu se žalovaná dostala dne [datum] a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužných částek tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně, v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Žalovaný dluh byl posouzen jako dluh na energiích dle kupní smlouvy (§ 2079 obč.z.) a dále smluvní pokutě (§ 2048 obč.z.).
5. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
7. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru, první tři úkony), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, např. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, ve kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobci náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.
8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod