Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a dále úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému poskytla na základě smlouvy ze dne [datum] a posouzení úvěruschopnosti revolvingový úvěr č. [hodnota] na sjednaný úvěrový rámec ve výši [částka], který byl žalovaný povinen splácet min. 4 % dlužné částky měsíčně. Žalovaný celkem průběžně načerpal [částka], uhradil [částka]. Žalovaný se zavázal sjednaný úvěr splácet řádně a včas, tuto povinnost však žalovaný porušil a žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje částku ve výši [částka] (tj. [částka] jistina, [částka] poplatky, [částka] náklady vymáhání, [částka] smluvní pokuta) s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 %. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, úvěrových podmínek, upomínky a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (žalobkyně dostatečně posoudila též úvěru schopnost žalovaného), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na úvěrový rámec ve výši [částka] a žalovaný se zavázal hradit úvěr v měsíčních splátkách, žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou splátku neuhradil (dluh byl ke dni [datum] zesplatněn), čímž se ocitl v prodlení. Žalovaný celkem načerpala částku ve výši [částka] a celkem na úvěr hradil částkou ve výši [částka]. Žalovanému tedy vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši [částka] (tj. [částka] jistina, [částka] poplatky, [částka] náklady vymáhání, [částka] smluvní pokuta) s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 %. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy.
5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu.
6. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 513 obč. zák. ve spojení s ust. § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
7. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do [datum], z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
13. Za další písemná podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v nich uvedené měly být součástí žaloby, a nelze je tak považovat za účelně provedené úkony právní služby.
14. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.