Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 908 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 908 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 718 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 718 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 860 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 13 626 Kč s úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v níže uvedených obdobích v odběrných místech na adrese [adresa]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy.
4. Z mimořádné faktury za elektřinu č. [hodnota] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 12 718,31 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].
5. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , vyúčtovala žalobkyni částku 908 Kč ve vztahu k odběrnému místu žalované na poplatku za znovupřipojení - hladina NN.
6. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 908 Kč na poplatku za náhradu nákladů za montážní práce provedené jiným distributorem v souvislosti s přerušením dodávky.
7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 13 626 Kč do [datum] s tím, že jinak bude podána žaloba.
8. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.
9. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.
10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
11. Podle § 1753 o. z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 1971 o. z. věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.
14. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky energií, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodané energie právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.
16. Co se týče nároku na náhradu nákladů za montážní práce provedené distributorem v souvislosti s přerušením dodávky, tak žalobkyně dle právního posouzení soudu uplatnila nárok na náhradu škody vzniklé prodlením žalované s úhradami dodávek elektřiny (§ 2913 o. z.). Nárok není důvodný, neboť celá škoda byla kryta úroky z prodlení (§ 1971 o. z.), když ke dni rozhodnutí soudu dosáhly kapitalizované úroky z prodlení s úhradou dodávek elektřiny částky 2 032,09 Kč.
17. Vzhledem k tomu, že škoda vzniklá žalobkyni je zcela pokryta úroky z prodlení, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 908 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 908 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na úhradu ceny dodávek elektřiny tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že žalobě vyhověl co do částky 12 718 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 718 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku).
18. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 14 750,09 Kč. Co do částky 1 053,08 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 860 Kč, přičemž tato částka představuje 86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93 % a úspěchu žalované v rozsahu 7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.