Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

33 C 107/2024

Soud: Okresní soud v Ústí nad LabemDatum rozhodnutí: 27. 6. 2024Č. j.: 33 C 107/2024-28Samosoudce: JUDr. Petr BlažejAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSUL:2024:33.C.107.2024.1
dodávky energiesmlouva o sdružení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (53) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 480 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 179,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 772,22 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 406,98 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [odběrné místo], nacházející se pod adresou: [adresa].

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.

5. Smlouvou ze dne [datum] označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.

6. Ze všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od [datum] soud zjistil, že zaslání upomínky k úhradě splatné platby je zpoplatněno částkou 240 Kč.

7. Ze zahájení dodávek energií ze dne [datum] soud zjistil, že dodávka elektřiny žalovanému byla zahájena dne [datum].

8. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 6 865,64 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].

9. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 16 406,98 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.

10. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl pronajatý byt na adrese odběrného místa od [datum] do [datum].

11. Ze žádosti o ukončení smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny dne [datum].

12. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě částky 15 715,64 Kč do [datum].

13. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě částky 25 755,64 Kč do [datum].

14. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 920,51 Kč do [datum].

15. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

16. Smlouvou ze dne [datum] označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Zaslání upomínky k úhradě splatné platby je zpoplatněno dle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně částkou 240 Kč. Dodávka elektřiny žalovanému byla zahájena dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 6 865,64 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 3 093,42 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 16 406,98 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Žalovaný měl pronajatý byt na drese odběrného místa od [datum] do [datum]. Žalovaný požádal o ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny dne [datum]. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě částky 15 715,64 Kč do [datum]. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě částky 25 755,64 Kč do [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 920,51 Kč do [datum].

17. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

18. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od [datum] aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).

19. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

20. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

21. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.

24. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit splatné závazky byla v obchodních podmínkách stanovena smluvní pokuta dle § 2048 občanského zákoníku (poplatek za upomínku). Tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného hradit dodávky energií a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným, neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně (§ 1753 o. z.).

25. Soud zaregistroval i odlišný názor ohledně povahy poplatku za upomínku, dle kterého ve vztahu k poplatkům za upomínky není na místě aplikace závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, jež se týkají smluvních pokut (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2017, č. j. 17 Co 343/2017-168). Soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť se dle jeho názoru jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). I kdyby však soud přistoupil na argumentaci odvolacího soudu ohledně povahy tohoto plnění jako úplaty, na platnost tohoto ustanovení by to nemělo žádný vliv, neboť Nejvyšší soud s takovýmito ujednáními ve své rozhodovací praxi nakládá stejně jako se smluvní pokutou. „Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá.“ (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013).

26. Sama směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách stanoví v článku 4 odst. 2, že „posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká ani definice hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné, ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem.“ Z poslední věty tedy jasně plyne, že testu transparentnosti (sjednání jasným a srozumitelným způsobem) podléhá i ujednání o ceně či odměně za hlavní předmět plnění.

27. Soud dospěl k závěru, že v souladu s principem poctivosti ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokuta nebo jiné obdobné ustanovení) nemohou být součástí tzv. obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Pouhý odkaz v textu smlouvy na tato ustanovení v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015).

28. S ohledem na neúčinnost ujednání o smluvní pokutě soud žalobu zamítl co do částky 480 Kč (bod I. výroku).

29. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě a ve zbytku uplatněný nárok z tvrzení žalobkyně vyplývá a žaloba je tak částečně důvodná. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 20 179,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 772,22 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 406,98 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (smluvní pokuty ve výši 480 Kč), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 279 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 827 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 659,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

31. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací