Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 077,67 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 98 635,32 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 98 635,32 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 887,32 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 67 748 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem v částce 4 904,69 Kč, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 748 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 748 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 015,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem nedoplatek soudního poplatku za podání žaloby ve výši 1 008 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 825,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 100 000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky byl sjednán úrok ve výši 19,99 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] se účastníci dohodli na odložení splátek tak, že žalovaný nemusel uhradit splátky splatné dne [datum] a [datum], čímž došlo o navýšení celkové výše úroků za dobu odložení splatnosti. Žalovaný sjednané splátky neplnil, když uhradil pouze splátky od [datum] do [datum]. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče. Žalovaný v rámci úvěrové žádosti uvedl příjem ve výši 30 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že žije s partnerkou, vyživuje dvě děti a bydlí v nájmu. Příjem ze zaměstnání byl ověřen výpisy z bankovního účtu klienta. Žalovaný dále uvedl měsíční výdaje domácnosti ve výši 20 200 Kč. Tyto náklady byly porovnány s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky byly zjišťovány prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Žalovaný byl dále prověřován v registru SOLUS a insolvenčním rejstříku bez negativního nálezu. Na základě výše uvedených ujištění nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění ověřených příjmů ve výši 30 000 Kč byl stanoven disponibilní příjem ve výši 6 161 Kč. Disponibilní příjem žalovaného tak převyšoval měsíční splátku ve výši 2 083 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. [hodnota], výpisu z běžného účtu ze dne [datum], smlouvy o úvěru ze dne [datum] a potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 13. 2. 2025soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 185 Kč měsíčně ve 102 měsíčních splátkách po 2 268 Kč. První splátka byla splatná do [datum].
4. Z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci se dne [datum] dohodli na odkladu splátek, kdy žalovaný nemusel uhradit splátky splatné dne [datum] a [datum], čímž došlo k navýšení celkových úroků na částku 217 732,59 Kč a prodloužení doby splácení do [datum].
5. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněna požadovat úhradu celého dluhu v případě, že žalovaný neuhradil splátku ve lhůtě splatnosti.
6. Ze splátkového kalendáře ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 32 252 Kč.
7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 105 730,36 Kč do [datum].
8. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem ve výši 30 000 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 20 200 Kč.
9. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni [datum] ve výši 975,90 Kč.
10. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni [datum] ve výši 2 961,36 Kč s tím, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 10 000 Kč představující čerpání úvěru.
11. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni [datum] ve výši 2 284,69 Kč s tím, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 3 000 Kč představující čerpání úvěru.
12. Z listiny označené „úvěrová zpráva“ soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.
13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:
14. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 185 Kč měsíčně ve 102 měsíčních splátkách po 2 268 Kč. První splátka byla splatná do [datum]. Dne [datum] se účastníci dohodli na odkladu splátek, kdy žalovaný nemusel uhradit splátky splatné dne [datum] a [datum], čímž došlo k navýšení celkových úroků na částku 217 732,59 Kč a prodloužení doby splácení do [datum]. Žalobkyně byla oprávněna požadovat úhradu celého dluhu v případě, že žalovaný neuhradil splátku ve lhůtě splatnosti. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 32 252 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 105 730,36 Kč do [datum]. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem ve výši 30 000 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 20 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni [datum] ve výši 975,90 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni [datum] ve výši 2 961,36 Kč s tím, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 10 000 Kč představující čerpání úvěru. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl ke dni [datum] ve výši 2 284,69 Kč s tím, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 3 000 Kč představující čerpání úvěru.
15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).
16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Žalobkyně nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalovaný v období od [datum] do [datum] nebyl schopen hradit své pravidelné výdaje, když konečné zůstatky na běžném účtu žalovaného by byly v záporných číslech nebýt čerpání dalších úvěrů. Žalovaný byl tak schopen hradit své pravidelné výdaje jen díky čerpání dalších úvěrů. Za těchto okolností se poskytnutí úvěru žalovanému jevilo jako značně riskantní, když jeho zhoršující se zadlužení nasvědčovalo tomu, že v budoucnu nebude schopen své závazky plnit. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 87 odst. 1 z. s. ú. a § 2991 odst. 1, 2 o. z.).
25. Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.) a soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 67 748 Kč (původní jistina ve výši 100 000 Kč po uhrazení částky 32 252 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 748 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 33 077,67 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 98 635,32 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 98 635,32 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 887,32 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 67 748 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem v částce 4 904,69 Kč, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Splatnost dluhu dle předžalobní výzvy k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) nastala dne [datum]. Žalovaný se nezaplacením dluhu do splatnosti ocitl v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dle výzvy žalobkyně (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
26. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 72 870,86 Kč. Co do částky 49 640,20 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 015,56 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 042 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy).
27. Soud žalobkyni nepřiznal paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
28. Vzhledem k tomu, že ve věci nebylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, rozhodl soud v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích dle položky 2 bodu 2 Sazebníku o doměření soudního poplatku podle položky 1 Sazebníku. Soudní poplatek tak činí 5 042 Kč a nedoplatek tedy 1 008 Kč.