Výrok
I. Řízení se co do úroku z prodlení v částce 1 725,82 Kč, úroku z prodlení ročně z částky 1 221,06 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, úroku z prodlení v částce 746,83 Kč a úroku z prodlení ročně z částky 549,94 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka zastavuje.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v částce 6 695,26 Kč, úroku z prodlení ročně z částky 4 550,49 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 %, od [datum] do [datum] ve výši 13,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 11,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 11 %, od [datum] do [datum] ve výši 10,5 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a úroku z prodlení ročně z částky 2 070,16 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 064 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 8 292,45 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a s úrokem z prodlení v částce 11 456,64 Kč a částku 6 714 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 4 093,90 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a s úrokem z prodlení v částce 8 370,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 370,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 25 288 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených půjček, které poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota] částku 9 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 264 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 264 Kč v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 1 200 Kč. Výše nesplacené jistiny tak činí 8 292,45 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 5 771,55 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 19 877,72 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 14 064 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky úvěru žalovaným ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]).
2. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota] částku 6 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 840 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 840 Kč v 53 týdenních splátkách po 246 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 3 126 Kč. Výše nesplacené jistiny tak činí 4 093,90 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 2 620,10 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 117,73 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 6 714 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky úvěru žalovaným ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]).
3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku z prodlení v částce 1 725,82 Kč, úroku z prodlení ročně z částky 1 221,06 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, úroku z prodlení v částce 746,83 Kč a úroku z prodlení ročně z částky 549,94 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.
6. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).
7. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
8. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému téhož dne půjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 288 Kč, což představovalo částku 15 264 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 264 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.
9. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému téhož dne půjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 246 Kč, což představovalo částku 9 840 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 840 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy č. [hodnota] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovaným na žalobkyni.
11. Žalovanému bylo postoupení pohledávky společností [právnická osoba] oznámeno a oznámení o postoupení pohledávky zasláno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a kopie podacího lístku ze dne [datum]).
12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávek.
13. Soud má za prokázaný následující skutkový stav:
14. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným ve výši 14 064 Kč a 6 714 Kč z titulu smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] a smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 9 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 264 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 264 Kč v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 840 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 840 Kč v 53 týdenních splátkách po 246 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření dané smlouvy.
15. Soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“).
16. Podle § 657 obč. zák., se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
17. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
18. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
19. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., a to ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z této smlouvy byl věřitel (právní předchůdce žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalovanému) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 9 000 Kč a 6 000 Kč), čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při půjčce byly účastníky ujednány úroky ve výši 6 264 Kč a 3 840 Kč ve smlouvách označené jako souhrnné poplatky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný je v prodlení s uhrazením částek 8 292,45 Kč a 4 093,90 Kč (§ 517 odst. 1 obč. zák.). V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 524 odst. 1 obč. zák.).
20. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.), neboť se jedná o jedinou „odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků dle obč. zák. Naproti tomu zákon č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník, umožňoval sjednání kromě úroků též úplaty a to ještě za podmínky, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Je samozřejmostí, že úrok nepředstavuje čistý zisk věřitele, ale zároveň slouží k úhradě různých administrativních výdajů.
21. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úroku (příslušenství jistiny), rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku z prodlení v částce 6 695,26 Kč, úroku z prodlení ročně z částky 4 550,49 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 %, od [datum] do [datum] ve výši 13,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 11,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 11 %, od [datum] do [datum] ve výši 10,5 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a úroku z prodlení ročně z částky 2 070,16 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka (bod II. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny s úrokem z prodlení z dlužné jistiny tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 14 064 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 8 292,45 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a s úrokem z prodlení v částce 11 456,64 Kč a částky 6 714 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 4 093,90 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a s úrokem z prodlení v částce 8 370,89 Kč žalobě vyhověl (bod III. výroku).
22. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 43 468,64 Kč. Co do částky 11 107,63 Kč byla žaloba zamítnuta, respektive řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby žalobkyní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 370,40 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 832 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 386,35 Kč (součet dlužných jistin) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
23. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a. t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – žalobkyně svůj nárok v této věci uplatnila návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. Prakticky totožnými návrhy totiž žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila nároky v dalších věcech (například ve věcech vedených pod spisovými značkami [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]); a lze důvodně předpokládat, že stejně postupuje i u jiných okresních soudů.
24. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11: „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
25. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Tyto náklady proto nelze považovat za účelně vynaložené.