Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výší 12 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 14,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částky [částka], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba], IČ [IČO], prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Uvedenou částku žalovaný čerpal na svůj bankovní účet a zavázal se jí žalobkyni vrátit. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou si účastníci ujednali, že žalovaný uhradí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty [částka] za období prodlení od [datum] (den po splatnosti) do [datum], nákladů za upomínání ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač soudem byl vyzván.
3. Soud nařídil jednání na den [datum]. K jednání se nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
4. Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne [datum]. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout klientovi částku [částka] oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Smlouva není podepsána ani jednou z uvedených smluvních stran.
5. Z dodatku č. [hodnota] ke Smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že měl být uzavřen mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne [datum]. Předmětem dodatku byla změna závazku věřitele spočívající v poskytnutí částky [částka]. Dodatek není podepsán ani jednou z uvedených smluvních stran.
6. Z dodatku č. [hodnota] ke Smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že měl být uzavřen mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne [datum]. Předmětem dodatku byla změna splatnosti závazku na den [datum]. Dodatek není podepsán ani jednou ze stran.
7. Z výpisu bankovního účtu soud zjistil, že žalovaný poukázal na účet původního věřitele dne [datum] částku [částka].
8. Z výpisu bankovního účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného dne [datum] částku [částka], a dne [datum] částku [částka].
9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že se jedná o přehled úkonů žalobkyně realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky dne [datum], dne [datum].
10. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] byla postoupena na žalobkyni.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve výši [částka] byla postoupena na žalobkyni.
12. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky [částka] nejpozději do [datum].
13. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky [částka] nejpozději do [datum], přičemž výzva byla odeslána dne [datum].
14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaný uvedenou částku původnímu věřiteli nevrátil. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].
15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle ust. § 1970 o.z po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, neboť nepředložila smlouvu či listinu opatřenou podpisem žalobkyně a žalovaného. U smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení jednání nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.
20. Soud dospěl k právnímu závěru, že původní věřitel plnil žalovanému bez právního důvodu, který tak získal majetkový prospěch, čímž se na úkor původního věřitele obohatil (§ 2991 odst. 2 o. z.), Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku, která byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet ([částka]), a proto soud žalobě v této části vyhověl.
21. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, nemohla po žalovaném požadovat úrok z úvěru, smluvní pokutu či účelně vynaložené náklady, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku, smluvní pokutě či účelně vynaložených nákladech obsahovala.
22. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení vyhověl a ve zbytku zákonného úroku z prodlení žalobu zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce [částka] za výzvu k úhradě (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 84 Co 88/2021, sp. zn. 84 Co 79/2021).
25. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby – předžalobní výzvu, neboť seznal, že je nadbytečná, když všechny podstatné náležitosti v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., včetně upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění obsahovala výzva žalobkyně ze dne [datum]. V ní žalobkyně zcela jednoznačně žalovanému sdělila výši dluhu, určila lhůtu k jeho zaplacení, připomněla důvody vzniku dluhu. Žalobkyně zároveň dlužníka upozornila, že v případě jeho nečinnosti, bude nárok řešit soudní cestou.
26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
27. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.