Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši úvěrového rámce [částka]. Sjednaná úroková sazba činila 26,28 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný celkem načerpal částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou povinnost hradit splátky řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a ke dni [datum] úvěr zesplatnila. K úhradě celého dluhu byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum]. Dlužná částka ke dni podání žaloby činí jistinu ve výši [částka], poplatky za pojištění ve výši [částka], náklady vymáhání ve výši [částka] (z toho [částka] za každý měsíc vymáhání, [částka] za zaslanou výzvu k úhradě a [částka] za vymáhání) a sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač soudem vyzván.
3. Soud ve věci jednal dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).
4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru.
5. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného v příslušných registrech.
6. Z úvěrové karty soud dále zjistil, že žalovanému byl dne [datum] povolen debet na běžném účtu, který je žalovaným splácen.
7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] a úvěrových podmínek soud zjistil, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum]. Žalobkyně se mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky se splatností vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba ve výši 26,28 % p. a. Účastníci si pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky sjednali smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byl mezi účastníky sjednán poplatek za každý měsíc vymáhání ve výši [částka]. Pojištění schopnosti splácet činí dle smlouvy 2,5 % z minimální měsíční splátky úvěru. Součástí smlouvy je rovněž ujednání o pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky. Z údajů ve smlouvě dále bylo zjištěno, že čisté příjmy žalovaného dosahují částky [částka] měsíčně a ostatních členů rodiny [částka] měsíčně.
8. Z výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal částku [částka]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a dvanáctou až patnáctou splátku neuhradil vůbec.
9. Výzvou ke splacení úvěru ze dne [datum] žalobkyně zesplatnila úvěr a žalovaného vyzvala k uhrazení částky [částka] do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum].
10. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k uhrazení dlužné částky do 7 dnů. Písemnost byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum].
11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky částku [částka], kterou měl žalovaný vrátit ve splátkách spolu se sjednaným úrokem, avšak žalovaný splátky nehradil, tudíž žalobkyně úvěr zesplatnila.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále také „ZSÚ“ Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.“
14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.
16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval mimo jiné i dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
19. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do vše úvěrového limitu [částka], které byl žalovaný povinen splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky spolu s úrokem a sjednaným pojistným. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením této smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného v příslušných registrech bankovních i nebankovních institucí. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Jelikož žalovaný neuhradil žalovanou částku ve lhůtě stanovené v zesplatňujícím dopise, ocitl se v prodlení dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění, a tudíž žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení, ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě soud zjistil, že smluvní pokuty byly sjednány v samotné smlouvě o úvěru a splňují kritéria stanovená v § 2048 o. z.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
21. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
22. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.