Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále také „původní věřitel“), uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvou o půjčce č. [hodnota], na základě které banka poskytla žalovanému půjčku [částka], kterou se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek po [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil podmínky ujednání o poskytnutí půjčky, zesplatnil původní věřitel celý úvěr ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], úroku [částka], poplatků [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka].
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač soudem vyzván.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu, na základě které se banka zavázala žalovanému poskytovat bankovní služby (Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb). Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce č. [hodnota], kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal ji splácet ve splátkách ve výši [částka] počínaje dnem [datum]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 8,7 % ročně (návrh na uzavření smlouvy a akceptace návrhu). Původní věřitel poukázal dne [datum] částku [částka] na účet žalovaného (výpis z bankovního účtu). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k plnění jeho smluvní povinnosti řádně hradit splátky půjčky, a to dopisem ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek), o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] (dopis ze dne [datum] + poštovní podací arch). K zesplatnění dluhu došlo dne [datum]. Výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] adresované žalovanému byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka] do 5 dnů od doručení této výzvy (předžalobní výzva+ poštovní podací arch).
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, která má znaky smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy přenechal zapůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalovaný) zastupitelnou věc (peněžní prostředky ve výši [částka]), aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Účastníci si sjednali ve smyslu ust. § 2392 o. z. úroky, které činily 8,9 % p. a. ze zapůjčené částky. Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.). Žalovaný se dostal do prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky ([datum]) a od tohoto dne ([datum]) má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce