Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 44 990,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 35 224,03 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8% ročně z částky 9 766,90 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 60 218 Kč.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem náklady ve výši 5 563,61 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná si u žalobkyně objednala leteckou přepravu zboží z [obec] do [obec] ve [anonymizována dvě slova] [země] na účet příjemce. Přeprava zboží byla řádně provedena. Příjemce přepravu nezaplatil. Žalobkyně v souladu se zasilatelskými podmínkami [anonymizováno] přefakturovala částku za přepravu žalované, a to fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 35 224,03 Kč se splatností [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 9 766,90 Kč se splatností [datum].
2. Žalovaná uvedla, že si není vědoma, že by její statutární zástupce či zaměstnanci objednali dopravu zboží. Dopravu si objednala [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [anonymizováno] zřejmě prostřednictvím neznámé třetí osoby v ČR.
3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žalobě ve výroku I. vyhověl, když uložil žalované uhradit částku 44 990,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8% p. a. z částky 35 224,03 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8% z částky 9 766,90 od [datum] do zaplacení, dále výrokem II. uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 43 199 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a České republice náklady státu ve výši 5 563,61 Kč.
4. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] odvolací soud shora uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.
5. Soud v intencích odvolacího soud chtěl žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila všechny důkazy k prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě resp. že si žalovaná u žalobkyně předmětnou přepravu objednala, příjemce zásilky nezaplatil platby za realizované přepravy zásilek, a váha zásilky ze dne [datum] činila 113,40 kg, a dále, aby doplnila svá tvrzení o skutečnosti, jak dospěla k výši příplatků zahrnutých do fakturovaných částek, konkrétně ve faktuře [číslo] ze dne [datum] částka 1 294,08 Kč a faktuře [číslo] ze dne [datum] částka 3 817,36 Kč a označila všechny důkazy k prokázání svých tvrzení.
6. Žalobkyně se k jednání nařízenému dne [datum] a dne [datum] nedostavila, svoji účast omluvila a soudu zaslala obsahově shodná vyjádření. Uvedla, že nemá již další důkazy v této věci, neboť všechny důkazy, které měla k dispozici, včetně svědeckých výpovědí a znaleckého posudku již byly provedeny. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemůže předložit žádné další důkazy, trvá na tom, že žaloba byla důvodná. Má za to, že dokazovat soudu, že platbu za přepravu neobdržela od příjemce zásilky v [země], není podle judikatury Nejvyššího soudu možné.
7. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni [datum] (č. l. 11) soud zjistil, že jednatelem [právnická osoba], [anonymizováno] je od [datum] [jméno] [příjmení].
8. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni [datum] (č. l. 54-57) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je také zapsán jako jednatel [právnická osoba], [anonymizováno] od [datum], [právnická osoba] od [datum] a dále, že je od [datum] členem představenstva společnosti [právnická osoba] Všechny tyto společnosti měly v roce 2010 sídlo na adrese [adresa žalované].
9. Z počítačového programu telefonické objednávky žalobkyně (č. l. 7) soud zjistil, že dne [datum] ve [údaj o čase] hod. byla [právnická osoba], s.r.o. učiněna telefonická objednávka. Jako kurýr je uveden [příjmení] [jméno], jako odesílatel [příjmení] s telefonním číslem [tel. číslo]. Popis objednávky jsou plastové díly. Jako příjemce je uvedeno zákaznické [číslo].
10. Z nákladného listu (č.l. 6) soud zjistil, že jako odesílatel je uvedena [právnická osoba], [anonymizováno] a jako příjemce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [země], u které je uvedeno zákaznické [číslo]. Předmětem přepravy byly tři balíky o celkové hmotnosti 19,5 kg s tím, že datum odeslání zásilky je stanoven na [datum] prostřednictvím služby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přičemž úhrada poplatků má být fakturována na účet příjemce. Zásilku převzal dne [anonymizováno] ve [údaj o čase] hod. [příjmení]. Číslo telefonu pro kontakt s odesílatelem je uvedeno [tel. číslo].
11. Z faktury [číslo] ze dne [datum] (č.l. 5) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) vyúčtovala [právnická osoba], [anonymizováno] za přepravu tří balíků o celkové hmotnosti 19,5 kg částku 9 766,90 Kč se splatností [datum] skládající se z částky 6 845 Kč jakožto tarifu a příplatku ve výši 1 294,08 Kč a DPH.
12. Z počítačového programu telefonické objednávky žalobkyně (č. l. 10) soud zjistil, že dne [datum] ve [anonymizováno] hod byla [právnická osoba], s.r.o. učiněna telefonická objednávka. Jako kurýr je uveden [anonymizováno], jako odesílatel [příjmení] s telefonním číslem [tel. číslo]. Popis objednávky jsou náhradní díly. Jako příjemce je uvedeno zákaznické [číslo].
13. Z nákladného listu (č. l. 9) soud zjistil, že jako odesílatel je uvedena [právnická osoba], [anonymizováno] a jako příjemce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [země], u které je uvedeno zákaznické [číslo]. Předmětem přepravy bylo dvanáct balíků o celkové hmotnosti 70 kg s tím, že datum odeslání zásilky je stanoven na [datum] prostřednictvím služby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přičemž úhrada poplatků měla být fakturována na účet příjemce. Zásilku převzal dne [číslo] ve [anonymizováno] hod [příjmení]. Číslo telefonu pro kontakt s odesílatelem je uvedeno [tel. číslo].
14. Z faktury [číslo] ze dne [datum] (č. l. 8) soud zjistil, že [právnická osoba] vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizováno] za přepravu dvanácti balíků o celkové hmotnosti 113,40 kg částku 35 224,03 Kč se splatností [datum] skládající se z částky 25 536 Kč jakožto tarifu a příplatku ve výši 3 817 Kč a DPH.
15. Z leteckých listů (č. l. 38-39) soud zjistil, že dne [datum] [právnická osoba] přepravila letecky do [anonymizována dvě slova] [země] náklad o celkové hmotnosti 4 172 kg a dne [datum] o hmotnosti 4 664 kg.
16. Z dopisu ze dne [datum] (č. l. 40) soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] vrátila [anonymizováno] fakturu s odůvodněním, že objednatelem přepravy byla [právnická osoba], která si přepravu objednala přes své zákaznické číslo u [anonymizováno].
17. Z internetových stránek [právnická osoba], [anonymizováno] z roku 2012 (č. l. 42-48, 50-53) soud zjistil, že kontaktní adresa na společnost je uvedena [ulice a číslo], [obec] a telefonní [číslo]. Společnost se prezentuje jako společnost poskytující služby po celé Evropě převážně pro automobilový průmysl, kdy provádí kontrolu kvality, drobné opravy dílů, značení, třídění dle pokynů zákazníka. Disponuje týmem pracovníků.
18. Ze seznamu nemovitostí ke dni [datum] (č. l. 49) soud zjistil, že vlastníkem pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v k.ú. [část obce] je [jméno] [příjmení].
19. Z přehledu vybraných ekonomických subjektů ke dni [datum] (č.l. 41) soud zjistil, že na adrese [adresa žalované], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]
20. Z osmi barevných fotografií soud zjistil, že při vstupu do budovy je nad vchodovými dveřmi tabulka s nápisem recepce [právnická osoba] vedle těchto dveří jsou další dvě tabulky. Na jedné z tabulek je uvedeno [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], přičemž jednou z odpovědných osob je [jméno] [příjmení], na druhé z tabulek jsou označeny celkem tři společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] Na fotografiích pořízených z hlavní silnice je na budově vpravo nahoře poutač [právnická osoba], v jednom z oken budovy je bíle uvedeno expedice. Nad dalšími prosklenými dveřmi je uvedeno expedice [právnická osoba] a na dveřích jsou vylepeny názvy firem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba]
21. Z průvodce, jehož ceny v něm učinili účastníci nespornými, soud zjistil, že služba [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] je službou zaručující dodání zásilky během následujícího pracovního dne v Evropě. Pro účely výpočtu ceny za přepravu je u [země] uvedena pro odeslání a příjem zásilky službou [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], zóna 2. Sazba za odeslání zásilky do 20 kg v zóně 2 činí 6 845 kg a do 70 kg 15 730 Kč, přičemž pokud zásilka je nad 70 kg, přičítá se za každý kilogram navíc částka 224 kg.
22. Z detailu zásilky (č. l. 58) soud zjistil, že váha zásilky určené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [země] činí 113,4 kg.
23. Ze zasilatelských podmínek [anonymizováno] (č.l.78), jejichž obsah je uveden i na formuláři nákladního listu soud zjistil, že v čl.5 uvedeno, že poplatky za přepravu a další služby jsou vymezeny v průvodci a pokud nejsou zaplaceny před odesláním, musí být všechny poplatky zaplaceny do 7 dnů od obdržení faktury nebo v takové jiné lhůtě, na níž se příkazce písemně dohodl s [anonymizována dvě slova] může ověřit aktuální nebo objemovou hmotnost balíků, a pokud je tato větší než deklarovaná hmotnost, na této bázi fakturovat. Dle čl.5 písm. b) platí, že pokud z vybraného způsobu fakturace vyplývá, že příjemce nebo třetí osoba mají platit jakékoliv poplatky a pokud tyto částky příjemce nebo třetí osoba [anonymizováno] okamžitě neuhradí v plné výši, je příkazce povinen zaplatit [anonymizováno] příslušnou částku na písemné požádání [anonymizováno].
24. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveném [celé jméno znalkyně], znalkyní z oboru písmoznalectví (č. l. 129) soud zjistil, že znalkyně jejímž úkolem bylo určit, zda podpis na nákladovém listu, který je založen v soudním spise na čísle listu 6 a 9 v kolonce„ podpis odesílatele“ je podpisem svědkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], dospěla k závěru, že sporný podpis v předpokládaném znění„ [příjmení]“ na průpisu originálu listiny„ nákladní list“ ze dne [datum] a ze dne [datum] je pravděpodobně variantou pravého podpisu [jméno] [příjmení].
25. Svědkyně [jméno] [příjmení], ve své výpovědi uvedla, že žalobkyně je její zaměstnavatel; žalovaného nezná. U žalobkyně je zaměstnána po dobu deseti let, do [datum] byla zaměstnána v reklamačním oddělení a od [datum] byla zaměstnána u žalobkyně jako pracovník letecké bezpečnosti. Pokud se týká zásilek, které žalobkyně přepravovala dne [datum] a [datum] pro žalovanou, tak o těchto po dobu svého zaměstnání na reklamačním oddělení neměla žádné informace. O zásilkách by se vždy dozvěděla až v případě, kdy by byla uplatněna reklamace. Pokud ví, tak u těchto dvou zásilek reklamace uplatňována nebyla. Tuto skutečnost si ověřila i z dokladů žalobkyně, které se týkaly těchto zásilek. Pokud zákazník neuplatní reklamaci v dohodnutých lhůtách, je pro ně zásilka řádně doručena a jako taková pro ně končí. S procesem realizace a objednávky přepravy zásilek neměla z pozice své funkce nic společného.
26. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobkyně je jeho zaměstnavatel, žalovaná mu v podstatě nic neříká. Pokud je mu předestřen předmět soudního sporu pak z adresy žalované má za to, že se jedná o sídlo firmy [právnická osoba] [příjmení]. V tomto místě přebíral zásilky k přepravě. V roce 2010 byl zaměstnán u žalobkyně. Pokud je dotazován na konkrétní přepravy z [datum] a [datum] pak s ohledem na delší dobu si již k těmto nic nepamatuje. Soudem svědkovi předložen nákladní list na č.l. 6. K tomuto svědek uvedl, že na tomto listu v části,,použití [anonymizováno]“ je text vyplněný jeho písmem. Na jiných částech nákladního listu není jeho písmo. Soudem předložen svědkovi nákladní list na č.l. 9. K tomu svědek uvedl, že i na tomto nákladním listu je v kolonce,,použití [anonymizováno]“ jeho písmo, jeho písmo je také v kolonce,,volitelné služby“ kdy byli změřeny rozměry přepravovaných zásilek. Ostatní části nákladního listu nevyplňoval, nejedná se o jeho písmo. Pokud přebírá zásilku u zákazníka tak jeho postup je v zásadě vždy stejný. Obdrží elektronickou cestou objednávku, kde je uvedeno místo odeslání, místo dodání, druh služby a kód šestimístní, který je přiřazen buď odesílateli nebo příjemci, které je zároveň zákaznickým číslem u [anonymizováno]. Po obdržení objednávky přijede na uvedenou adresu, dojde ke kontrole zásilek, přeměření, dojde k vyplnění průvodky (nákladový list) zásilky, kterou vyplňuje odesílatel, následně je zásilka naložena a odvezena k přepravě. Údaj o úrovni služeb vyplňuje odesílatel a on už jej většinou mívá v elektronické objednávce. V případě, že odesílatel sídlí v domě, kde je více firem je postup takový, že se zeptá na recepci, zda tam jsou zásilky od dané firmy, tyto si převezme. Nákladový list je už vyplněný, zkontroluje si je, doplní údaje, které vyplňuje a zásilku si odveze. Stejnou praxi realizuje i na ulici [ulice] v [obec]. Tam vždy jednal pouze s recepční, zeptal se pokaždé na zásilky pro určené pro něho, ta mu je dala, nákladní list je vždy u zásilky, a jeden díl zůstává odesílateli. Pokud přijede do budovy, kde sídlí více firem, tak se zeptá na příslušnou firmu, zda je připravena od ní zásilka a pokud mu jí recepční předá, tak jí po kontrole převezme k přepravě. Pouze si kontroluje, zda souhlasí údaje objednávky a doklady k zásilce. Podpis odesílatele v konkrétních případech si již nevybavuje, zda na nákladním listu byl uveden nebo ne. Na recepci v budově ulici [ulice] sedí paní, věku kolem 50 let. Nemůže se vyjádřit k tomu zda tam vždy byla ta samá paní. Pokud přijel do budovy ulici [ulice], tak se zeptal na recepci zda tam má připraveny zásilky od firmy [anonymizováno], ty mu byly předány recepční. Pokud je na nákladním listě uveden jako odesílatel [právnická osoba], tak pro něho je to ten, kdo si tu službu objednává, pokud je uvedena [právnická osoba] [anonymizováno] pak je to pro něho konečný příjemce zásilky. Z nákladního listu z vyplněného políčka úhrada poplatků, pokud je zaškrtnuto příjemce, pak ten také za přepravu zaplatí. Pro něho je důležité zákaznické číslo [anonymizováno], pod kterým jsou evidovány všichni zákazníci. Ke konkrétnímu zákaznickému číslu uvedenému na předložených nákladních listech není schopen říct, kterého zákazníka byli. Druhy služeb uvedených na nákladním listu označují termíny doručení zásilek, kdy [anonymizována dvě slova] do 09:00 hodin následující dne, [anonymizováno] do 12:00 následujícího dne, [anonymizována dvě slova] do 17:00 hodin následujícího dne, [anonymizováno] zásilky z třetích zemí, [anonymizováno] standardní doba doručení do tří nebo pěti pracovních dnů, přesně neví.
27. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobkyni nezná, o žalované ví, že se jedná o firmu, která má firmu v budově jejího zaměstnavatele, kterým je [anonymizováno] [příjmení]. Osobně však z firmy [anonymizováno] nikoho nezná. Ve firmě svého zaměstnavatele přebírá jeho poštu, pro jiné firmy nemá oprávnění k přebírání jejich pošty. Pracuje jako recepční u vchodu do budovy. Pokud nějaká firma sídlící v budově chce odeslat svou zásilku, nějaký balík, tak o tom vůbec nic neví, to nejde přes ní. Prostor recepce je kancelář. V tomto prostoru si jiné firmy nenechávají žádné svoje balíky. Neví jak je doručována pošta pro jiné firmy, pošťačka ví, že pro jiné firmy nemůže přebírat žádnou poštu. Pokud přijde pošťačka s poštou pro jiné firmy, tak jí do budovy nepouští, pokud mají v budově sídlo jiné firmy, neví nic o tom, že by na budově měli poštovní schránku, v recepci také nemají vyhrazené místo pro ukládání pošty. V budově je celkem jedna recepce, přes kterou jdou všechny návštěvy do budovy. V roce 2010 byla zaměstnána jako recepční. Z praxe se nesetkala s kurýrem [právnická osoba], který by přebíral balík k přepravě. Všechny zásilky jejího zaměstnavatele jdou přes oddělení expedice, které sídlí na konci budovy. Za její praxe se nestalo a to ani v roce 2010, že by si některá z firem u ní v recepci nechala nějaký balík, eventuálně jinou zásilku k odeslání prostřednictvím poštovního kurýra. V roce 2010 se nepotkala s nikým z firmy [anonymizováno]. Svědkyni soudem předloženy nákladní listy na č.l. 6 a 9 s dotazem zda se na nich nalézá její podpis. U nákladního listu na č.l. 9 svědkyně uvedla, že v kolonce podpis odesílatele je podpis, který je podobný tomu jejímu, u nákladního listu na č.l. 6 není její podpis. Na recepci celou dobu pracuji pouze ona, s nikým jiným se nestřídá. Opravdu za dobu co pracuje jako recepční si žádná jiná firma na recepci nenechala zásilky k předání kurýrovi. Na předložených nákladových listech není její podpis a ani neví, koho by mohl být.
28. Jednatel žalované, [jméno] [příjmení], ve své účastnické výpovědi uvedl, že [právnická osoba] se v roce 2010 zabývala kontrolou kvality pro automobilový průmysl. Oficiální adresu měla firma v [příjmení] ulici [číslo], [obec]. Firma měla v budově na této adrese pronajatou jednu místnost, avšak fyzicky svoji činnosti provozovala u zákazníků. V budově sídlili i jiné firmy, ale jaké si nepamatuje. Určitě tam sídlila firma„ [anonymizováno] [příjmení]“, která tam je dodnes. V roce 2010 se spol. [anonymizováno] [příjmení] neměl nic společného, v současné době je členem statutárního orgánu této společnosti. V budově byla telefonní ústředna, která sloužila k přepojování hovorů do tiskárny, neví, zda by se to dalo nazvat recepce. Spíše se jednalo o vrátnici, protože večer tam kdysi sedávala ostraha. Ústředna fungovala pouze pro spol. [anonymizováno] [příjmení]. Této ústředny společnost ([anonymizováno]) nevyužívala. V roce 2010 měla žalovaná hrubým odhadem 7-10 zaměstnanců. V pronajaté místnosti, kde bylo oficiální sídlo společnosti, nebyl nikdo ze zaměstnanců, pouze tam měl archiv dokumentů a účetnictví, takže se tam vyskytoval jenom on. Matně si pamatuje, že ve [právnická osoba] [příjmení] byla paní jménem [příjmení]. Vůbec si nepamatuje, jaká byla její pracovní pozice. Společnost [anonymizováno] nikdy nic neposílala. Neměli důvod posílat zákazníkům zásilky, s ohledem na jejich činnost, kterou vykonávali u zákazníků. Jedině, co je možné, že by ti zákazníci chtěli převzít díly od nich. Pro upřesnění, přijeli za zákazníkem zkontrolovat kvalitu dílu. Ty, které bylo potřeba změřit, zvážit, jinak zkontrolovat si odvezli a pak si zákazník poslal dopravce, nebo jiného člověka, který si již zkontrolovaný díl, nebo díly převzal. To se stalo asi desetkrát. Měli zákazníky i v zahraničí. Aby kontroly ještě lépe osvětlil, tak např. přijeli do továrny vyrábějící vozidla a samotná kontrola dílů byla pro jejich dodavatele, který jim platil. Jak již řekl, svoji činnost prováděli i v zahraničí, kam jezdili i za zákazníky a někdy se i stalo, že si díly přivezly i do ČR na základě požadavku zákazníka. Po kontrole zahraničního zákazníka zavolal do firmy, respektive kontaktní osobě, které sdělil, co zjistili. Zahraniční zákazník buď pro díly přijel sám, nebo si poslal dopravce, oni mu ty díly dle jeho požadavku připravili do krabic, zabalili. Společnost smlouvy s dopravci neuzavírala. Nikdy na své náklady nic neposílali. Nepamatuje se, ale je možné, že se díly přes [anonymizováno], jako i přes jiné dopravce posílali, ale oni smlouvy neuzavírali ani objednávky. To si vždy delegoval zákazník, zahraniční i český partner. Když měli zkontrolované díly připraveny, zavolalo se zahraničnímu zákazníkovi, že to je připravené, většinou chtěl zákazník vědět i počet krabic, ty potom dali do expedice před nákladovou rampu s popisem zákazníka a poté si pro tyto krabice za několik dní, týdnů měsíců přijel dopravce, nebo sám zákazník. Neví o tom, že by byla využita letecká doprava. Vzhledem k charakteru dílů a jejich ceny, - plastové výlisky, které byly od nás určeny k vyřazení pak, nedává smysl, proč by měly být přepravovány letecky. Nedává ekonomický smysl, aby tyto díly byly přepravovány do [země] letecky, když si je zákazník mohl sám, nebo přes spedici v rychlejším čase přivézt sám. Zahraničnímu partnerovi jsme tel. sdělili, kam si má pro díly fyzicky přijet. My jsme spedici nikdy neobjednávali, natož letecky. Po hlédnutí fotografií svědek uvedl, že by mohly odpovídat skutečnosti v roce 2010.
29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému stavu věci. Žalovaná je právnickou osobou se sídlem na adrese [adresa žalované], v budově, jejímž vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Sídlo žalované je označeno při vstupu do budovy a v zadní části budovy. Předmětem činnosti žalované v roce 2010 byla mimo jiné i kontrola kvality dílů pro automobilový průmysl nejen v České republice. Zákazníkem žalované byla i [právnická osoba], jak vyplývá z dopisu žalované ze dne [datum]. Pro výkon své činnosti žalovaná disponovala svými zaměstnanci. Jednatelem žalované byl v rozhodné době [jméno] [příjmení], který byl mimo jiné i jednatelem společnosti [právnická osoba] a členem představenstva společnosti [právnická osoba], přičemž tyto společnosti měly také sídlo na adrese [adresa žalované]. V budově na adrese [adresa žalované]. Na této recepci v roce 2010 pracovala jako recepční zaměstnankyně společnosti [právnická osoba], [jméno] [příjmení]. Tuto funkci zastávala pouze paní [příjmení], s nikým se na recepci nestřídala. Přes recepci chodily veškeré návštěvy. Dne [datum] na recepci v sídle žalované převzal kurýr žalobkyně, [jméno] [příjmení], k přepravě zásilku spolu s vyplněným nákladním listem, který obsahoval označení žalované a vyznačení místa určení ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [země]) a hmotnost nákladu 19,5 kg (tři balíky) s tím, že datum odeslání zásilky je stanoven na [datum] prostřednictvím služby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přičemž úhrada poplatků má být fakturována na účet příjemce. Číslo účtu odesílatele zásilky je uvedeno [číslo] a příjemce [číslo]. Dne [datum] na recepci v sídle žalované převzal kurýr žalobkyně, [jméno] [příjmení], k přepravě zásilku spolu s vyplněným nákladním listem, který obsahoval označení žalované a vyznačení místa určení ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [země]) a druh a hmotnost nákladu ([anonymizována dvě slova], o celkové hmotnosti 70 kg – dvanáct balíků), přičemž úhrada poplatků měla být fakturována na účet příjemce. Číslo účtu odesílatele je uvedeno [číslo] a příjemce [číslo]. Služba [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dle zasilatelských podmínek a průvodce žalobkyně, zaručuje dodání zásilky v Evropě během následujícího pracovního dne. Sazba za odeslání zásilky do 20 kg v zóně 2 činila 6 845 Kč a do 70 kg 15 730 Kč, přičemž pokud zásilka byla nad 70 kg, přičítala se za každý kilogram navíc částka 224 Kč. Zásilky v obou případech, v rozmezí 20 dnů, převzal kurýr žalobkyně na recepci od recepční v budově na adrese [ulice], spolu s vyplněnými nákladními listy. Z telefonických objednávek vyplývá, že zákaznické číslo žalované bylo [číslo] a číslo příjemce zásilky [číslo], přičemž tato zákaznická čísla jsou shodná s těmi na nákladním listě. Přesto není zřejmé, kdo si u žalobkyně přepravu zásilek objednal. Žalobkyně vyúčtovala žalované za přepravu dvanácti balíků o celkové hmotnosti 113,40 kg fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 35 224,03 Kč se splatností [datum] skládající se z částky 25 536 Kč jakožto tarifu a příplatku ve výši 3 817 Kč a DPH. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované za přepravu tří balíků o celkové hmotnosti 19,5kg fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 9 766,90 Kč se splatností [datum] skládající se z částky 6 845 Kč jakožto tarifu a příplatku ve výši 1 294,08 Kč a DPH. Žalobkyní vyúčtovaná částka za přepravu byla vypočtena tak, že fakturovaná váha byla vynásobena cenou dle sazeb pro příjemce uvedené v průvodci. Deklarovaná hmotnost u zásilky ze dne [datum] je 70 kg a na faktuře je účtována cena za 113,40 kg, která je váhou skutečnou. U předmětných zásilek nebyla u žalobkyně uplatněna reklamace.
30. Podle článku 1 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě podepsané v Montrealu 28. 5. 1999, uveřejněné ve Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2003 Sb. m. s. (dále jen„ Montrealská úmluva“), platí, že tato úmluva se vztahuje na veškerou mezinárodní přepravu osob, zavazadel a nákladu, prováděnou letadlem za úplatu. Ve stejném rozsahu se vztahuje na bezplatnou leteckou přepravu, kterou provádějí podniky a organizace zabývající se leteckou dopravou. Pro účely této úmluvy se výrazem mezinárodní přeprava rozumí jakákoli přeprava, při níž podle dohody mezi zúčastněnými stranami leží místo odletu a místo určení, ať již dojde nebo nedojde k přerušení přepravy nebo překládání, buď na území dvou smluvních stran anebo na území jedné smluvní strany, je-li stanovena zastávka na území jiného státu, a to i když tento stát není smluvní stranou. Přeprava mezi dvěma místy na území jedné smluvní strany bez dohodnuté zastávky na území jiného státu se pro účely této úmluvy nepovažuje za mezinárodní přepravu.
31. Podle článku 5 Montrealské úmluvy letecký nákladní list nebo potvrzení o převzetí nákladu k přepravě musejí obsahovat a) vyznačení míst odletu a určení; b) pokud jsou místo odletu a určení na území jedné smluvní strany a byla dohodnuta jedna nebo několik zastávek na území jiného státu, vyznačení nejméně jedné takové zastávky; a c) vyznačení druhu a hmotnosti nákladu.
32. Podle článku 7 Montrealské úmluvy letecký nákladní list odesílatel vyhotoví ve třech prvopisech (bod 1). První vyhotovení je označeno "pro dopravce" a je podepsáno odesílatelem. Druhé vyhotovení je označeno "pro příjemce" a je podepsáno odesílatelem a dopravcem. Třetí vyhotovení je podepsáno dopravcem, který je odevzdá odesílateli po převzetí nákladu k přepravě (bod 2). Podpis dopravce a odesílatele může být nahrazen tiskem nebo razítkem (bod 4). Vyhotoví-li na žádost odesílatele letecký nákladní list dopravce, má se za to, že tak dopravce učinil v zastoupení odesílatele, pokud nebude prokázán opak (bod 4).
33. Podle článku 9 Montrealské úmluvy nesplnění požadavků obsažených ve článcích 4 až 8 neovlivňuje existenci nebo platnost přepravní smlouvy, která se i v takových případech řídí ustanoveními této úmluvy včetně těch, která omezují odpovědnost.
34. Podle článku 10 Montrealské úmluvy, odesílatel odpovídá za správnost údajů a prohlášení o nákladu, které zapsal nebo které byly v jeho zastoupení zapsány do leteckého nákladního listu nebo které sdělil nebo byly v jeho zastoupení sděleny dopravci za účelem zápisu do potvrzení o převzetí nákladu k přepravě v případě, kdy se používají jiné prostředky uvedené v článku 4 odstavci 2. Toto ustanovení platí i v případech, kdy osoba jednající v zastoupení odesílatele je zároveň agentem dopravce.
35. Podle článku 11 bodu 1 Montrealské úmluvy letecký nákladní list nebo potvrzení o převzetí nákladu je přímým důkazem o uzavření přepravní smlouvy, převzetí nákladu k přepravě a podmínkách přepravy, které jsou v něm uvedeny.
36. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nemohla být uzavřena smlouva o letecké přepravě zásilek, neboť žalobkyní předložené nákladní listy ze dne [datum] a [datum] neobsahují veškeré podstatné náležitosti specifikované v čl. 5 úmluvy, konkrétně místo odletu. Letecké listy ze dne [datum] a ze dne [datum] taktéž neobsahují povinné náležitosti, když neobsahují vyznačení druhu nákladu. Za takové situace nelze mít za prokázané uzavření přepravní smlouvy dle článku 11 bodu 1 úmluvy.
37. Dále je soud toho názoru, že nebylo prokázáno, že to byla právě žalovaná, kdo si objednal u žalobkyně přepravu zásilek. Existence faktury nepostačuje k závěru, že žalovaná si u žalobkyně objednala přepravu, neboť samotná faktura neprokazuje uzavření přepravní smlouvy, pouze představuje výzvu k zaplacení. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě, přičemž soud byl připraven žalobkyni vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo ji být poskytnuto poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Přestože žalobkyni nebylo dáno poučení při jednání, vyjádřila se v tom směru, že všechny důkazy, které měla k dispozici, včetně svědeckých výpovědí a znaleckého posudku již byly provedeny a nemůže předložit žádné další důkazy.
38. Soud je toho názoru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení o uzavření přepravní smlouvy mezi ní a žalovanou, jejímž předmětem by byl závazek žalobkyně přepravit zboží z [obec] do [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] [země] a v souladu s níž by ji žalovaná byla povinna za přepravu zaplatit. Chybí tedy základní předpoklad nároku žalobkyně. Neexistoval-li mezi žalobkyní a žalovanou závazkový právní vztah, nemohlo dojít ze strany žalované k porušení smluvních povinností vůči žalobkyni spočívající v neuhrazení ceny přepravy zásilek, resp. neprokázala, že příjemce zásilky neuhradil platby za přepravu.
39. K námitce žalobkyně, že dokazovat soudu, že platbu za přepravu neobdržela od příjemce zásilky v [země], není podle judikatury Nejvyššího soudu možné, soud uvádí, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu obsahuje i opačný názor„ Nelze důvodně argumentovat skutečností, že žalobci jsou v takovém případě povinni prokazovat tzv. negativní skutečnost. Takový argument je v zásadě poukazem na tzv. negativní teorii důkazního břemene, která vychází z předpokladu, že dokazování neexistujících skutečností je vyloučeno povahou věci, neboť dokázat lze jen to, co existuje, nikoliv to, co neexistuje. Tato teorie je však současnou civilistickou doktrínou – s podrobnou argumentací – považována za překonanou se zdůrazněním, že negativní skutečnosti lze v řízení dokazovat a v soudní praxi k tomu také často dochází, a s tím, že jako určité specifikum se v takových případech uplatňuje„ snad jen častější použití nepřímých důkazů.“ (Macur, J. Dělení důkazního břemena v civilním soudním sporu. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 34)“.
40. S ohledem na uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 218 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 991 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 900 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 15 908,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 430,84 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 630,84 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 429/2011 Sb. při průměrné spotřebě 10,7 l [číslo] km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 429/2011 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 430,84 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 630,84 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 429/2011 Sb. při průměrné spotřebě 10,7 l /100 km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 429/2011 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 451,21 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 651,21 Kč (36,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 472/2012 Sb. při průměrné spotřebě 10,7 l [číslo] km a 3,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 472/2012 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 381,49 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 581,49 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 10,7 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 066,10 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 266,10 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 073,80 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 273,80 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 073,80 Kč za 220 ujetých km ([obec] [obec] a zpět vozidlem zn. Toyota, [registrační značka]) v částce 1 273,80 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 908,08 Kč ve výši 10 060,70 Kč.
42. Soud nepřiznal žalované částku 7 000 Kč, jakožto náklad na provedení důkazu, neboť žalovaná tento náklad nehradila, neboť zaplacení nákladu důkazu znaleckým posudkem bylo uloženo pouze žalobkyni, která tento důkaz navrhla.
43. Soud nepřiznal žalované odměnu za úkon právní služby - porady s klientem, neboť dle § 11 odst. 1 písm. c) a.t. platí, že odměna náleží za úkon právní služby další porada s klientem přesahující jednu hodinu. Z potvrzení žalované nevyplývá, že by tyto porady přesahovaly jednu hodinu.
44. Usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl ustanoven znalec [celé jméno znalkyně] za účelem vyhotovení znaleckého posudku a žalobkyni bylo uloženo zaplatit náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně zálohu ve stanovené výši složila. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] pak byla znalci přiznána odměna za vypracování znaleckého posudku ve výši 11 350 Kč a následně proplacena.
45. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo přiznáno svědkovi [příjmení] svědečné ve výši 1 213,61 Kč a následně proplaceno.
46. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyně neměla ve věci úspěch; je proto povinna nahradit státu náklady, které stát v tomto řízení platil. Náklady na provedení důkazů ve výši 11 350 Kč byly krytou zálohou ve výši 7 000 Kč, tudíž žalobkyně je povinna zaplatit náklady ve výši 4 350 Kč, neboť náklady složenou zálohu o tuto částku přesáhly a dále pak svědečné ve výši 1 213,61 Kč, které nesou účastníci řízení (§ 148 o. s. ř.), nikoliv stát, který je platí jen "zálohově". Celkem tedy 5 563,61 Kč (výrok III.)
47. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.