Výrok
I. Řízení se co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalované téhož dne na její bankovní účet částku [částka], která měla být žalovanou splácena v měsíčních splátkách splatných k 17. dni v měsíci spolu s měsíčním úrokem 40 %. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto jej žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se dostala do prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalovaná částka se sestává z jistiny [částka], smluvního úroku 40 % p. m. z jistiny za první měsíc do doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] (0,1 % denně z dlužné částky od [datum] do [datum]).
2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu částky [částka] s tím, že žalovaná před podáním žaloby dne [datum] uhradila částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač soudem vyzvána.
4. Soud ve věci konal jednání dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaná se nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).
5. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 odst. 1,2 o. s. ř. a řízení co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky [částka] od [datum] zastavil (výrok I.).
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť jí předložená listina označená jako „Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] “ není opatřena podpisem žalované. U smlouvy úvěru se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo.
7. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).
8. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním žalobkyně bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“), čímž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, a proto je povinna vydat to, co dostala (§ 2991 odst. 1 o.z.). Převzala-li žalovaná od žalobkyně částku [částka] bez právního důvodu, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení, přičemž od této částky je třeba odečíst částečné platby žalované ve výši [částka] (částečné zastavení řízení). Je zřejmé, že žalovaná na jistině dluží částku [částka], a proto soud žalobkyni přiznal částku [částka] (výrok II.).
9. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, nemohla po žalované požadovat úrok z úvěru ([částka]) či smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. ([částka]), neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku či smluvní pokutu obsahovala, a proto soud v této části žalobu zamítl (výrok III.).
10. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně plnila bez právního důvodu, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaná je povinna splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádána (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitla v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (12,75 %) z částky [částka] od [datum] (výrok II.). S ohledem na shora uvedené soud zákonné úroky z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení nepřiznal (výrok III.).
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle ust.§ 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad IV.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., kdy žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení. Žalovaná byla ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.