Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku [částka], částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě, nacházející se pod adresou: [adresa].
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.
5. Smlouvou ze dne [datum] označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 15 měsíců s účinností od [datum]. V rámci Ostatních ujednání si strany mj. sjednaly, že žalovaný je povinen – pro případ předčasného ukončení smlouvy – zaplatit žalobkyni smluvní poplatek zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním nasmlouvaného množství elektrické energie ve výši [částka] pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy. Dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní, a to se splatností dle vyúčtování smluvní pokuty.
6. Z plánu záloh a plateb soud zjistil, že výše měsíčních zálohy na dodávky elektřiny žalovanému činila [částka] se splatností k 15 dni v měsíci.
7. Listinou ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních podmínek žalovaným.
8. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky [částka] za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Na tuto fakturu bylo uhrazeno [částka].
9. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky [částka] za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].
10. Z opravné faktury č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky [částka] za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].
11. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty [částka] za předčasné ukončení smlouvy za období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].
12. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne [datum] smluvní pokutu [částka] za pozdní úhradu smluvních plateb.
13. Z přihlášky k pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že si žalovaný u žalobkyně sjednal pojištění domácnosti s účinností od [datum]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné v částce [částka] spolu se zálohou na dodávky elektřiny.
14. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil pojistné splatné dne [datum].
15. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.
16. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
17. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Pro případ předčasného ukončení smlouvy a pro jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní si strany ujednaly smluvní pokuty ve smyslu § 2078 občanského zákoníku, které soud posoudil jako platná ujednání. Mezi účastníky byla dále uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2758 odst. 1 o. z., na jejichž základě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojistné (§ 2782 odst. 1 o. z.) v měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jedné ze splátek pojistného.
21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., ve znění účinném do [datum], ze dne [datum], z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném do [datum], ze dne [datum] a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od [datum], ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
23. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje [částka].
24. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11: „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
25. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
26. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.