Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení. Tuto komoditu žalované dodávala právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], na základě smluv do odběrného místa žalované. Dodanou elektřinu do odběrného místa [adresa] vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturou č. [hodnota] na částku [částka], která byla splatná dne [datum]. Žalovaná neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně a později ani žalobkyni ničeho. Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení bylo žalované oznámeno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] (dále také jen „dodavatel“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se dodavatel zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [adresa] a žalovaná se zavázala za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem dodavatele. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] vyúčtoval dodavatel žalované fakturou č. [hodnota] na částku [částka], která byla splatná dne [datum]. Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že dodavatel oznámil žalované postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Dodavatel a později také žalobkyně žalovanou upomínali o zaplacení (dne [datum], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], dne [datum]). Z dalších důkazů předložených ve věci žalobkyní soud neučinil žádná odlišná či další skutková zjištění.
5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou i) byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávku elektřiny dodavateli. Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu a plyn ovšem žalovaná porušila, když se dostala do prodlení s placením vyúčtované ceny. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že dodavatel řádně splnil veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětných obdobích dodal elektřinu do jejího odběrného místa a žalovaná je zde odebrala, cenu dodané elektřiny jí poté řádně vyúčtoval, avšak žalovaná ji neuhradila. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Do prodlení se zaplacením dluhu – jistiny se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“); žalobkyně vůči ní proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).
6. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, prokázala právní skutečnost osvědčující postoupení pohledávky oznámením o postoupení (§ 1879 a násl. občanského zákoníku).
7. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu spolu se zákonnými úroky z prodlení za prokázaný, proto žalobě zcela vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, žaloba, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
9. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], 34 [právnická osoba] /[Anonymizováno]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje [částka].
10. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]: „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.