34 C 300/2023

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení částky 49 784,60 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne 30. 5. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které ji poskytl částku 22 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 29 999 Kč, která se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 21 210 Kč, s úrokovou sazbou 20,82 % p. a., odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 580 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách ve výši 2 477 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 2. 2022. Žalovaná uhradila 7 227 Kč. Ke dni 12. 2. 2022 činila dlužná jistina 20 747,97 Kč a dlužný poplatek 23 934,63 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne 13. 1. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které ji poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 9 554 Kč, která se skládá ze je součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 103 Kč, s úrokovou sazbou 28,20 % p. a., odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 4 891, a to v 52 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 1. 2021. Žalovaná uhradila částku 14 452 Kč. Ke dni 12. 2. 2022 činila dlužná jistina 3 214,52 Kč a dlužný poplatek 1 887,48 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 15. 12. 2023. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 5. 2020 mezi žalovanou jako zákazníkem a společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s poplatkem ve výši 27 290 Kč, který se skládá z úroku ve výši 21 210 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 1 885 Kč a flexibilního splácení ve výši 2 695 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 21 měsíčních splátkách ve výši 2 477 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Úroková sazba 86 % p. a. byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Dále bylo sjednáno doplňkové pojištění, které činilo za sjednanou dobu pojištění částku 2 709 Kč. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna vrátit tak činila 51 999 Kč.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 1. 2020 mezi žalovanou jako zákazníkem a společností [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s poplatkem ve výši 7 994 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 103 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 4 891 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 52týdenních splátkách ve výši 377 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Úroková sazba 56 % p.a. byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Dále bylo sjednáno doplňkové pojištění, které činilo za sjednanou dobu pojištění částku 1 560 Kč. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna vrátit tak činila 19 554 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 30. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná Společnosti sdělila, že je svobodná, žije v nájemním bydlení, je na mateřské dovolené, měsíční příjem činí 7 600 Kč, přičemž její další příjmy činí 35 000 Kč a 500 Kč, celkem 43 100 Kč. Měsíční výdaje uvedla žalovaná v částce 4 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaná předložila dva bankovní výpisy za duben a květen 2019
7. Ze zákaznické karty ze dne 13. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná Společnosti sdělila, že je svobodná, žije v nájemním bydlení, je na mateřské dovolené, měsíční příjem činí 7 600 Kč, přičemž její další příjmy činí 23 000 Kč a 20 000 Kč, celkem 50 600 Kč. Měsíční výdaje uvedla žalovaná v částce 5 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaná předložila dva bankovní výpisy za listopad a prosinec 2019
8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 7 227 Kč na smlouvu [číslo] 14 452 Kč na smlouvu [číslo].
9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou č.1 smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činila 77 103,39 Kč. Písemnost byla odeslána dne 13. 1. 2023 (podací arch).
11. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 61 187,91 Kč nejpozději do 16. 6. 2023. Odeslání písemnosti dne 1. 6. 2023 je doloženo podacím lístkem.
12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázala žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 29 999 Kč, který se skládá z úroku ve výši 21 210 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 1 885 Kč a flexibilního splácení ve výši 2 695 Kč a pojištění ve výši 2 709 Kč vrátit Společnosti v pravidelných 21 měsíčních splátkách ve výši 2 477 Kč. Žalovaná uhradila částku 7 227 Kč, když tato částka byla použita částečně na jistinu (částkou 1 252,03 Kč), poplatek (částkou 5 974,97 Kč). Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázala žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 994 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 103 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 4 891 Kč a pojištěním ve výši 1 560 Kč vrátit Společnosti v pravidelných 52 týdenních splátkách ve výši 377 Kč. Žalovaná uhradila částku 14 452 Kč, když tato částka byla použita částečně na jistinu (částkou 6 785,48 Kč) a poplatek (částkou 7 666,52 Kč). Pohledávka ze smluv byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici vyplněnou kartu zákazníka s údaji o výši příjmů a výdajů.
13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“
14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 3 odst. 2 písm. e) ZSÚ Pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici,
17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smluv o zápůjčce, které právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 30. 5. 2020 a dne 13. 1. 2020 v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
22. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).
23. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet
24. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
25. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.
26. V posuzovaném případě příjmy žalované a schopnost žalované splácet úvěr posoudil právní předchůdce žalobkyně na základě jí vyplněné zákaznické karty, ve které žalovaná uvedla měsíční příjem a výdaje. Přestože ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná Společnosti předložila bankovní výpisy, tak žalobkyně soudu tyto listiny nepředložila.
27. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně, vycházel pouze ze zákaznické karty žalované o jejích poměrech a výdajích. Je přitom zcela nedostačující vyplněná zákaznická karta, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v ní uvedených, když z nich stěží lze ověřit aktuální příjmy a výdaje.
28. K posouzení úvěruschopnosti žalované je povinností poskytovatele úvěru prověřit závazky, náklady a další výdaje žalované. V tomto ohledu se nemůže poskytovatel spolehnout pouze na tvrzení žalované. Poskytovatel úvěru si měl prověřit informace o žalované v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a vyžádat si historické výpisy z účtu žalované, z nichž by byla zřejmá struktura příjmů a výdajů žalované a její finanční rezerva. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně rezignoval především na prověření závazků nákladů a výdajů žalované, je třeba uzavřít, že neprověřil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. V důsledku toho jsou úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatné. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).
29. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.
30. Převzala-li žalovaná předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy [číslo] je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované činí částku 14 773 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (22 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila 7 227 Kč (požadovaná jistina ve výši 20 747,97 Kč – 5 974,97 Kč představující uhrazenou platbu použitou na poplatek ve výši 29 999 Kč).
31. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy [číslo] je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení; rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (10 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila 14 452 Kč, tedy požadovaná jistina ve výši 3 214,52 Kč – 7 666,52 Kč představující uhrazenou platbu použitou na poplatek ve výši 27 290 Kč znamená, že žalovaní žalobkyni ničeho nedluží. Svůj dluh splnila.
32. Důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky, a proto soud výrokem II. ve zbytku žalobu zamítl.
33. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouvy mezi Společností a žalovanou jsou neplatné, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala výzvu k uhrazení dluhu. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne 26.10.2023. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne 27. 10. 2023, tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od 28. 10. 2023 ocitla v prodlení (ust. § 1968 o.z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
34. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady ji tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.