Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 11,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 11 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba] a.s., IČO: [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které mu poskytl částku [částka], kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což stvrdil podpisem na uvedené smlouvě. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka] v týdenních splátkách, přičemž celá poskytnutá částka měla být vrácena nejpozději do [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a tak je žalovaný od [datum] v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], č. j. EPR [č. účtu] -[Anonymizováno] soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.
4. Dne [datum] byl žalovanému elektronický platební rozkaz doručen. Dne [datum] žalovaný osobně podal odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se ve věci vyjádřil. Pouze uvedl, že se v současné době nachází v zahraničí a prozatím nemůže doložit žádné odůvodněné námitky a z tohoto důvodu žádá o zrušení platebního rozkazu a nařízení jednání. Lhůta k podání odporu uplynula dne [datum].
5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30-ti denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem [datum], jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.
6. Neodůvodněný odpor podaný proti platebnímu rozkazu, nemůže splňovat náležitosti kvalifikovaného vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř., jež představuje překážku vzniku fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. (např. rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
7. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.
8. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku z titulu smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.