Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok 28,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku [částka], částku [částka], částku [částka], částku [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] v elektronické formě Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě níž žalovanému poskytla částku [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s dohodnutým úrokem ve výši 28,17 % ročně, a to formou měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy do 25. dne v měsíci. K čerpání úvěru v částce [částka] došlo dne [datum] a zbytek částky úvěru ve výši [částka] byl převeden zprostředkovateli úvěru jako provize. Žalovaný porušil své povinnosti, když splátky nehradil řádně a včas, a proto dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila. Zesplatnění předcházely opakované upomínky k úhradě ze dne [datum], [datum]. Za každou písemně odeslanou upomínku je v souladu se smlouvou žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady ve výši [částka] za upomínku, celkem [částka] (3x100 Kč). Žalobkyně dále požadovala dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, celkem [částka] (3x [částka]). Žalobkyni dále vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru. Smluvní pokuta za období od [datum] do [datum] z částky [částka] činí částku [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí písemné omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala, souhlasila s projednáním věci v nepřítomnosti. Žalovaný se nedostavil, svoji neúčast na jednání neomluvil. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je od [datum] oprávněna v rámci své činnosti poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry.5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím [jméno FO], elektronickou formou, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se zavázala poskytnout žalovanému standardní neúčelový úvěr ve výši [částka] tak, že 90% této částky převede v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet určený žalovaným, a to do 5 pracovních dnů od schválení žádost a zbytek ve výši 10% převede žalobkyně na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovaným ve smlouvě rovněž dohodla, že předmětný úvěr společně s úroky ve výši 28,17 % ročně, tedy celkem částku ve výši [částka] žalovaný uhradí žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 20tého dne v měsíci. První splátka byla splatná ke dni [datum]. Dále soud zjistil z čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka], s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. smlouvy o úvěru). Smluvní strany si v čl. IV. bod 2 písm. b) ujednaly pro případ, že se úvěr v důsledku prodlení stane splatným smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a dále si ujednaly v čl. IV. bod 2 písm. a) pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Podle čl. IV. bod 4 písm. b) smlouvy, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni jako náklad úvěru částku [částka] za každou odeslanou upomínku.6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byla dne [datum] poukázána na účet [jméno FO] částka [částka].7. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byla dne [datum] na účet žalovaného poukázána částka [částka].8. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, což soud zjistil z výkazu o průběhu splátek úvěru žalovaným, označeného jako Bonita smlouvy, když žalovaný neuhradil tři splátky úvěru. Žalovanému k úhradě zbývá [částka].9. Z nebankovního registru, výpisu z insolvenčního rejstříku, z posouzení úvěruschopnosti, výplatních pásek žalovaného, z četného prohlášení, výdajů spotřebitele, soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného.10. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného se splácením dlužné částky bylo žalovanému ze strany žalobkyně odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž okamžik splatnosti neuhrazeného zůstatku úvěru nastal po uplynutí 30ti denní lhůty od odeslání upomínky. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě částky celkem ve výši [částka], smluvní pokuty [částka], nákladů za upomínání [částka].11. Upomínkami žalobkyně adresované žalovanému ze dne [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný vyzýván k úhradě nezaplacené první splátky a splátek dalších. Tyto upomínky byly žalobkyní předloženy k důkazu.12. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet společně se sjednaným úrokem pravidelnými splátkami, které však od samého počátku neplnil řádně a včas, a jeho celý dluh se tak stal splatným. Žalovaný přes upomínku žalobkyně úvěr nevrátil a nezaplatil ani sjednané úroky. Žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje i smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady.13. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením smluvní povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Z této smlouvy byla žalobkyně povinna poskytnout na požádání žalovaného v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž odpovídala povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to včetně úroků v ujednané výši, sjednaným způsobem. Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když úvěr vůbec nezačal splácet a ocitl se v prodlení, v důsledku čehož žalobkyně mohla vymáhat splnění celého dluhu. Za období prodlení pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. V daném případě bylo mezi žalobkyní a žalovaným ve smlouvě o úvěru dohodnuto pro každý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru se dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, žalobkyni tedy vznikl nárok na úhradu tří smluvních pokut. Celkem je tedy žalovaný povinen z titulu shora uvedených smluvních pokut, zaplatit žalobci částku ve výši tedy [částka] (3x [částka]). Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru. Smluvní pokuta za období od [datum] do [datum] z částky [částka] činí částku [částka]. Smluvní pokuty byly sjednány přímo ve smlouvě o úvěru, která je podepsána žalovaným. Soud tedy i v této části žalobě vyhověl.19. Soud vyhověl žalobě i co do nákladů úvěru spojených s odesláním upomínek, když žalovanému byly zaslány celkem tři upomínky, přičemž dle čl. IV. bod 4 písm. b) smlouvy, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni jako náklad úvěru částku [částka] za každou odeslanou upomínku (3x100 Kč).20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].21. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby předžalobní výzvu právního zástupce, neboť ta není součástí soudního spisu.22. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje [částka].23. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11: „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.24. I když v posuzované věci absentovala předžalobní výzva dle § 142a o.s.ř, tak soud náhradu nákladů řízení přiznal s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp.zn. 28 Cdo 1336/2016, dle kterého „ Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je určující stav v době vydání rozhodnutí soudu, a proto není absence výzvy podle § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, v nichž žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten plnit ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř., není sebemenšího důvodu, aby byl věřitel za absenci předžalobní výzvy sankcionován“. Žalovaný po podání žaloby ničeho neuhradil, tudíž soud neměl důvod nepřiznat náhradu nákladů řízení žalobkyni.25. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.