Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], částku [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dne [datum] uzavřela s žalovaným Dodatek č. [hodnota], jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka], který byl žalovanému dne [datum] schválen a umožněno jeho čerpání. Z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalovaného žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dlužná pohledávka ke dni zesplatnění činila na nesplacené jistině částku [částka], smluvním úroku z úvěru částku [částka]. Od [datum] požaduje žalobkyně smluvní úrok 12,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Na běžném účtu se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum] K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).
4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně na základě Rámcové smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi účastníky dne [datum] otevřela a vedla pro žalovaného běžný účet, z něhož žalovaný čerpal prostředky, které nebyly kryty vkladem, čímž mu vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši [částka], který přes výzvu žalobkyně nevyrovnal. Žalovaný prostřednictvím běžného účtu čerpal úvěr ve výši [částka] sjednaný na základě dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]. Půjčené peněžní prostředky s úrokem 18,9 % ročně však v dohodnuté době nevrátil a neučinil tak ani poté, kdy byl žalobkyní upomenut. Z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalovaného žalobkyně kontokorent zesplatnila ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného v bankovních i nebankovních registrech.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.
6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená8. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o běžném účtu (§ 2662 o. z.), kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet v českých korunách a žalovaný se zavázal čerpat z účtu peněžní prostředky do výše kryté vkladem na účtu. Žalovaný porušil smlouvu o účtu tím, že čerpal peněžní prostředky ze svého účtu, aniž by zajistil krytí těchto výběrů dostatečným vkladem, čímž mu vznikl debetní zůstatek ve výši [částka]. V návaznosti na tuto smlouvu uzavřeli účastníci dle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně umožnila žalovanému čerpat ze svého účtu i částky nekryté vkladem až do debetního zůstatku na účtu do výše [částka] a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaný čerpal peněžní prostředky do výše [částka], které byl povinen vrátit, což neučinil a dluh nezaplatil ani poté, kdy jej žalobkyně upomenula. Z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalovaného žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno. V souladu se smlouvou je žalovaný kromě povinnosti vyrovnat dluh rovněž povinen zaplatit žalobkyni dohodnutý úrok ve výši 18,9 % (od [datum] ve výši 12,75 % ročně) z dlužné částky. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením žalované částky má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], když náklady řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., žalobkyně neuplatnila.11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.