Výrok
I. Manželství účastníků [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] uzavřené dne [datum] ve [jméno FO], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství, které manželé uzavřeli dne [datum] ve [obec]. Svůj návrh odůvodnil tím, že se účastníci vzájemně odcizili a jejich manželství se tak stalo pouze formálním svazkem, když tento stav trvá minimálně o vánočních svátků roku 2022. Ze společného bydliště se pak manžel odstěhoval v květnu 2023.
2. Manželka již ve svém odvolání proti prvnímu rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] uvedla, že nesouhlasí se soudem zjištěnou příčinou rozvratu manželství, neboť ona ji spatřuje v porušení manželské věrnosti ze strany manžela. Uvedené pak zopakovala i ve svém vyjádření ze dne [datum] s tím, že doplnila, že další příčina rozvratu spočívá v tom, že manželé spolu nežijí a nevedou společnou domácnost více než jeden rok.
3. Soud ve věci prvně rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který byl následně zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum].
4. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] ve [obec].
5. Manžel při své účastnické výpovědi uvedl, že manželství trvalo od roku 2011 a že společnou domácnost opustil on, někdy v květnu roku 2023. Příčinu rozvratu manželství spatřoval v dlouholetých sporech s manželkou, která ho „vydírala“, s kým se může a nemůže bavit, včetně přátel a rodiny; manželé se nakonec citově odcizili, kdy ani přes sliby k nápravě nedošlo, naopak se situace spíše zhoršovala. Možnost obnovení manželského soužití manžel vyloučil.
6. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto byly upraveny poměry k nezletilé [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozené [datum] a nezletilému [jméno FO], narozenému [datum] pro dobu po rozvodu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Konkrétně soud schválil dohodu účastníků o úpravě poměrů k nezletilým, kdy oba nezletilí byli svěření do péče matky.
7. Z návrhu otce na úpravu výchovy a výživy k nezletilým ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl u soudu podán dne [datum] a byla mu přidělena sp. zn. [Anonymizováno]. Předmětem návrhu je úprava výchovy a výživy k nezletilé [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozené [datum] a nezletilému [jméno FO], narozenému [datum], době po rozvodu manželství účastníků. Důkaz byl proveden jako tzv. soudcovský důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a § 390 z. ř. s.
8. Z vyjádření manželky ze dne [datum] v řízení sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že se manželka tímto vyjadřuje k návrhu manžela na úpravu výchovy a výživy k nezletilým ze dne [datum]. Manželka zde uvádí, že dle jejího názoru rozchod účastníků nastal tak, že manžel pro překonání krize středního věku zvolil standardní postup, a totiž našel si milenku, přičemž při tom projevil jen málo píle a fantazie a jako milenku angažoval blízkou kamarádku matky, která bydlí v bezprostředním sousedství. Důkaz byl proveden jako tzv. soudcovský důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a § 390 z. ř. s.
9. Z protokolu o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum] soud zjistil, že při něm byly vyslechnuti soudem oba účastníci ve věci úpravy výchovy a výživy k nezletilým dětem účastníků. Manžel coby otec při své účastnické výpovědi mimo jiné uvedl, že společnou domácnost s matkou nevedenou zhruba od května 2023. Ukončení společného soužití předcházely již několik let trvající neshody, dle otce pramenící z konfliktní povahy matky. Situace dle otce vygradovala na Vánoce 2022. V době výslechu otce měl tento již novou přítelkyni, se kterou se seznámil v létě 2023. Manželka coby matka při své účastnické výpovědi mimo jiné uvedla, že na rozchod účastníků nahlíží odlišně od manžela – dle jejího názoru známost manžela s její bývalou kamarádkou trvala již asi rok a půl, přičemž má za to, že se u manžela jedná o krizi středního věku. Důkaz byl proveden jako tzv. soudcovský důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a § 390 z. ř. s.
10. Ze sdělení lékařky manželky ze dne [datum] soud zjistil, že ošetřující lékařka manželky, která ji vystavila potvrzení o pracovní neschopnosti v době konání jednání dne [datum], soudu sdělila, že jí nejsou známy skutečnosti, které by manželce bránily účasti u soudního jednání konaného dne [datum].
11. Soud vzal za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, na která dále pro zjednodušení pouze odkazuje.
12. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
13. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
14. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
15. Podle ustanovení § 757 odst. 1 o. z., připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud: a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí; b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil; c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 o. z. dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
16. K rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu nebyly v tomto případě splněny podmínky dle § 757 odst. 1 písm. c) OZ. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou však splněny zákonné podmínky rozvodu manželství ve smyslu ust. § 755 OZ. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve [obec] (uvedené má soud za prokázané oddacím listem). Manželé spolu aktuálně již nebydlí, ani nevedou společnou domácnost (uvedené má soud za prokázané účastnickým výslechem manžela v tomto řízení a protokolem z jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum], resp. tam provedenými účastnickými výslechy obou účastníků). Manžel obnovení manželského soužití výslovně vyloučil. Dle názoru soudu za tohoto stavu lze manželství považovat za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, nelze ani očekávat jeho obnovení (k obnovení manželského soužití je nezbytná vůle obou manželů, přičemž manžel uvedené vyloučil; ani případný obyčejný nesouhlas manželky s rozvodem manželství by tak nebyl sám o sobě relevantním důvodem, proč manželství účastníků nerozvést), manželství neplní své společenské funkce a je tedy pouze formálním svazkem. Příčina rozvratu manželství spočívá dle soudu ve vzájemném odcizení a v tom, že se manželé nedokázali vypořádat s problémy dlouhodobého partnerského vztahu, když v řízení bylo dle soudu dostatečně prokázáno, že manželství účastníků rozvráceno je, a to minimálně (jak bylo již uvedeno) z důvodu vzájemného citového odcizení a z důvodu, že se manželé nedokázali vypořádat s problémy dlouhodobého partnerského vztahu, přičemž spor mezi účastníky je zjevně toliko ohledně toho, co k jejich vzájemnému odcizení a dalším partnerským problémům vedlo.
17. Jde-li o účastnický výslech manželky, soud (ale ani manžel) na jeho provedení netrval a stejně jako při jednání konaném dne [datum] od něj upustil, když řízení o rozvod manželství je řízením s velkým významem pro účastníky, neboť zcela zásadním způsobem zasahuje do osobního života účastníků a oba manželé tedy mají právo na rozvod manželství v přiměřené a rozumné době (v projednávané věci byl návrh na rozvod manželství podán ihned počátkem září 2023, tedy cca před 10,5 měsíci), nadto manželka dne [datum] soudu výslovně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud dne [datum] jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, čímž v podstatě souhlasila s tím, že ve věci nebude vyslýchána. Mimoto, i v rozvodovém řízení platí, že přítomnost účastníka na jednání soudu je především jeho právem, nikoliv povinností (viz usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 12 Co 1151/2016-60 ze dne 7. 6. 2017). Pokud jde o výtku odvolacího soudu, že soud prvního stupně v rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] neměl řádně zjišťovat příčinu rozvratu manželství, pak k tomu prvoinstanční soud uvádí, že dle jeho názoru z odůvodnění usnesení Krajského soudu není zcela zřejmé, v čem konkrétně měl prvoinstanční soud pochybit, když již v původním rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne [datum] je podrobně vysvětleno, že soud absenci manželky u jednání a nemožnost jejího výslechu nahradil jejími podáními a výslechem v opatrovnickém řízení, ze kterých vyplynulo, že manželka příčinu rozvratu manželství spatřovala v jiných skutečnostech než manžel (ostatně to, že příčinu rozvratu manželství spatřuje v nevěře zopakovala i ve svém odvolání, v tomto směru tedy navíc byla skutková zjištění prvoinstančního soudu správná). S otázkou odlišných „stanovisek“ obou manželů (resp. skutkových zjištění v tomto směru) se pak prvoinstanční soud vypořádal v rámci hodnocení důkazů, přičemž důkazy (listinné i výslech) vyhodnotil tak, že rozvrat manželství je dán a je způsoben vzájemným odcizením a tím, že se manželé nedokázali vypořádat s problémy dlouhodobého partnerského vztahu. Prvoinstanční soud dále setrvává i na svém názoru, který byl rovněž uveden již v rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne [datum], a to že není úlohou soudu, aby v rozvodovém řízení podrobně zkoumal, jak k citovému odcizení došlo, či jaké konkrétní partnerské problémy manželé řešily; důležitý je samotný výsledek – tedy zejména citové a jiné odcizení manželů. Prvoinstanční soud je v souladu s názorem odvolacího soudu, že případná nevěra mezi manželi může mít vliv na jejich vzájemnou vyživovací povinnost, dle jeho názoru je to však otázka, která by se měla primárně zkoumat v příslušném řízení o stanovení vyživovací povinnosti, nikoli v řízení rozvodovém, neboť v rozvodovém řízení se jedná o otázku v podstatě nadbytečnou už z toho důvodu, že (jak soud opět uváděl ve svém předchozím rozhodnutí) pro soud v jiných řízeních je závazný pouze výrok, nikoli odůvodnění, přičemž pokud jde o závaznost výroku a odůvodnění pro další řízení, pak se dle názoru prvoinstančního soudu názor odvolacího soudu vyjádřený v kasačním rozhodnutí v tomto směru neliší.
18. Rozvod manželství účastníků ani není v rozporu se zájmem jejich nezletilých dětí (o poměru k nim v době po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [spisová značka], [Anonymizováno] ze dne [datum]).
19. Z důvodů shora uvedených, a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily, soud manželství účastníků rozvedl (výrok I.).
20. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok, když navíc žádný z účastníků jejich náhradu nepožadoval. Uvedený nárok řeší i náklady řízení odvolacího. Pokud jde o tzv. separaci nákladů za jednání marně proběhlé dne [datum] z důvodů na straně manželky (dle sdělení lékařky pracovní neschopnost manželce nebránila účastnit se soudního jednání), pak manžel výslovně při jednání konaném dne [datum] uvedl, že jejich přiznání nepožaduje.