Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 487 Kč od 10. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši 18 487 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení. Tuto komoditu žalované dodávala na základě smlouvy do odběrného místa žalované. Dodanou elektřinu do odběrného místa EAN [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] vyúčtovala fakturou pod VS [var. symbol] na částku 18 487 Kč, která byla splatná dne 9. 2. 2023. Žalovaná ani navzdory předžalobní výzvě ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že účastníci dne [datum] podepsali smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které měla žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa EAN [EAN/EIC]. Dodaná elektřina za období od [datum] do [datum] byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. [hodnota] na částku 18 487 Kč se splatností dne 9. 2. 2023. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanou o úhradu upomenula dopisem ze dne 9. 1. 2026.
5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), na jejímž základě vznikla dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávku elektřiny dodavateli. Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaná porušila, když se dostala do prodlení s placením vyúčtované ceny. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně plnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalované v předmětných obdobích dodala elektřinu do jejího odběrného místa a žalovaná ji zde odebrala, cenu dodané elektřiny jí poté řádně vyúčtovala, avšak žalovaná ji neuhradila. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník); žalobkyně vůči ní proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).
6. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu spolu se zákonnými úroky z prodlení za prokázaný, proto žalobě zcela vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 487 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Aplikace ustanovení § 14b a. t. je dána tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé návrhy liší pouze označením žalovaných a vyplněním dat a částek.
8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.