Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 205 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 905 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 010 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 205 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, RZ [SPZ], přičemž neměl k vozidlu od 24. 4. 2025 do 21. 7. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na příspěvek za dobu, kdy vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, žalovaný však na výzvu nereagoval a nic neuhradil. Žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku za uvedené období ve výši 12 905 Kč s úrokem z prodlení od 28. 10. 2025 do zaplacení a dále poplatku spojeného s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.
2. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že nebylo k nákladnímu automobilu jinému než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, RZ [SPZ], uzavřeno pojištění odpovědnosti v období od 24. 4. 2025 do 21. 7. 2025. Dle údajů z registru vozidel byl v tomto období provozovatelem vozidla žalovaný. Dne 15. 8. 2025 žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě zákonného příspěvku za toto období ve výši 12 905 Kč, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně žalovanému zaslala upomínku k zaplacení ze dne 4. 11. 2025, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Dne 27. 11. 2025 zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky společnost [právnická osoba]. Dne 7. 1. 2026 zaslal žalovanému právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínku.
4. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
5. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
6. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2021 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.
7. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
8. Dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
9. Dle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako provozovatel výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Bylo na žalovaném, aby případně tyto skutečnosti zpochybnil a prokázal opak. Za dobu, kdy k vozidlu zapsanému v registru vozidel nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, je tak žalovaný jako provozovatel vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.). Výše příspěvku se určí vynásobením počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb.
11. V daném případě se jedná o nákladní automobil jiný než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg s denní sazbou 145 Kč. Počet dní bez pojištění za období od 24. 4. 2025 do 21. 7. 2025 je celkem 89, základ příspěvku tedy činí 12 905 Kč. Žalobkyně má také právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), výše těchto nákladů činí 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku výzvou ze dne 13. 8. 2025, ve které ho vyzvala k zaplacení do 60 dnů.
12. Výzva k úhradě zákonného příspěvku, za niž žalobkyně v souladu s vyhláškou uplatnila nárok na náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč, byla žalovanému zaslána. Výzva žalobkyně byla předána k poštovní přepravě dne 15. 8. 2025. Dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle této domněnky tak zásilka obsahující výzvu k zaplacení žalovanému došla dne 18. 8. 2025, žalovaný byl proto povinen zaplatit do 17. 10. 2025. Následující den se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a paušálně stanovené náklady se zákonným úrokem z prodlení od data požadovaného v žalobě, když návrh žalobkyně soud překročit nemůže.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 010 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 905 Kč, sestávající z částky 400 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 000 Kč ve výši 210 Kč. Tarifní hodnotou pro účely výpočtu nákladů řízení je výše nároku představujícího příspěvek do garančního fondu [právnická osoba], když náklad spojený s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč je příslušenstvím pohledávky.
14. Žalobkyně rovněž žádala přiznání náhrady nákladů spojených s dalším úkonem učiněným jejím právním zástupcem, jímž je předžalobní výzva. Soud však náklady spojené s tímto úkonem právní služby nepovažuje za účelně vynaložené. Jak plyne z výše uvedeného, žalobkyně předtím, než podala žalobu (před zahájením řízení), sama (nikoliv prostřednictvím právního zástupce) žalovaného opakovaně vyzvala k dobrovolné úhradě dluhu. Dále pak vymáháním před podáním žaloby pověřila specializovanou agenturu, která žalovaného rovněž vyzvala k plnění. Závěr o neúčelnosti nákladů spojených s výzvou učiněnou právním zástupcem platí tím spíše, že náklady vynaložené žalobkyní na vytvoření a expedici upomínek a náklady na specializovanou inkasní společnost (TARAKAN, s.r.o.) zajišťující externí vymáhání příspěvku jsou již zahrnuty v částce přiznané žalobkyni ve věci samé v podobě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Z toho důvodu má soud za to, že žalobkyni nenáleží ani paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř a podle § 89a exekučního řádu, jelikož jinak by náhrada nákladů za totožný úkon byla žalobkyni přiznána duplicitně (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 10. 2025, č. j. 14 Co 321/2025-39).
15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.