Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 13 592 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 247,77 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 634,53 Kč; zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 917,14 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení; úroku ve výši 8 % ročně z částky 7 596,24 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím. Žalovaný nárok dovozovala z pohledávek vzniklých na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitel“). Na základě smlouvy ze dne [datum] původní věřitel půjčil žalované částku [částka] s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit ve 14 měsíčních splátkách celkem [částka]. Žalovaná na svůj dluh částečně plnila částku [částka], zbývající část dlužné částky žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, neboť tuto pohledávku nabyla od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudil původní věřitel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí.
2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a k věci se nijak nevyjádřila.
3. Soud ve věci konal ústní jednání dne [datum], na které byli účastníci řádně předvoláni. Žalobkyně se jednání zúčastnila prostřednictvím svého zástupce, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal v její nepřítomnosti.
4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
5. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek) uzavřených mezi původním věřitelem a žalobkyní. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] převzala od původního věřitele v hotovosti částku [částka], za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku [částka] (tvořenou zápůjčkou ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]). Částku ve výši [částka] se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli ve 14 měsíčních splátkách po [částka] (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaná před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je na rodičovské dovolené, má vyživovací povinnost k 3 a více osobám, je svobodná, má základní vzdělání, její měsíční čistý příjem (dávky a příspěvky od státu) činí [částka] a její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši [částka] ([částka] bydlení a energie, [částka] výdaje na jídlo, dopravu a osobní náklady a [částka] splátky stávajících úvěrů). Údaje měly být ověřeny podle výpisů z účtu a poštovních poukázek. (žádost o úvěr ze dne [datum]). Za měsíc březen 2022 obdržela žalovaná od Úřadu práce příspěvek na děti narozené v letech 2015, 2017 a 2021 a dále rodičovský příspěvek, to vše ve výši [částka] (příchozí platba z ÚP na č. l. 26). Za měsíc duben 2022 obdržela žalovaná od Úřadu práce rovněž částku [částka] coby příspěvky na děti a rodičovský příspěvek, dále obdržela příspěvek na bydlení ve výši [částka] a doplatek na bydlení ve výši [částka] (příchozí platba na č. l. 23, 25 a poštovní poukázka na č. l. 28). Za měsíc květen 2022 obdržela žalovaná od Úřadu práce částku [částka] coby příspěvky na děti, rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení a dále doplatek na bydlení ve výši [částka] (příchozí platba na č. l. 24 a poštovní poukázka na č. l. 28). Žalovaná na poskytnutou půjčku hradila částku [částka] (výpis transakcí). Z předloženého dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě vyplývá, že žalované byl nájem bytu prodloužen do [datum] (dodatek k nájemní smlouvě na č. l. 27). Žalovaná byla o postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni vyrozuměna dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. podacího lístku).
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.
7. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
8. Protože původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil sporné pohledávky dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
9. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ“).
10. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaná doložila v žádosti o úvěr výši svých tvrzených příjmů a zejména pak výdajů. Ohledně příjmů bylo prokázáno pouze to, že žalovaná byla příjemcem řady dávek a příspěvků od státu (Úřadu práce), a to skutečně v deklarované výši přibližně 26 tisíc Kč měsíčně v dubnu a květnu 2022. Ohledně deklarovaných výdajů ale z předložených listin panují v očích soudu značné pochybnosti ohledně jejich věrnosti. Žalovaná zjevně měla vyživovací povinnost vůči čtyřem nezletilým dětem a bydlela v nájemním bydlení. Za účelem výživy těchto dětí pak pobírala shora popsané příspěvky a dále příspěvek a doplatek na bydlení. Tyto skutečnosti jsou pak v přímém rozporu s tím, co je uvedeno v žádosti o úvěr ohledně pravidelných měsíčních výdajů (zejména s ohledem na výši výdajů na bydlení). Žalovaná navíc také uvedla, že je na rodičovské dovolené, a tudíž bez možnosti dalšího výdělku. Tyto popsané zjevné rozpory pak měly právního předchůdce vést buď k jejich odstranění anebo (více pravděpodobně) k zamítnutí žádosti o úvěr. Jelikož tedy panovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr, soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Žalobkyně pouze otrocky přijala údaj o příjmech a výdajích, aniž je alespoň v základním rozsahu kriticky zkoumala.
13. Žalobkyně byla na jednání poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazní návrhy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Na toto poučení zástupce žalobkyně navrhnul provedení důkazu opatrovnickými spisy, v nichž je žalovaná účastnicí a z nichž by mohly vyplynout důkazy o schopnosti žalované splácet úvěr. Soud tento důkazní návrh zamítnul jako nedůvodný, neboť by ve vztahu ke zkoumání splnění povinnosti ze strany původního věřitele nemohl nic nového přinést. Pokud byly tyto údaje relevantní, měl je v době sjednání úvěru zkoumat právě původní věřitel, což zjevně nečinil, resp. nebyl schopný prokázat.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku [částka], posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacené (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaná uhradila částku [částka]. K vrácení tak stále zbývá částka [částka], jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.
15. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaná se ještě nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši [částka], když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalované určí dobu, v níž bude žalovaná povinna danou částku žalobci zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.
16. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při zohlednění výše dlužné částky shledal, že bude v přiměřených možnostech žalované (i s ohledem na její deklarovaný příjem pocházející z příspěvků a dávek), aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši [částka] zaplatila do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na nečinnost žalované v řízení soud vycházel pouze ze zprostředkovaných informací vyplývajících z listin předložených žalobkyní.
17. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.