Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu: částky , částka kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka kapitalizovaného úroku ve výši , částka zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení úroku ve výši 20,74 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky , částka kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši , částka zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení úroku ve výši 23,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tato částka představuje dluh vzniklý ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovanou.
2. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdce žalobce se ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách á [částka], přičemž poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Žalovaná svůj závazek porušila (uhradila pouze [částka]). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka], dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 23,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované porovnáním jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které byly dále ověřovány prostřednictvím dokladů poskytnutých žalovanou. Porovnáním příjmů a výdajů žalované dospěl k závěru, že použitelný příjem žalované činil [částka].
3. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se zavázala vrátit v 80 týdenních splátkách á [částka], přičemž poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Žalovaná svůj závazek porušila (uhradila pouze [částka]). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka], dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 20,74 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované porovnáním jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které byly dále ověřovány prostřednictvím dokladů poskytnutých žalovanou. Porovnáním příjmů a výdajů žalované dospěl k závěru, že použitelný příjem žalované činil [částka].
4. Žalobce pohledávky nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od předchůdce žalobce.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaná se nedostavila bez předchozí omluvy. Soud tedy ve věci jednal bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
7. Ze smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl dne [datum] žalované úvěr ve výši [částka] (přičemž částka ve výši [částka] byla použita k předčasnému splacení úvěru č. [hodnota], který žalovaná čerpala v minulosti, a zbývající částku předchůdce žalobce vyplatil žalované v hotovosti) a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných v 60 týdenních splátkách po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 32,15 % ročně a RPSN ve výši 206,15 %.
8. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl dne [datum] žalované úvěr ve výši [částka] (přičemž částka ve výši [částka] byla použita k předčasnému splacení úvěru č. [hodnota], který žalovaná čerpala v minulosti, a zbývající částku předchůdce žalobce vyplatil žalované v hotovosti) a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných v 80 týdenních splátkách po [částka] (přičemž poslední splátka měla činit [částka]). Úrok byl sjednán ve výši 20,74 % ročně a RPSN ve výši 163,22 %.
9. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla v době sjednání úvěru nezaměstnaná, pobírala pouze podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka], „příspěvek v nouzi“ ve výši [částka] a další příjmy („péče“) ve výši [částka]. Výdaje na bydlení činilo [částka], osobní výdaje [částka] a další výdaje [částka]. Žalovaná dle vyplněné žádosti dlužila k datu podpisu žádosti předchůdci žalobce [částka] s měsíční splátkou ve výši [částka]. Použitelný příjem tedy měl činil částku [částka]. Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaná je vdaná, má učňovské vzdělání a od ledna [Anonymizováno] bydlí v nájemní bytě. Žalovaná k prokázání uvedených údajů předchůdci žalobce předkládala složenky (příjmy), nájemní smlouvu a rozhodnutí o přiznání výživného.
10. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla v době sjednání úvěru nezaměstnaná, pobírala pouze podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka] a „příspěvek v nouzi“ ve výši [částka], její manžel pobíral „příspěvek“ ve výši [částka]. Výdaje na bydlení činilo [částka], osobní výdaje [částka] a další výdaje [částka]. Žalovaná dle vyplněné žádosti dlužila k datu podpisu žádosti předchůdci žalobce [částka] s měsíční splátkou ve výši [částka]. Použitelný příjem tedy měl činil částku [částka]. Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaná je vdaná, má učňovské vzdělání a od ledna [Anonymizováno] bydlí v nájemním bytě. Žalovaná k prokázání uvedených údajů předchůdci žalobce předkládala složenky (příjmy), nájemní smlouvu a rozhodnutí o přiznání výživného.
11. Soudu byly předloženy (částečně nečitelné) kopie poštovních poukázek, z nichž vyplývá, že žalované byly od srpna [Anonymizováno] od Úřadu práce ČR poukazovány částky ve výši [částka] ([datum], [datum], [datum], [datum]), [částka] ([datum], [datum], [datum]), [částka] ([datum]) a [jméno FO] částka ve výši [částka] ([datum], [datum], [datum], [datum]) a [částka] ([datum]). Z (částečně nečitelné) smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] a dodatku ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemnicí bylo zjištěno, že měsíční nájemné bytu činilo [částka], zálohy na služby činily [částka] měsíčně.
12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě žalovaného dluhu. Z podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka.
13. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobce, bylo provedenými listinnými důkazy – smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek, potvrzením o úhradě a oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího archu prokázáno, že předchůdce žalobce postoupil celou žalovanou pohledávku se všemi souvisejícími právy žalobci.
14. Soud má tedy dále za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po [částka], úrok byl sjednán ve výši 32,15 % ročně a RPSN ve výši 206,15 %. Žalovaná přestala řádně a včas platit splátky a předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a uplatnil za žalovanou dlužné poplatky a úroky, které žalobce vyjmenovává ve svém tvrzení. Žalovaná při žádosti o úvěr uvedla své příjmy, které doložila. Výdaje žalované nebyly doloženy, s výjimkou výdaje na bydlení, který však byl v žádosti o úvěr uveden v rozporu s předloženou nájemní smlouvou.
15. Soud má dále za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v 80 týdenních splátkách po [částka] (přičemž poslední splátka měla činit [částka]), úrok byl sjednán ve výši 20,74 % ročně a RPSN ve výši 163,22 %. Žalovaná přestala řádně a včas platit splátky a předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a uplatnil za žalovanou dlužné poplatky a úroky, které žalobce vyjmenovává ve svém tvrzení. Žalovaná při žádosti o úvěr uvedla své příjmy, které doložila. Výdaje žalované nebyly doloženy, s výjimkou výdaje na bydlení, který však byl v žádosti o úvěr uveden v rozporu s předloženou nájemní smlouvou.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření shora uvedených smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-449/13 Consumer Finance proti [jméno FO] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. [spisová značka] -39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).
22. Žalobce dle soudu neprokázal splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet žalovaný úvěr ve výši [částka] s dohodnutým úrokem ve výši 32,15 % ročně ani žalovaný úvěr ve výši [částka] s dohodnutým úrokem ve výši 20,74 % ročně.
23. Žalobce v žalobě sice uvedl, že předchůdce žalobce řádně prověřil schopnost žalované úvěry splácet posuzováním jejích příjmů a výdajů, tuto skutečnost však řádně neprokazuje. Zjištění, že žalovaná doložila pouze část svého příjmu a předchůdce žalobce se spokojil s tvrzením žalované o (podezřele nízkém) výdaji na bydlení ve výši [částka], který podle předložené nájemní smlouvy ani neodpovídal skutečnosti, nemohlo postačovat k závěru o volných zdrojích ve výši [částka], resp. [částka]. Právě naopak, při hodnocení skutečnosti, že žalovaná je (evidentně dlouhodobě) evidována na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, s přihlédnutím k tomu, že žalovaná již u předchůdce žalobce měla evidovány nesplacené úvěry z minulosti, měla být žalobkyně obezřetná a vyžádat si prokázání životních výdajů a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Když navíc i prohlášení klienta je třeba prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018).
24. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobce včetně poplatků a úroků zamítl.
25. Pokud jde o jistiny samotné, tedy částky poskytnuté žalované v souhrnné výši [částka] ([částka] a [částka]), dospěl soud k závěru, že žalovaná svůj dluh již částečně uhradila, a to v souhrnné výši [částka] ([částka] a [částka]). Ve zbývající výši, tedy [částka], se žalovaná na úkor předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění předchůdce žalobce z neplatných smluv o úvěru je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobci vydat. Žalobci také podle § 1970 o. z. náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaná na úkor předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila, tj. z částky [částka], ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od prokazatelné výzvy k zaplacení (arch ze dne [datum] + 3 dny k doručení + 10 dní k plnění), ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl.
26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario, když úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.
27. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.