Výrok
I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náhradu nákladů řízení ve výši , částkaa to vše v měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných počínaje měsícem po právní moci tohoto rozsudku vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky , částka zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka
Odůvodnění
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jde o pohledávku vzniklou na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Tu měla žalovaná uzavřít se společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno] “ či „původní věřitel“), prostředky dálkové elektronické komunikace pomocí mobilního telefonu. Následně [Anonymizováno] pohledávku postoupilo žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], resp. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný nárok představuje jistinu úvěru ve výši [částka] a související platby (smluvní úrok, smluvní pokutu, náklady na upomínání). Ohledně ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že [Anonymizováno] učinilo schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila na jednáních konaných dne [datum] a [datum]. Uvedla, že je pravda, že se zaregistrovala do internetového systému [Anonymizováno] a půjčila si v [Anonymizováno] [Anonymizováno] částku [částka], kterou vrátila ve sjednaném termínu. Následně v [Anonymizováno] využila služeb [Anonymizováno] znovu a půjčila si [částka], které už nevrátila. Ohledně zbylé částky [částka] uvedla, že tu si skrze její účet na [Anonymizováno] půjčil její tehdejší přítel [jméno FO]. Peníze byly poukázány na bankovní účet vedený na její jméno, k němuž měl také přístup. Tyto peníze měl prohrát v herně. Na podporu svých tvrzení soudu předložila printscreeny textové komunikace s [jméno FO] [Anonymizováno], v níž komunikují ohledně čerpání úvěru.
3. Na základě provedených důkazů a nesporných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se v [Anonymizováno] zaregistrovala prostřednictvím webového rozhraní [Anonymizováno] za účelem podání žádosti o spotřebitelský úvěr (nesporná tvrzení, výpis z účtu [Anonymizováno]). Dne [datum] jí byla společností [Anonymizováno] poukázána na účet částka [částka], kterou vrátila dne [datum] (výpis z účtu žalované za rok [Anonymizováno]). Téhož dne žalovaná se [Anonymizováno] odsouhlasila úvěrovou smlouvu č. [tel. číslo], jejíž součástí byly také obchodní podmínky [Anonymizováno], a ve stejný den [Anonymizováno] poukázalo na bankovní účet žalované částku [částka] (nesporná tvrzení, smlouva o úvěru č. [tel. číslo], výpis z účtu žalované za rok [Anonymizováno]). Strany ve smlouvě odsouhlasily, že [Anonymizováno] poskytne žalované na účet částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 30 dnů i se sjednaným úrokem ve výši [částka] (smlouva o úvěru č. [tel. číslo]). Následně [Anonymizováno] na bankovní účet žalované poukázalo částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum] (nesporná tvrzení, výpis z účtu žalované za rok [Anonymizováno], výpis z účtu žalované za rok [Anonymizováno]). Ke dni [datum] byla pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy postoupena ze [Anonymizováno] na žalobkyni (společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek mezi [Anonymizováno] a žalobkyní). Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu a informovalo ji o postoupení pohledávky (výzva [Anonymizováno] k úhradě dlužné částky a informování ohledně postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího archu). Do dne vyhlášení rozsudku ve věci žalovaná nezaplatila na dluh žalobkyni ničeho.
4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi [Anonymizováno] a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalovaná postupně čerpala částky [částka], [částka] a [částka], které byly prokazatelně společností [Anonymizováno] poukázány na její bankovní účet. Žalované se nepodařilo prokázat, že by čerpání částek [částka] a [částka] bylo provedeno jejím tehdejším přítelem, nicméně i kdyby se jí to podařilo, nešlo by o relevantní skutečnost, neboť všechny čerpané prostředky byly ve výsledku poukázány na její účet, což ani sama nerozporovala. Jakým způsobem byly prostředky následně použity již není v kontextu posuzované věci rozhodné.
5. Úvěrová smlouva byla žalovanou sjednána v pozici spotřebitele (§ 419 o. z.), a proto je potřeba přihlížet také k úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy (dále jen „ZSÚ“). Zejména pak k § 86 a § 87 ZSÚ, které stanoví, že poskytovatel spotřebitelského úvěru ([Anonymizováno]) je povinen s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele splatit poskytnutý úvěr. V tomto případě tomu tak nebylo, přičemž žalobní tvrzení v tomto ohledu zůstala velmi obecná a z provedených důkazů ani nic nenasvědčovalo tomu, že by [Anonymizováno] úvěruschopnost žalované zkoumala s odbornou péčí. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplní povinnost náležitého zkoumání úvěruschopnosti, je sjednaná úvěrová smlouva stižena sankcí absolutní neplatnosti, což nastalo i v tomto případě.
6. S ohledem na absenci žalobkyně u prvního jednání ji soud nemohl poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů v tomto ohledu. Toto poučení je možné udělit pouze v průběhu ústního jednání.
7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované poskytl částku celkem [částka], posoudil soud právní vztahy mezi původním věřitelem, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzený původní věřitel přenechal obohacenému (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila ničeho a k vrácení tak stále zbývá částka [částka], jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení souhrnné dlužné částky výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě nejpozději do [datum]. K odeslání oznámení upomínky došlo [datum], přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy jí bylo doručeno. Za den doručení pak lze považovat třetí pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o. z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne [datum], přičemž s ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
8. Soud rozhodnul o tom, že žalovaná je oprávněna dlužnou částku (včetně nákladů řízení) vrátit formou pravidelných měsíčních splátek tak, jak je uvedeno ve výroku I. (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť to sama navrhla a soud přihlédnul k její současné ekonomické situaci, kdy je příjemkyní pouze podpory v nezaměstnanosti a je matkou samoživitelkou.a. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 42,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,06 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,94 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
9. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).