Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 999,99 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 0,01 Kč, vyčísleného smluvního úroku 10 489 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 32 849 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen za platit žalobkyni náhradu poměrné části nákladů v řízení, v částce 950,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne [datum], se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , dále jen „úvěrující“) smlouvu č. [hodnota] o revolvingovém spotřebitelském úvěru, z níž žalovaný čerpal od úvěrující úvěrovou jistinu [částka] téhož dne bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobkyně dovozuje svou aktivní legitimaci z následné smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi úvěrující jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], jejímž předmětem měla být právě pohledávka úvěrující z předmětné úvěrové smlouvy s žalovaným. Žalovaný nehradil včas sjednané splátky, pročež byl upomínkou ze dne [datum] informován o zesplatnění úvěru a vyzván k okamžité úhradě; dle žalobkyně se tak dostal do prodlení následujícím dnem, tj. [datum]. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny [částka] a smluvního úroku [částka], a krom toho z příslušenství představovaného úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení rovněž předžalobní výzvou, jež byla žalovanému odeslána dne [datum].
2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěrující úvěruschopnost žalovaného byla úvěrující vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, a dále lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však připustila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích ani dokumentací o tvrzených příjmech a výdajích. Podotkla, že žalovaný dle odst. 3.2.[právnická osoba] podmínek úvěrové smlouvy prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v interní databázi úvěrující, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů [právnická osoba] a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivním.
4. Soud rozhodl provedl ve věci jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání předem písemně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, zatímco žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).
5. Soud učinil ve věci na základě žalobkyní předložených listin následující dílčí skutková zjištění.
6. Z listiny poslední možnost dohody na úhradě z [datum] soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
7. Z listiny opakovaná výzva k úhradě z [datum] soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
8. Z listiny smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] soud zjistil, že úvěrující ([právnická osoba]) se dne [datum] dohodli, že úvěrující poskytne žalovanému možnost opakovaně čerpat úvěr až do výše rámce [částka] jako spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, a žalovaný jí bude čerpanou jistinu vracet měsíčními splátkami; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 150 % ročně; datum prvního čerpání úvěru v plné výši sjednaného úvěrového rámce bylo sjednáno dnem [datum], a to vyplacením na účet žalovaného č. [č. účtu].
9. Z listiny výpis z běžného účtu str. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] byla zaúčtována na vrub blíže neurčeného bankovního účtu vedeného u [právnická osoba].[IČO] IČO, , platba ve výši [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol].
10. Z listiny Výpis z běžného účtu str. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] byla zaúčtována ve prospěch blíže neurčeného bankovního účtu vedeného u [právnická osoba].[IČO] IČO, , platba ve výši [částka] na vrub účtu č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol], jehož majitelem byl žalovaný ([jméno FO]), s poznámkou „identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru o [právnická osoba] “
11. Z listiny smlouva o postoupení pohledávek z [datum] (Zaplo →IFIS) soud zjistil, že [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně (IFIS Investiční Fond, a.s.) jako postupník se dne [datum] dohodly na rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, v níž stanovily obecné podmínky a postup pro uzavírání jednotlivých Dílčích smluv o postoupení pohledávek. Uvedené strany mj. sjednaly, že rámcová smlouva představuje návrh postupníka na uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek, přičemž postupitel má právo návrh na uzavření dílčí smlouvy přijímat po celou dobu trvání rámcové smlouvy tak, že 5. den každého kalendářního měsíce nebo nejbližší následující pracovní den zašle postupníkovi e-mailem Datovou pásku; okamžikem doručení datové pásky bude uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek uvedených v Datové pásce, aniž by bylo potřeba jakéhokoli úkonu ze strany postupníka. Dále bylo sjednáno, že postupitel okamžikem uzavření dílčí smlouvy postupuje na postupníka pohledávky uvedené v datové pásce jako celek a postupník postoupené pohledávky přijímá jako celek a stává se jejich věřitelem. Účinnost rámcové smlouvy byla sjednána ode dne [datum] s tím, že rámcová smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tj. od [datum] do [datum].
12. Z listiny dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že jde o dodatek k jiné rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, než je popsána v bodu 11 odůvodnění tohoto rozsudku (a sice ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]).
13. Z listiny seznam postoupený pohledávek soud zjistil, že v seznamu je uvedeno pod referenčním číslem [hodnota] jméno a příjmení žalovaného, stejně jako rodné číslo žalovaného a číslo smlouvy [Anonymizováno] a částka [částka].
14. Z listiny oznámení o postoupení pohledávky soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
15. Z listiny výzva k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně dopisem z [datum] adresovaným žalovanému vyzvala žalovaného k zaplacení [částka] do tří dnů a upozornila jej na možnost zahájení soudního řízení. Dopis obsahuje základní skutkový a právní rozbor věci, kdy se z něj podává, že dluh má základ ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] žalovaným a úvěrující [právnická osoba] Dopis nesl jménem žalobkyně podpis advokátky uvedené jako zástupkyně žalobkyně v záhlaví tohoto rozsudku.
16. Z listiny potvrdenie o podaji doporučenej zásielky soud zjistil, že dne [datum] byla k poštovní přepravě s využitím služeb [právnická osoba]., podána listovní zásilka č. [Anonymizováno], adresovaná žalovanému [Jméno advokátky], advokátkou.
17. Z listiny obchodní podmínky zaplo finance s. r. o. pro produkt [Anonymizováno] soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
18. Z listiny upomínka z [datum] soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
19. Z listiny potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že úvěrující ([právnická osoba]), k neuvedenému dni evidovala pro úvěrovou smlouvu č. [hodnota] z hlediska uskutečněných transakcí toliko vyplacení úvěrové jistiny [částka] dne [datum] z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu], neevidovala však žádné další čerpání úvěru ani žádné úhrady od žalovaného.
20. Z listiny podací lístek – dopis online z [datum], [Anonymizováno] soud zjistil, že úvěrující ([právnická osoba]) podala dne [datum] k poštovní přepravě [právnická osoba]. listovní zásilku adresovanou žalovanému, s podacím číslem [Anonymizováno].
21. Na základě žalobkyní předložených listin, jež soud hodnotil každou zvlášť i vzájemně v jejich souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
22. Úvěrující ([právnická osoba]) a žalovaný se dne [datum] dohodly na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Úvěrující vyplatila žalovanému z titulu této dohody dne [datum] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku [částka]. Předtím žalovaný pro účely ověření své totožnosti zaslal úvěrující ověřovací platbu ve výši [částka]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný z titulu uvedené smlouvy úvěrující (či později žalobkyni) čehokoli dalšího zaplatil. Úvěrující se s žalobkyní následně dohodla na postoupení mj. předmětné pohledávky z úvěrové smlouvy za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně (advokátky) výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy, kdy tuto výzvu zaslala žalovanému dne [datum] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. V řízení nebylo prokázáno, že by úvěrující před poskytnutím předmětného úvěru žalovanému jakkoli ověřovala žalovaným sdělené údaje k posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Soud poznamenává, že žalobkyně sama již v žalobě uvedla, že nedisponuje dokumentací k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany úvěrující před poskytnutím úvěru; soud proto již žalobkyni v rámci písemné přípravy jednání k označení a předložení takových důkazů nevyzýval. Při jednání ve věci pak byl soud připraven žalobkyni poskytnou poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k její povinnosti nejen tvrdit, ale také prokázat uskutečnění jednotlivých kroků přijatých úvěrující v rámci posuzování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Svou omluvenou neúčastí u jednání se však žalobkyně uvedeného dobrodiní vzdala.
23. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).
24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
28. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
30. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 86 a 87 z. s. ú. Smlouva tak nebyla platně uzavřena.
32. Soud poznamenává, že samotná skutečnost, že žalovaný souhlasem s obsahem úvěrové smlouvy a přidružených obchodních podmínek dal souhlas úvěrující k provedení lustrací v rejstřících či databázích typu CEE, ISIR, NRKI či SOLUS nijak nedokládá, že úvěrující takové lustrace skutečně před poskytnutím úvěru žalovanému provedla, natož aby bylo možné následně prověřit a podrobit hodnocení závěry, kterých by se tímto způsobem úvěrující dobrala. Obdobně ani začlenění formulářových prohlášení žadatele o úvěr, že si není vědom žádných negativních skutečností, jež by mohly podstatně negativně ovlivnit jeho schopnost úvěr splácet, do obchodních podmínek či samotných předpřipravených ujednání úvěrové smlouvy, nemůže dle názoru soudu zbavit úvěrující povinnosti prověřit řádně a pečlivě schopnost žadatele o úvěr dostát předmětnému závazku (splácet daný úvěr).
33. Jelikož soud shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou, jest právní vztah mezi žalobkyní, na niž byla pohledávka úvěrující z předmětné smlouvy platně postoupena, a žalovaným třeba posoudit jako vztah bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., konkrétně jako plnění bez právního důvodu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn 33 Cdo 201/2018). Obohacený (žalovaný) je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat ochuzené (žalobkyni) dle § 2991 odst. 1 o. z. a dle § 87odst. 1 z. s. ú. Žalovaný čerpal od úvěrující na základě neplatné smlouvy o úvěru celkem [částka], a v řízení nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by zaplatil úvěrující (či později žalobkyni jako postupníkovi dané pohledávky) čehokoli nad rámec [částka] ověřovací platby. Z toho plyne, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku přetrvávalo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které je povinen žalobkyni jako novému věřiteli dané pohledávky vydat. Soud proto výrokem I rozsudku uvedenou částku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni. Pokud jde o lhůtu k plnění, vyšel soud z § 87 odst. 1 z. s. ú., dle něhož spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem; jelikož ale žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, nevyšlo najevo nic ohledně jeho možností vrátit poskytnutou jistinu, a soudu tak nezbylo, než se přidržet zákonem předvídané pariční lhůty v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
34. Smluvní úrok vyčíslený částkou [částka] žalovaný není povinen žalobkyni zaplatit, neboť ujednání smluvního úroku je neplatné v důsledku neplatnosti celku úvěrové smlouvy. Pokud dále jde o žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nemá žalobkyně na jeho zaplacení právo, neboť splatnost povinnosti žalovaného (spotřebitele) vrátit poskytnutou jistinu se řídí § 87 odst. 1 z. s. ú., spotřebitel je povinen vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Tuto dobu určuje ve svém rozhodnutí soud, a před jejím uplynutím tak není povinnost žalovaného (spotřebitele) vrátit poskytnutou jistinu splatná. Z logiky věci se tedy před právní mocí rozhodnutí, jímž je spotřebiteli uložena povinnost poskytnutou jistinu vrátit, nemůže spotřebitel s jejím vrácením dostat do prodlení, a nemůže tedy ani věřiteli (ochuzenému) vzniknout právo na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto nad rámec přiznané části poskytnuté jistiny (výrok I rozsudku) zbytek žalobního nároku zamítl jako nedůvodný výrokem II tohoto rozsudku.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnější žalobkyni (míra jejíhož úspěchu ve vztahu k předmětu řízení vč. příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činí 62,8 % vůči úspěchu žalovaného 37,2 %) právo na zaplacení částku 950,78 Kč jako poměrné náhrady celkových účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 3 714 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1 314 Kč a odměně advokátky za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.“, ve výši po 500 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, dále za předžalobní výzvu a konečně za žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) a tří paušálních náhrad hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. po 100 Kč (zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH). O lhůtě k plnění povinnosti náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a o platebním místu (k rukám zástupkyně žalobkyně) podle § 149 odst. 1 téhož zákona.