Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen za platit žalobkyni náhradu poměrné části nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z [datum] domáhala zaplacení [částka] a zákonného úroku z prodlení z této částky o [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně s tím, že jde o dlužnou nevrácenou úvěrovou jistinu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi původní věřitelkou [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „úvěrující“) a žalovaným. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla postoupením pohledávky o mezitímního věřitele – De Vries [právnická osoba].[IČO] IČO, , který ji předtím obdobně nabyl od úvěrující. Žalobkyně tvrdila, že z úvěrové smlouvy načerpal žalovaný celkem [částka] a zaplatit na ni toliko [částka]. Žalobkyně tvrdila, že úvěrující posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného doložením příjmu žalovaného, či službou Instantor či Kontomatik.
2. Soud žalobkyni vyzval usnesením z [datum], č. j. [spisová značka], aby rozvedla své žalobní tvrzení, že původní věřitelka ověřila žalovaným sdělený měsíční příjem ([částka]), doplnila žalobu o tvrzení, zda původní věřitelka ověřovala žalovaným sdělenou výši měsíčních výdajů ([částka] pro tříčlennou domácnost), a o tvrzení, jakým způsobem zvážila a vyhodnotila původní věřitelka žalovaným sdělený údaj o výši měsíčních splátek ([částka]), zda tento údaj původní věřitelka ověřila před poskytnutím úvěru a zda původní věřitelka rovněž před poskytnutím úvěru prověřila dosavadní platební morálku žalovaného prostřednictvím některého z dostupných dlužnických registrů typu Centrální evidence exekucí, Nebankovní registr klientských informací, registr SOLUS apod.; současně vyzval žalobkyni, aby k doplněným tvrzením označila a předložila důkazy.
3. Žalobkyně na výzvu k doplnění tvrzení a označení důkazů (srov. předchozí odstavec) nereagovala, toliko se podáním z [datum] omluvila z nařízeného soudního jednání.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, byť ta mu byla doručena soudem do vlastních rukou s usnesením obsahujícím výzvu k vyjádření.
5. Soud věc projednal dne [datum] v nepřítomnosti obou účastníků, když žalobkyně se z jednání předem písemně omluvila a žalovaný se (ač řádně a včas předvolán) k jednání bez omluvy či žádosti o odročení nedostavil (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).
6. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující dílčí skutková zjištění.
7. Z listiny smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že se [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako úvěrující, a žalovaný, se dne [datum] dohodli, že úvěrující poskytne žalovanému úvěrový limit [částka] po dobu 24 měsíců, jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání (revolving), s vyplacením na účet žalovaného č. [č. účtu] a splatností [datum]. To, že žalovaný s ujednáními v této listině vyslovil souhlas, je dále podpořeno tím, že žalobkyně (a před ní úvěrující) měla k dispozici fotokopie obou stran občanského průkazu žalovaného.
8. Z listiny čestné prohlášení klienta soud neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění, neboť listina nenese jakýkoli (ani prostý elektronický) podpis žalovaného, pročež z ní nelze vyvozovat, že právě údaje v ní zaznamenané žalovaný sdělil původnímu věřiteli, resp. že prohlásil takovéto údaje za správné.
9. Z listiny smlouva o postoupení pohledávek z [datum] soud zjistil, že [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako postupitel, a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako postupník, se dne [datum] dohodly na postoupení 958 kusů pohledávek specifikovaných v příloze 1 předmětné smlouvy, a to ke dni nabytí účinnosti smlouvy, která byla sjednána dnem podpisu smluvními stranami (k němuž došlo právě [datum]).
10. Z listiny dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek soud neučinil žádná pro věc významná dílčí skutková zjištění.
11. Z listiny seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že v této listině o celkem [hodnota] stranách je na straně 2 předposledním řádku uvedeno jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo, číslo smlouvy [Anonymizováno] a dlužná částka [částka].
12. Z listiny smlouva o postoupení pohledávek ze [datum] soud zjistil, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako postupitel, a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., IČO [IČO žalobkyně], jako postupník, se dne [datum] dohodly na postoupení 958 kusů pohledávek specifikovaných v příloze 1 předmětné smlouvy, a to ke dni nabytí účinnosti smlouvy, která byla sjednána dnem podpisu smluvními stranami (k němuž došlo až [datum]).
13. Z listiny výzva k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně dopisem z [datum] prostřednictvím v záhlaví tohoto rozsudku označené advokátky vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy č. [hodnota] s upozorněním na možnost podání žaloby.
14. Z listiny potvrdenie o podaji doporučenej zásielky soud zjistil, že dne [datum] podala za shora označenou advokátku žalobkyně společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, (Slovenská republika) prostřednictvím [právnická osoba]., listovní zásilku s podacím číslem [Anonymizováno], adresovanou žalovanému.
15. Z listiny zpráva [právnická osoba]. (č. l. 19), kterou soud opatřil k důkazu na návrh žalobkyně, soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. [č. účtu] byl v době od od [datum] do [datum] žalovaný, a pod variabilním symbolem [var. symbol] (shodným s číslem úvěrové smlouvy) byly na tento účet v daném období připsány (+) či naopak z účtu odepsány (-) následující platby:, datum+[částka] datum+[částka] datum+[částka] datum+[částka] datum+[částka] datum+[částka] datum- [částka] datum+[částka] datum+[částka] datum- [částka].
16. Z potvrzení o provedené platbě z [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum] a12. 2. 2024 soud zjistil, že [právnická osoba]. zaslala (při zachování pořadí uvedených dat) na účet č. [č. účtu] částku [částka] (tehdy bez variabilního symbolu), poté dne [datum] též [částka] (rovněž bez variabilního symbolu), dne [datum] rovněž částku [částka] (bez variabilního symbolu), a dále dne [datum] rovněž částku [částka] (bez variabilního symbolu), dne [datum] částku [částka] (bez VS), dne [datum] částku [částka] (bez VS), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]), dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]) a dne [datum] částku [částka] (VS [var. symbol]).
17. Z listin všeobecné podmínky pro úvěrové smlouvy; standardní informace o spotřebitelském úvěru; upozornění na zesplatnění úvěru; oznámení o postoupení pohledávky; upomínka; vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru; ujednání o úplatě za postoupení pohledávek; neučinil soud žádná pro věc významná dílčí skutková zjištění.
18. Na základě výše uvedených dílčích skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] celkem [částka], a to na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] v období od [datum] do [datum]. Soud pak vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný nezaplatil ani původní věřitelce, ani mezitímní věřitelce ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) ani žalobkyni na dluh z této úvěrové smlouvy více, než [částka] (žalovaný opak, tj. vyšší vlastní plnění, netvrdil, a v řízení vyšla najevo ledva nižší plnění žalovaného, což však nevylučuje plnění ve výši připuštěné žalobkyní). V řízení nebylo prokázáno zbla ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Původní věřitelka se dohodla na postoupení své pohledávky za žalovaný na mezitímní věřitelku ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), která obratem tuto pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své advokátky písemně k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy, přičemž tuto výzvu zaslala žalovanému poštou na jím sdělenou adresu. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného také nevyšlo v řízení najevo nic ohledně jeho možností splatit dosud nevrácenou úvěrovou jistinu žalobkyni.
19. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).
20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Dle hodnocení soudu žalobkyně v řízení neprokázala, že úvěrující (původní věřitelka) jakkoli ověřovala majetkovou situaci žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Bylo přitom povinností žalobkyně v řízení tvrdit i prokázat skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné vyhodnotit provedené posouzení úvěruschopnosti jako důkladné, řádné a ustanovení § 86 z. s. ú. vyhovující. Jelikož žalobkyně v prvé řadě ani dostatečně netvrdila nezbytný rozsah dílčích kroků řádného posouzení úvěruschopnosti (a v tom omezeném rozsahu, který tvrdila, se jí dané tvrzení nepodařilo prokázat), musí tento deficit jít k její tíži, a sice přijetím závěru, že úvěrující (původní věřitelka) nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a souvisejícím vývodem, dle kterého je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.); k této neplatnosti přihlíží soud sám i bez návrhu.
28. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z řetězce platných postoupení pohledávek, jak popsán výše (§ 1879 občanského zákoníku). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), která se věřitelem pohledávky stala v důsledku platného postoupení pohledávky za žalovaným, avšak s ohledem na § 87 odst. 1 větu třetí z. s. ú. je tak žalovaný povinen učinit v době přiměřené svým možnostem, nikoli nezbytně na výzvu věřitele (žalobkyně). Jelikož úvěrující zaplatila žalovanému z titulu předmětné neplatné smlouvy [částka], a žalovaný z této částky vrátil původní věřitelce toliko [částka], lze uzavřít, že ke dni vyhlášení rozsudku dle zjištěného skutkového stavu přetrvávalo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení vůči ochuzené žalobkyni ve výši [částka]. Soud tak žalovanému výrokem I tohoto rozsudku uložil, aby zaplatil žalobkyni tuto částku.
29. Ve zbytku (požadovaném úroku z prodlení) soud žalobu zamítl, když tento byl žalobkyní nárokován nedůvodně, neboť (jak uvedeno již výše) s ohledem na § 87 odst. 1 z. s. ú. je bezdůvodné obohacení úvěrovaného z neplatné smlouvy splatné v době přiměřené jeho možnostem, tedy splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení je určena až rozhodnutím soudu. Jelikož v řízení žalovaný netvrdil žádné skutečnosti vedoucí k závěru, že by bezdůvodné obohacení nebylo v jeho možnostech vrátit žalobkyni ve standardní pariční lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), rozhodl soud o lhůtě k plnění přiznaného výrokem I rozsudku podle uvedeného zákonného pravidla. To však ale zároveň znamená, že v době vyhlášení rozsudku nebyla povinnost žalovaného vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ještě splatná, žalovaný tedy nemohl být v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, a žalobkyni tak dosud nemohlo vzniknout právo na zaplacení úroku z prodlení s plněním dané povinnosti ve smyslu § 1970 o. z. Soud proto zamítl (výrokem II) rovněž žalobkyní uplatněný nárok na úrok z prodlení jako nedůvodný.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. Porovnáním výroků I a II rozsudku je zřejmé, že v řízení byla úspěšnější žalobkyně, a to poměrem 75,2 % ku 24,8 %; žalobkyni tak náleží právo na náhradu 50,4 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), a tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., celkem tedy [částka], z nichž 50,4 % představuje částku [částka]. O platebním místu k náhradě nákladů řízení (k rukám advokátky) rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 téhož zákona.